Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den, lze změřit průrazné napětí kondenzátoru stejnou metodou jako u polovodičů? Např. tímto http://pandatron.cz/?95&mereni_polovodicu , samozřejmě přes oddělovací trafo.

Ano i ne. U elektrolytů to částečně jde (přečti si toto téma). U Fóliových bych to dělal jen pokud bude fóliák samo-opravovací.

No právě, jde o to, abych kondenzátor nepoškodil. Je nějaká metoda nebo přístroj na takovéto zkoušky?

Dík.

Nejsem si ničeho takového vědom. Máš snad větší množství kondíků bez popisu??
Hodně hrubě to taky jde podle rozměrů...

Ono je to relativní - třeba bezpečnostní kondíky třídy X a Y jsou na provozních 275V střídavých, ale za určitých podmínek musí vydržet dva, popř. 4 kilovolty, nebo taky osm.

Souhlas! Jmenovité napětí je jedna věc a konstrukční napětí je věc druhá. Kondenzátor může být na 63V, ale vydržet může 90V.

Jinak záleží co se měří za kondenzátor a hlavně jak. Některé kondenzátory mají tzv. samoopravný jev - když máš omezený proud na řádově uA a lineárně zvedáš napětí tak se na určitém napětí prorazí. V místě průrazu vlivem tepla vznikne oxid jako izolant a napětí se znovu vyhoupne zpět.

Co se týká samotnýho měření, tak jinak se ti prorazí kondenzátor když na něm budeš pomalu zvyšovat napětí s omezeným proudem a jinak se bude chovat když na něj pravoúhle připojíš tvrdej zdroj.

Dá sa zistiť na aké vapetie sú tieto SMD kondenzátory?,ako?Su to všetko,M1,čiže 100n.

Jak to dělal už můj otec před 50-ti lety . Mám zdroj ss a přes odpor a doutnavku ten kond nabíjíš . No a když zvedáš napětí zdroje tak doutnavka svítí , později bliká až zůstane dlouho zhaslá , tam jsi doma . Musíš znát prahová napětí doutnavky . Takto zkoušel a oživoval i elyty . Při ocejchovaném zdroji nepotřebuješ ani měřák . Platí pro svitky . Některé druhy kondů se prorazí vskutku jen jednou a to keramiky a dnes některé ty novodobé (pro mne ) s napařovanými (asi) plochami . Pokud jich mám u některých hafo-pytlík , tak zkusím 2-3kousky a uplatním na celou zásobu .

Záleží taky na tom, kolik těch kondenzátorů je k dispozici, a tím pádem, kolik práce ještě stojí za to si s tím dát.

Mrknul by jsem do grafů v datasheetu zde:

http://aesobchod.cz/attachment.php?id_attachment=127

Pokud jsou ty kondenzátory 100n v nějaké té "běžné", amatérské velikosti, pak se dá podle těch závislostí v datasheetu přibližně zjistit, z jakýho dielektrika jsou udělaný. Stačí jen si proměřit teplotní závislost kapacity. (kdyby to byly nějaký obrovský velikosti, pak těžko vyloučit, že jsou třeba z NPO dielektrika, a tam je teplotní závislost skoro neměřitelná, proto píšu vo vobyč. velikosti)

No, a za předpokladu, že většina těch keramik by mohla být v podstatě na jedno brdo, a za předpokladu, že známe dielektrikum, tak potom změřit závislost kapacity na napětí. To by nebylo nic složitýho. A podle toho (porovnámím se závislostí v datasheetu) pak odhadnout, jaký má kondenzátor jmenovitý napětí- což je určitě zajímavější údaj, než napětí, při kterým se prorazí. U 50V kondenzátorů to může bét klíďo píďo hooodně stovek voltů.

To byla další z mnoha variant, malinko složitější, ale asi taky malinko lepší...

To jsem měl právě na mysli, jmenovité napětí.

S keramickými SMD kondenzátory může být potíž. Některé technologie dosahují kapacit několik desítek uF na čipu 1206 (např. zde) a jsou na jmenovité napětí třeba jen 6,3V. Na pohled jsou stejné jako "klasické" SMD. Nedávno jsem je měnil v jednom LCD tv.

Jedině kondensátory MP lze měřit.Ty po průrazu obnoví výchozí stav.

Myslím, že ani u elektrolytických kondenzátorů to měření není mimo realitu. Tam ale, pokud vím, nejde o čistý průraz...

U elektrolytu se začne zvedat proud při zvyšování napětí a pak se musíte trefit kdy je ho moc.Tudíž subjektivní věc.