Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám tu jednu starou tel. ústřednu na součástky. Vytáhl jsem z ní Lattice ispLSI 2032 a 2064. Stáhnul jsem si k nim datasheet, abych věděl, co to vlastně je. Akorát jsem to plně nepochopil. Mám tomu rozumět tak, že je to v podstatě "hradlo" s mnoha vstupy/výstupy, do kterýho si prostě naprogramuju libovolnou log. funkci? Existuje k tomu nějaký prostředí, kde si to nadefinuju? Nebo jak se s tím vlastně dělá? Neplánuju, že bych to někdy použil, jen mě to zajímá, ať si rozšířím obzory.
Díky.

Jsou již v tvých obzorech pojmy PAL, GAL, CPLD a FPGA ???

Pokud s tím hodláš začít, nebo si to alespoň vyzkoušet, doporučuji začít od produktů firem Altera a Xilinx (např.: XC9536).

U nás používají vývojáři nějaké Xilinxy pro řízení RGB displejů. Program píšou v C (v nějakém vývojovém prostředí), jen se musí trochu jinak uvažovat, protože procesy běží paralelně. Mají tam napsanou obsluhu UDP paketů (obraz se posílá přes síť, 50MB/s) a dost šíleností ohledně komunikace mezi moduly, řízení LED, diagnostika. Běžný procesor by to nestíhal. Program do nich nahrávají po zapnutí napájení pomocí ATmegy.

O GAL atd... vím jen to, že něco takovýho existuje. Začít s tím nehodlám, protože bych to nejspíš neuměl nijak využít. Ptal jsem se jen ze zvědavosti, abych věděl, co to vůbec je a k čemu se to tak používá.

Bylo by tu jedno staré CD, kde jsou i ty zmiňované obvody. Jestli je zájem, pošlu.

Vývojové prostředí pro Lattice je například ispLever Classic, je zdarma a k popisu těch funkcí můžeš použít například VHDL. VHDL je univerzální, není vázaný na obvody jedné firmy, klidně můžeš začít s těmi obvody od Lattice a pak stejný program nafitovat do obvodu od Altery nebo Xilinxe. Ale samozřejmě existují i jiné jazyky, Verilog, Abel nebo se dají obvody přímo naklikat z hradýlek a pod.

CPLD jsou většinou složené z makrobuněk. Makrobuňka je velká INVERT-AND-OR-INVERT matice, ve které můžeš realizovat nějakou logickou funkci jako součet součinů (/A/BCF + AB/CD + AE/F + BCDE...). Za maticí je registr, který jde konfigurovat jako různé typy (D, T, R-S...). Takže můžeš realizovat jak kombinační, tak sekvenční obvody. Makrobuňky jsou pak propojené velkým propojovacím polem.
Ty uvedené dva obvody mají 32 a 64 makrobuněk. Do těch se ti vejde třeba vícemístný čítač, jednoduchý SPI řadič, DDS (bez tabulky a převodníku)....

Také by mě zajímalo, kdy jsou hradlová pole vhodnější použít než procesory? Nějaké konkrétní příklady? Setkal jsem se s nimi jen zde při zpracování velkého množství obrazových dat a jinak pak s nějakými Lattice jako kombinátor signálů v reálném čase. Jo a ještě u jednoho univerzálního programátoru, kde se v PLD přehazovaly signály pinů. Lákalo by mě seznámit se s hradlovými poli, ale vůbec mě nenapadá kde bych je využil.

U nás se ta pole používala jako dekodér adres s výstupem Enable signálů pro paměti různých velikostí a dalších periferních obvodů na desce, všechno namapováno v jednom adresovém prostoru. To je úloha čistě pro kombinační logiku, ta se dá zvládnout i pomocí SSI/MSI obvodů, ale ty by zas sežraly o moc větší plochu desky. Tak proto.

Díky Andreo, přesně tuto odpověď jsem potřeboval, abych si udělal nějakou představu o tom, co to vlastně umí. Jestliže existuje i možnost naklikání si hradýlek a propojení a výstupem bude kód pro obvod, tak bych to možná i zkusil. Zkusím po tom zapátrat.
Bernarde, pokud máš možnost obsah CD zabalit a poslat třeba na uloz.to, byl bych taky rád. Chodit na poštu s CD snad ani nemá smysl.

Panda38 píše:Také by mě zajímalo, kdy jsou hradlová pole vhodnější použít než procesory? Nějaké konkrétní příklady? Setkal jsem se s nimi jen zde při zpracování velkého množství obrazových dat a jinak pak s nějakými Lattice jako kombinátor signálů v reálném čase. Jo a ještě u jednoho univerzálního programátoru, kde se v PLD přehazovaly signály pinů. Lákalo by mě seznámit se s hradlovými poli, ale vůbec mě nenapadá kde bych je využil.

Konkretne som pouzil pri adresovani RAM kedze to bolo taktovane 50Mhz a sluzilo to ako pamet pre DSO, navyse sa v nej nastavovala hodnota pri akej sa spustal triger a data ktore prisli z AD prechadzali takymto obvodom do RAM, bola moznost s izvolit ci na vstup ra msu privadzane data s AD prevodnika alebo vstupneho konektora aby to mohlo sluzit ako analyzator 8vstupovy.

Proste ked potrebujes s niecim rychlo pracovat, niekedy by si musel pouzit pa IO 7400 (to zrovna rychle nebude)... teraz to naprogramujes do jedneho IO a mas to.. a mozes si zvolit ci preferujes rychlost alebo malu spotrebu... atd.

GALy sa pouzivali ako dekoder adresy aj na mnohych ISA kartach.

forbidden píše:... Chodit na poštu s CD snad ani nemá smysl.

Ani pro CD, máš pravdu.
http://www.upnito.sk/subor/a37c8d996922 ... 5d724.html

Mám to, díky.

forbidden: Tady jsem narazil na programovací kabel na ty Lattice, přes LPT, kdyby se Ti hodilo: http://www.rottmerhusen.com/etronisch/l ... ble-e.html

Panda38 píše:Také by mě zajímalo, kdy jsou hradlová pole vhodnější použít než procesory?

V aplikáciach kde je dôraz na rýchlosť a absolútnu spoľahlivosť, teda letecká, vesmírna technika, ale aj automobilová elektronika.
Potom meracia technika, neviem si predstaviť moderný osciloskop bez nejakého Xilinxu alebo tej Altery na spracovanie signálu.

Rýchlosť obvodov a vykonaných úloh je presne definovaná.