Stránka 1 z 3
Amplitudová modulace
Napsal: 13 bře 2013, 11:46
od Fredy00
Ahoj, co by jste mi doporučili za zdroj k informacím pro amplitudovou modulaci? Díky.
Napsal: 13 bře 2013, 11:52
od forbidden
Google.
Napsal: 13 bře 2013, 12:19
od ok1hga
Napsal: 13 bře 2013, 13:26
od monterjirka
nebo BEN, technická literatura Praha,...
Napsal: 13 bře 2013, 15:20
od Fredy00
forbidden píše:Google.
Vždy se najde nějaký trouba s touto odpovědí. Víte, kdyby to bylo tak jednoduché, tak to nepíšu sem.
Ocením přímé odkazy, kdyby se někdo ptal mě, tak místo mudrování poskytnu to, co v nekonečné změti internetu považuji za nejlepší.
Napsal: 13 bře 2013, 15:26
od forbidden
Google najde téměř vše. Na obecnou otázku obecná odpověď. Nijak jsi neupřesnil, co přesně tě zajímá, jestli o ní nevíš vůbec nic, nebo chceš jen rozšířit svý znalosti. Neuvedl jsi ani jestli chceš poradit literaturu, nebo chceš studovat na netu.
V dané situaci mi to přišlo jako nejrelevantnější odpověď, nakonec wikipedie je hned první dotaz, co z googlu vypadne. Příště zpřesni dotaz, nebudeš dostávat odpovědi od trouby.

Napsal: 13 bře 2013, 15:30
od Atlan
Odkaz zde
Dokument vhodny pre studentov aby sa aj nieco naucili
Odkaz jsem změnil na skrytý, aby délkou nerozhazoval zobrazení stránky.
Hill
Napsal: 13 bře 2013, 15:47
od mtajovsky
Záleží, jaké podrobnosti chcete vědět. V principu je to velmi primitivní. Fázi signálů pro jednoduchost zanedbáme.
Máme nosný signál:
n(t) = A . sin(ωn.t) (1)
Při modulaci není amplituda A konstantní. Modulační kmitočet ωm mění amplitudu A od její střední hodnoty o relativní hodnotu M, které se říká hloubka modulace. Přitom M<=1:
a(t) = A.(1+M . cos(ωm.t)) (2)
Je-li modulační kmitočet daleko menší než nosný, je možno uvažovat, že výsledný signál s(t) je součinem obou funkcí (1) a (2) v následujícím tvaru:
s(t) = A . [1 + M.cos(ωmt)] . sin(ωnt) (3)
použitím trigonometrické identity:
sin x . cos y = [sin (x + y) + sin(x - y)]/2
upravíme (3) na:
s(t) = A . sin(ωnt) + (A.M)/2 . [sin(ωn + ωm) + sin(ωn - ωm)]
Z toho je vidět že výsledkem AM jediným kmitočtem jsou 3 složky:
- původní nosná
a postranní kmitočty
- signál o frekvenci nosná+modulační kmitočet
- signál o frekvenci nosná-modulační kmitočet
a dále to, že velikost postranních kmitočtů je maximálně poloviční vzhledem k nosné. Proto každý z nich může nést maximálně 1/4 výkonu. Dále je vidět, že stačí přenášet jen jeden postranní kmitočet a zbylé lze odvodit. Celé to má i další důsledky.
Edit: pozdě

Napsal: 13 bře 2013, 16:18
od Fredy00
Děkuji za rady...
Hele lidi, rozumně: já třeba chápu, že Vám vadí ti, co sem přilezou s otázkou "který konec rezistoru je emitor, a který kolektor".
Ale ten google není všemocnej... googlil sem poctivě půl hodiny, a 4. odkaz byl vnitřek vajíčka (schéma).
To člověka naštve.
A proto rád chodím najistotu, a věřím, že ověřené zdroje jsou lepší, než nějaký smetí, kdo ví odkud.
Napsal: 13 bře 2013, 16:21
od Fredy00
mtajovsky píše:Záleží, jaké podrobnosti chcete vědět. V principu je to velmi primitivní. Fázi signálů pro jednoduchost zanedbáme.
každý z nich může nést maximálně 1/4 výkonu. Dále je vidět, že stačí přenášet jen jeden postranní kmitočet a zbylé lze odvodit. Celé to má i další důsledky.
Edit: pozdě

Mě by třeba zajímalo, proč se těm "bočním" nosným vlnám (nebo jak se to jmenuje přesně?) říká součtová a rozdílová. Co ten pojem znamená?
A dále, vím, že tu "kapsli" (čili stále stejnou sínusovku, do které se pak "vecpe" modulovaný signál) vytváří vysokofrkvenční oscilátor (ale jaký? RL, LC RC?) ale co moduluje do signálu právě tu informaci?
Díky
Napsal: 13 bře 2013, 16:32
od WLAB
Obecne receno, informaci moduluje promenne zesileni prvku, pres ktery signal prochazi....
Napsal: 13 bře 2013, 16:33
od mtajovsky
Modulaci provádí obvod, zvaný modulátor

. Zapojení modulátorů jsou různá, asi nejpoužívanější je anodová (kolektorová) modulace.
Fredy00 píše:Mě by třeba zajímalo, proč se těm "bočním" nosným vlnám (nebo jak se to jmenuje přesně?) říká součtová a rozdílová.
Protože mají kmitočet rovný součtu nebo rozdílu nosné a modulace.
Na obrázek klikněte a bude vidět.
Napsal: 13 bře 2013, 16:46
od Fredy00
"Protože mají kmitočet rovný součtu nebo rozdílu nosné a modulace."
Jestli tomu rozumím dobře, tak "pravá" je součtem nosné ("kapsle") a modulace ("dat"). A levá je jejich odečtem, rozdílem. Ale co se sčítá? Jaká veličina?
Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.14b)
Hill
Napsal: 13 bře 2013, 16:55
od WLAB
Ja bych teda rekl, ze "kapsle" je modulacni signal, ktery je vyplneny nosnou....
Co se scita/odcita?? Ve vysledku kmitocet a ten soucet/rozdil je dusledek realneho nasobeni obou signalu (nosne a modulace) - viz. ty vzorce vyse.
Napsal: 13 bře 2013, 17:58
od Fredy00
A co ten modualční signál vytváří?
A to sčítání a doečítání, dá se v pár větách vyjádřit bez vzorců?
Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.14b)
Hill