Stránka 1 z 1

Frekv. charakteristika filtru

Napsal: 22 srp 2012, 20:14
od mtajovsky
Zdravím,

vyhrabal jsem ze starých zásob keramické filtry pro mf 455 kHz (SPF455) z produkce bývalé NDR. Při sejmutí charkteristiky na rozmítači dostávám křivky podle obrázku. Rozmítání je frekvencí 200 Hz trojúhelníkovitým napětím. Impedance generátoru i zátěže filtru je 3k3. Dotaz je, proč se křivky pro zvyšující se frekvenci a snižující se frekvenci se nekryjí a proč je charakteristika nesouměrná. Můj názor je, že je příliš vysoký rozmítací kmitočet 200 Hz vzhledem k 455 kHz a jakosti rezonance filtru. Bohužel, kmitočet rozmítání je pevně dán, a proto, než rozmítaný generátor rozvrtám, abych rozmítací kmitočet snížil, tak se ptám zkušených. Zobrazování je X-Y + peak, zobrazení v režimu strobe dává stejnou obálku, takže zobrazením to není. Děkuji.

Napsal: 22 srp 2012, 20:18
od alles
vypadá to na dlouhou odezvu toho peak detektoru....

Napsal: 22 srp 2012, 20:22
od mtajovsky
Peak detektor tam není žádný, jde to přímo do osciloskopu a ten zobrazuje špičky. Při přepnutí na normální zobrazení je obálka stejná, to už jsem psal.

Napsal: 22 srp 2012, 20:25
od alles
tak potom možná vychylovací napětí pro osu x poněkud pokulhává za skutečnou změnou kmitočtu
Edit: jakým strojem je to měřeno? nemůže tam vznikat nějaké zpoždění?

Napsal: 22 srp 2012, 20:34
od ZdenekHQ
Určitě to nějak souvisí s rychlostí rozmítání, nakonec třeba takový přehledový měření spektrákem s úzkým filtrem je taky práce docela na dlouho, jinak je to měření silně orientační.

Napsal: 22 srp 2012, 20:37
od mtajovsky
No právě.

Taková malá úvaha:
je-li rez. obvod jakosti Q přiveden do tlumených kmitů, tak počet kmitů n, za které klesne amplituda oscilací x-krát, je ve vztahu:

Q = (PI . n)/ln x

a potom tedy, aby například klesla amplituda klesla 10x při jakosti Q=100 bude:

n = (100 . ln 10)/PI = (asi) 74

Při frez = 455 kHz je to čas 0,16ms. Je-li rozmítání 200 Hz, tak na jeden běh jedním směrem rozmítání připadá asi 0,25 ms což už je v kolizi se setrvačností obvodu.

Asi budu muset do rozmítače vlézt :(

Alles: je to měřeno na digi 200 MHz/2Gsamply/s. Tam bych asi problém neviděl.

Napsal: 22 srp 2012, 20:53
od Bernard
Dá se na to také dívat jako problém příliš velké změny měřicí frekvence, df/dt. Takže by snad pomohlo i snížení rozmítané šířky pásma.

Napsal: 22 srp 2012, 22:24
od ZdenekHQ
Když jsme u těch rozmítačů - myslíte, že je reálný doplnit rozmítač do 1GHz zdvojovačem kmitočtu? Alespoň pro orientační měření?

Napsal: 23 srp 2012, 09:12
od Ivan_Ryger
Zdeňku, robí sa to i tak. Ja mám osobne radšej zmiešavanie :)

Napsal: 23 srp 2012, 12:13
od ZdenekHQ
Ono zrovna na dvojnásobek se to směšování dělá dost blbě, aby seděly značky a vůbec to mělo trošku logiku. Ale máš pravdu, na vyšší kmitočty už to půjde dobře. Ten polyskop má výstup 500-1000Mhz, ještě kolem 1100 trošku ukazuje a já jak na potvoru potřebuju kmitočty kolem 1200Mhz.

Napsal: 23 srp 2012, 12:48
od Davidus
koukám na ten obrázek a nejde mi do hlavy proč je podle svislé osy "zrcadlově" . Když jsem zkoušel měřit frekvenční charakteristiku filtru pro spektrální analyzátor, tak se objevilo taky menší zpoždění, ale charka nebyla zrcadlově.
Jedině že by byla nějak rozhozená fáze z důvodu impedančního nepřizpůsobení?

Napsal: 23 srp 2012, 22:59
od mtajovsky
Zrcadlově je proto, že rozmítání je trojúhelníkovitým napětím, které je také přivedeno v osu X. A tak jedna křivka je pro rozmítáním "nahoru" a druhá pro změnu frekvence "dolů".

Napsal: 24 srp 2012, 08:03
od Davidus
no já dělal krystalový filtr - tuten
https://picasaweb.google.com/lh/photo/n ... directlink
a MF filtr jsem taky měřil, ale nevšiml jsem si, že by byl při běhu "z druhé strany" nějak jiný, proto mě to zaráží
používám logaritmický detektor