Jojo, o něčem to vypovídá.
Třeba o tom, že je stále méně věcí, které by byly pro bastlení dostatečně atraktivní, na nich se člověk sám nejvíc naučil.
A také o tom, že i pouhé vyhledání informací na internetu, které by mělo být prvním krokem, mnohé obtěžuje, vždyť zeptat se je tak snadné (s těmi LEDkami je budeme asi odkazovat na
výpočet odporu k LEDce na Elwebu).
Na internet si ale také někdo jiný může vyvěsit i úplný fyzikální nesmysl, ať už z nedostatku vědomostí nebo se záměrem vydělat na prodeji naleštěných prdů. Jak si v té smršti vybrat tu správnou informaci?
Kdo dnes začne krystalkou na střední vlny, aby se seznámil s laděným obvodem, detektorem a vlastnostmi v nich použitých součástek? A proč také, když přes den zachytí jen dvě stanice s amplitudovou modulací v nevalné kvalitě a ještě ho budou tlačit sluchátka?
Kdo si k tomu přidá jednoduchý, pak složitější a výkonnější zesilovač, případně reflexní zapojení, přičemž by využil i šance seznámit se s vlastnostmi a významem dalších součástek, když má rádio i s přehrávačem v mobilu?
Kdo se dnes obtěžuje s Ohmovým zákonem, aby si spočítal předřadný odpor k voltmetru nebo i k té LEDce? Dokonce jsem zažil dobu, kdy si kluci v kroužku na výpočet odporu podle Ohmova zákona kreslili množinový diagram, protože pojem "trojčlenka" jim nic neříkal...
Kdo dnes ještě dělá doma fotky z filmového negativu, aby k tomu potřeboval časový spínač a třeba i expozimetr pro zvětšovák, o termostatech pro přesné řízení teploty procesních lázní (v případě, že ty fotky byly barevné) nemluvě, když na to vše stačí digitální foťák, počítač s vhodným software a úložiště na internetu, v krajním případě fototiskárna?
Kdo si dnes bude stavět přiměřeně přesný termostat pro akvárko nebo kuřecí líheň, protože to v obchodě nesežene?
Kdo se touto cestou seznámí s funkcí operačního zesilovače třeba v zapojení jako komparátor?
Kdo si dnes bude ještě stavět analogový prolínač nebo rovnou mixpult pro domácí tvorbu zvukových pořadů nebo pro ozvučování filmů, když na to vše stačí zvuková karta nebo dvě a opět vhodný software?
O filmech vlastně škoda slov, ty se točí zbytečně dlouhé, zato v HD kvalitě i se zvukem (mimochodem dnešní technika dovoluje natáčet strašně dlouhá a nudná videa, na která se podruhé nikdo nepodívá, všimli jste si?), protože zmizelo omezení délkou cívky filmu a nutností pečlivě vybírat zábery, aby se zbytečně moc nemuselo vystříhat, a dodatečně ozvučit...
Stejně tak býval zájem o různé blikače, soumrakové spínače, jednoduché nabíječky, tónové generátory, kódové zámky, indikátory čehokoli, co šlo nějak elektricky zjistit, teploměry, měřicí přístroje a jejich kalibraci, a nakonec i o vysílačky, jakkoli většinou nelegální. Pokročilejší stavěli gramofony, překopávali zapojení magnetofonů, stavěli osciloskopy, FM přijímače...
Asi nemá smysl pokračovat: obyčejný potenciometr nebo přepínač už nemá ten půvab, chce to rovnou procesor s displejem třeba i do rukojeti zednické lžíce...
Proč vlastně znát vlastnosti a chování polovodičových přechodů, když lze celé zapojení nasimulovat v počítači?
Jenže na skutečné bastlení je potřeba se hodně naučit a třeba toho i dost zničit (bastlíři, spočítali jste někdo, kolik tranzistorů a integrovaných obvodů vám zčoudlo pod rukama proto, že jste něco nevěděli, protože nedočetli, nebo jen si nedali pozor?) - a v tom je kámen úrazu: ve škole může žákům dát opravdové základy jen opravdový nadšenec, který sám ty základy zvládl a skutečně jim rozumí. Znám pár takových Pánů Učitelů a Paní Učitelek, již si tak uctivé označení zaslouží, ostatně máme některé z nich i mezi námi tady na Bastlírně. Je jich ale pořád málo. Škoda. Právě jedině nadšenci dnes mají ještě jakous takous šanci někoho k vážnému studiu strhnout, protože skutečných pohnutek věnovat se oboru (a nejen elektrotechnickému) výrazně ubylo.
A když už nějaká ta pohnutka přece jen existuje?
Není vlastně ani na čem se učit - dnešní elektronika už využívá obvody tak vysoce integrované, že se vyskytují převážně jen v katalogovém zapojení a jakákoli změna okolních součástek vede k těžko předvídatelnému výsledku, protože vnitřní funkce obvodu nelze ani v katalogovém listu úplně vyložit.
My jsme měli to štěstí, že jsme začínali od té krystalky, zálohování světla na kolo, aby při zastavení nezhaslo, a třeba tyristorového zapalování na Jawu 20, protože kladívko přerušovače nebylo k sehnání a s tyristorem to jezdilo i na ten zbylý plech....
Zkrátka také mě současná situace netěší, ale nechte mě věřit tomu, že se někdo drápkem chytí, najde v sobě dostatek pokory a bude opravdu chtít se něco naučit. Takovému pomáhejme, kdo to z nás tedy umí, prosím.
Samozřejmě pořád platí, že těžko pomáhat někomu, kdo naši radu shání (milosrdně imunní vůči vlastním znalostem) jen proto, aby ušetřil za opravu odborníkem. Ale na to se obvykle přijde včas a s takovými končíme.
EDIT:
Právě mi přišla SMS od uživatele Histese, studenta a hotového bakaláře z ČVUT v Brně, že paralelně k tomuto studiu byl dnes přijat i na filmovou fakultu, a že hodlá zvládnout obojí. Ostatních aktivit také nemá málo (admin domény postreh.com, pachatel soutěže Gramodeska, autor některých ze stavebnic řady PT a...a vůbec).
Udělal mi radost, že to zase až tak špatné není, pokud ovšem není sám jediný...
