Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Chtěl bych se zeptat - co je pravdy na tom, že elektrolytické kondenzátory nefungují, nebo fungují špatně ve vakuu?

A pokud je to pravda, čím se dají nahradit? např. keramický kondenzátor jsem našel největší 220uF a potřeboval bych alespoň 2200uF.

Díky

na jaký napětí úotřebuješ ten kondík ? sehnat se daji běžně http://aukro.cz/ShowItem2.php?item=2992 ... ommend-box

Sádro, ale on neshání elyty, on se ptá, jestli se dají elyty používat ve vakuu.

Brozpa: Tím vakuem myslíš co? Ideální vakuum, který vlastně neexistuje, nebo to chceš zabudovat do elektronky, nebo do sondy, která bude v hlubokým Vesmíru pátrat po Arnoldu Rimmerovi?

První případ nebudeme brát v úvahu, v druhým případě se do určitýho stupně nestane skoro nic, možná začne rychlejc vysychat, ale při hlubším vakuu začne elektrolyt vřít, takže se elyt může klidně rozlítnout, pokud budeš snižovat tlak rychle.
No a v třetím případě je to taky na nic, protože je ve Vesmíru pořádná zima.

Budu testovat zdroj ve vakuovej komoře a měřit proud vzniklej bombardováním neutronů, nebo alfa zářením.
Díky za opdověď
Jinak se mi povedlo najít nějaký tantalový kondíky, ale pro 1000uF a výš (na 50V) už se mi cena moc nelíbí

Máš to ale divný koníčky
Udělal bych ale takovej pokus- do tý komory bych dal 2 stejný elyty, přičemž jeden by měl nahoře proraženej obal špendlíkem (stačí nepatrná dirka, ne aby byl durch; hlavně s citem!)- dirka by byla na vyrovnání tlaku.

Jestliže oba přežijou, je možný, že budeš moct pokusovat s neupraveným elytem.
Pokud ten uzavřenej bouchne, ale ten otevřenej uroní jen slzu elektrolytu, furt by se dal použít, i když bude mít horší parametry (v tom případě bych dal do zdroje 3×1000µF, všechny radši na 105°C).
Ale jestliže i ten zasyčí (přílišnej podtlak; s klesajícím tlakem klesaj teploty tání i varu), je to marný, je to marný, je to marný.

To bohužel není koníček, ale úkol

Jako pokus by to bylo zajímavý, ale musim to zkonstuovat tak, aby to fungovalo na 1. pokus. Víc testů bohužel nebude možných

Já bych se toho nebál, 1atm přetlaku ten elyt určitě vydrží.

workhard píše:Já bych se toho nebál, 1atm přetlaku ten elyt určitě vydrží.

Souhlas. Ale vybral bych si provedení do 105ºC, budou líp utěsněné. Ne že bych se bál, že se za pár desítek hodin vyvaří, ale spíš bych se bál, že mi unikající výpary zhorší vakuum a zasviní aparaturu. Jo a držel bych ho na co nejnižší teplotě (ne výš jak pokojové, ale např. Jamicon snese až -55ºC).

Možná by byl vhodnější polymerový kondík a úplně nejlepší by bylo ten elyt zatavit, v nejhorším vzduchotěsně zalepit do skleněné trubičky. Jen jestli je to košér s pravidly boje.

Skleněná trubička+lepidlo by nemusely ten vnitřní přetlak 1atm vydržet.

Kdyby tomu ellytu vadil malý atmosférický tlak (na vrcholu Mount Everestu je třetinový), tak by to snad napsali do data sheetu. Hledal jsem trochu, ale nic takového jsem nenašel.

Pro jistotu zalít např. do Dentakrylu, nebo epoxidu, ten to musí vydržet. Stačí vhodná plastová nádobka, umístit elyt, zalít a je hotovo.

Jasně, dát tam spoustu dalších srágor, co se můžou ve vakuu uvolňovat. Což to celé zalít betonem?
Pro solidnější rozvahu by bylo třeba vědět, jaké tam má být vakuum a teplota.
BTW, ve vakuu se elektronika dost blbě chladí.

Proč by se mělo ze správně namíchaného a vytvrzeného epoxydu, nebo dentakrylu něco uvolňovat, resp. uvolňovat něco více než z ostatních věcí uvnitř.
Při krátkodobém "působení" vakua bych to risknul s nechráněným elytem, ale při dlouhodobějším působení, bych to ale nenechal náhodě. Zvlášť když pokus nelze opakovat.

Eleman píše:Proč by se mělo ze správně namíchaného a vytvrzeného epoxydu, nebo dentakrylu něco uvolňovat, resp. uvolňovat něco více než z ostatních věcí uvnitř...

Protože jsou to chemické sajrajty a po vytvrzení nebude provedena kontrola dokonalosti zpolymerování.
Kdysi jsem se mj. zabýval měřením elektrochemických vlastností zpolymerovaného silikonového kaučuku a nevěřili byste, jak se dokázaly od sebe různé výrobní šarže lišit.