Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Prosim vas vedel by niekto co je toto za elektronka?,ma 5 pinov

Šesť. Na vrchu je šiesty - anoda. 2 sú žeravenie, jedna bude katoda a zostávajúce budú mriežky.

fakt 6,ale na co sa pouziva aky je to typ?na boku je ruske razitko asi vyst, kontrola

Je to ruská bateriová předválečná elektronka SO-245, ale co to přesně je se mi nepodařilo vůbec dohledat, nejspíš vf pentoda nebo pentagrid... Чёрт знаeт.

Zdar, byla používána v radiostanici A7B pokud se nemýlím ve vysílací části.
Jarda

Tak se musím opravit, v A7B byla použita SO-257, v ruštině C0-257

Na obrázku je sovětská svazková tetroda SO-245, vyrobená v březnu 1949, patrně v závodě "Světlana". Konstrukčně spadá do předválečné éry, někde kolem roku 1935. Je vhodná pro koncové nf zesilovače malého výkonu. Byla však používána i v přenosných krátkovlnných vysílačkách v pásmu 3-5,5 MHz, předválečné a válečné éry.
Žhavení 1,8V/0,32A; Ua 160V; Ug2 80V; S 1,8mA/V; Pa 1,3W.
Další parametry a zapojení patice neznám, pokud zjistíte podrobnosti, dejte vědět, docela mě ta stará lampa zajímá.

Mám tu dvě záhadné elektronky, na pohled vypadají stejně. Je to výrobek Tesla, baňka tvarově jako ECC83 z 60. let, ale jediný potisk na baňce je kód DQ (červen 1960). Vypadá to na nějaké dvojité VHF triody, zapojení patice prvního kusu je:

1 - f
2 - k1
3 - g1
4 - a1
5 - s
6 - a2
7 - g2
8 - k2
9 - f

Druhý kus má g1 spojenou se stíněním (!) a 5. pin nezapojený. Jinak systémy obou elektronek vypadají úplně stejně. Zapojení patice by odpovídalo 6CC42, ale ta nemá propojenou mřížku se stíněním, systém vypadá jinak a navíc jsem ji nikdy v tomto novějším provedení baňky neviděl. Žádnou jinou dvojitou triodu s tímto zapojením patice neznám.

Uf je 6,3 V, při Ua 100 V a Ug1 -1,5 V je Ia 15 mA a S 7 mA/V, tedy typická VHF trioda.

Viděli jste někdy něco takového?

Když se podíváš na výšku a provedení anod - která známá elektronka je má stejně vysoké a provedené? Jsou obě konstrukčně úplně stejné?
Není to nijak značený. Dejme tomu, že by g1 spojená se S na nějaké nf či ss použití nějak extra nevadila.
Nemůže to potom být naprosto klasický, třetijakostní neznačený zmetek, jakých se v Rožnově u Sedláčka prodaly desítky tun, všech možných typů?
Sám jsem tam koncem 70.let koupil za 10,-Kčs/ks úplně neznačené, holé elektronky, prodávané ze stovkového kartonu jako EL84.
Až doma se pozorným porovnáním se značenými kusy přišlo na to /a nepřišel jsem na to já/, že jsou to EL82.
Bez perfektní znalosti vnitřního provedení a zvlášť na krámě není šance, jak to zjistit.
S vysokou pravděpodobností to lidem nějak fungovalo. Zvlášť v aparátech, kde Ua není vysoké, většinou do 230-240V na 1. kondíku zdroje. Rozdíl ve výkonu, způsobený velkým odporem výstupáku pro původní EL84, by u úplně obyčejného, menšího rádia nikdo nezaregistroval. Problém by byl jen tam, kde byly původní EL84 využity skoro naplno, třeba v nějakých výkonnějších dvojčinných zesilovačích. A do těch zase třetijakostní lampy nikdo dávat nebude - tedy nikdo rozumný.
Velký odpor výstupáku by paradoxně pomohl srazit napětí na anodě EL82 na snesitelných cca 200V, ale ony podle mého zjištění snesou i mnohem víc. Zapojení patice mají EL82 i EL84 prakticky stejný - vývody základních elektrod jsou na stejných pozicích, liší se jen využití volných kolíků.
Pokud by výrobce obyč rádia nepoužil ty volné kolíky objímky jako pájecí body /což oficiálně výrobci nesměli, ale stejně to dělali/, tak by ty EL82 na místě EL84 v nepřetaženém áčku hrály dlouhá léta.

Lukas-Peca:
Ještě by Vašemu popisu zapojení patice odpovídala dovozová 2C51, která však měla 5. vývod volný (Brudna-Poustka, skupina 3, patice 301).
Z produkce Tesly měly mřížku druhého systému triody spojenu se stíněním elky ECC/PCC84 (V.Stříž, patice N21).