Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

zdravim, chcem sa opytat asi blbost ... ked tecie jednosmerny prud cez vodič jednim smerom=tok elektronov, je mozne cez ten isti vodic pustat prud i opacnym smerom?

ne, bez vzájemného ovlivňování . . .
jsou ale případy, kdy se to ovlivňování může tolerovat.
k čemu to potřebuješ?
upřesni zadání

Ještě je potřeba říct (narazil jsem na to už jako středoškolák), že sice elektrický proud je fakticky tokem = pohybem elementárních částic, které nesou ZÁPORNÝ náboj a nazýváme je elektrony, ale v elektrotechnice je za směr pohybu elektrického proudu považován směr pohybu KLADNÉHO náboje.
Takže ač se ve skutečnosti elektrony pohybují od bodu se zápornějším nábojem směrem ke kladnějšímu, fyzikálně i elektrotechnicky/elektronicky uznávaný směr elektrického proudu je opačný - od kladného pólu k zápornému.

Taky bylo v té učebnici napsané, že uvnitř zdroje je tomu právě naopak. To jen pro upřesnění/zamlžení

Je to možné i pro střídavý proud, a u něho se to i prakticky využívá. Když má nějaký spotřebič indukční charakter, připojí se k němu paralelně vhodná kapacitní zátěž. Potom jde vedením indukční proud v každém okamžiku opačným směrem než kapacitní proud, a tyto dvě složky se v přívodu proudu vynulují. Říká se tomu kompenzace.

Ještě by to chtělo základní otázku trochu upřesnit. Třeba je to myšleno jinak.
Např.:
1, Tři vodiče A,B,C. Mezi A a B je zapojen jeden zdroj a spotřebič, mezi B a C jiný zdroj a spotřebič. A ještě můžeme kombinovat ss a st proudy a různá napětí.
2, Dva vodiče s přiloženým ss i st napětím a potřebou každé využít zvlášť.

Nicmene v jednom miste a jednom case muze proud ve vodici teci jen jednim smerem.

PavelFF píše:Taky bylo v té učebnici napsané, že uvnitř zdroje je tomu právě naopak. To jen pro upřesnění/zamlžení

to ale logicky vyplyva...

Je to možné i pro střídavý proud, a u něho se to i prakticky využívá. Když má nějaký spotřebič indukční charakter, připojí se k němu paralelně vhodná kapacitní zátěž. Potom jde vedením indukční proud v každém okamžiku opačným směrem než kapacitní proud, a tyto dvě složky se v přívodu proudu vynulují. Říká se tomu kompenzace.

Coze? Jak jde kapacitni proud proti indukcnimu? Vzdyt ten proud vodicem bude jen jeden. Ze jeho velikost se diky kondenzatoru zmeni, je vec jina. Ostatne mam za to, ze ten (jalovy) proud bude po provedeni kompenzace cirkulovat v sestave L(R)C a nebude zbytecne zatezovat vedeni, ale lokalne z pohledu te L nezmizi.

Bylo by dobré raději napsat , čemu nerozumíš . Kterého příkladu (oblasti) z elektroniky (elktrotechniky ) se to týká . Musíš napsat přesné podmínky . Třeba kabelem pro antenní předzesilovač jde stejnosměrný proud do předzesiloveče a střídavý proud ze zesilovače stejným drátem . Pro základní vysvětlení tohoto pojmu to takto stačí . Jinak právě vzhledem k výkladu pomocí vektorů a vzorců dochází k tomu , že téměř žádný vyučený elektrikář nechápe , co vlastně jalový proud je a a stejnětak většina středoškoláků . Jen se doslova nadrtí vzorečkovou nalejvárnu , ale nepřevedou si ji do reality .

camelopardal píše:zdravim, chcem sa opytat asi blbost ... ked tecie jednosmerny prud cez vodič jednim smerom=tok elektronov, je mozne cez ten isti vodic pustat prud i opacnym smerom?

Směr proudu v el. obvodu byl stanoven dříve, než se vědělo něco o pohybu elektronů. Takže směr je stanoven od + k - i když elektrony cestují opačne.
Na tom je postavena fyzika. A podřídit směr ptoudu v obvodu směru toku elektronů by zanmenalo překopat fyziku. Proto se ten protiklad poavžuje za fakt a toleruje se.

WLAB píše:Coze? Jak jde kapacitni proud proti indukcnimu? Vzdyt ten proud vodicem bude jen jeden. Ze jeho velikost se diky kondenzatoru zmeni, je vec jina. Ostatne mam za to, ze ten (jalovy) proud bude po provedeni kompenzace cirkulovat v sestave L(R)C a nebude zbytecne zatezovat vedeni, ale lokalne z pohledu te L nezmizi.

Chce to trošku fantazie. U metody smyčkových proudů je přece proud nějakou větví dán součtem proudů všech smyček, ve kterých je ta větev zahrnuta. Ta představa se uplatní, i když ten součet je nakonec nulový, ne?

To souhlasí, ale pro daný dotaz je zbytečné to tím komplikovat. Přinejmenším prozatím.
Čili bych to shrnul:
- dohodnutý směr proudu, s nímž se počítá ve schématech a výpočtech je vždy od plusu k mínusu, a zůstalo to tak přesto, že se později zjistilo, že
- jde o proud elektronů, tedy částic se záporným nábojem, od záporného pólu zdroje k pólu kladnému.

Hill píše:- dohodnutý směr proudu, ...

Kdo za to vlastně může? V dobách dávných se vědělo, že jsou dva druhy elektřiny, "sklovitá" a "živičná", podle toho, jaká tyč se třela. Až v polovině 18. sloletí došel Benjamin Franklin k názoru, že je to vlastně jedna a tatáž elektřina s opačnými účinky, a tu sklovitou nazval pozitivní, živičnou negativní. Tehdy byl Alessandro Volta ještě malý chlapec. Když vyrostl, vymyslel ten svůj sloup a dělal elektrostatické pokusy, převzal tu nomenklatúru od Franklina a tak mu vyšel měděný konec kladný, zinkový záporný. Potom došlo na pokusy se stacionárním proudem, a tak byl to asi on, Volta, kdo si řekl, že proud poteče od plus k mínus. Bastlírna ještě tenkrát nebyla, aby mu to někdo vymluvil.

Bernard:
Jasne, to je ale abstrakce. Ja mel za to, ze mu jde o realny jev, kdyz mluvi o elektronech....

No mně to spíš přijde, že si autor vymyslel totální p.i.č.o.v.i.n.u. a asi čeká, jak dlouhý vlákno z toho bude