Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Poraďte prosím jak proti tomu bojovat

Máš to Ty sám, nebo s tím bojuješ u jiných?

U jiných se to Adolfíkovi může hodit, to nejspíš hledá pomoc pro sebe.

Některé případy řeší unikátní zákon, jehož obdobu jsem v EU jinde nenašel: různé úřední záležitosti, o jejichž celospolečenském významu lze s úspěchem pochybovat, viz statistická hlášení, mají pevný kalendářní termín, jehož prošvihnutí už je rovnou provázeno vyměřením pokuty. Dřív se to obvykle odkládalo až do první upomínky, dnes je to elektronicky hlídané a pokutu následující den po termínu tiskne rovnou počítač...
To je léčba!

Kua to jsem nemocný když hnusné věci dělám nerad?

Ono to není jen tak, buď je to vrozený, nebo získaný. V prvním případě nevím, jakým způsobem se to léčí, v tom druhým to nepřišlo samo od sebe, musí to mít nějakej důvod, něco, co to spustilo, pak je prokrastinace následek, nikoliv příčina, a odstranění jí samotný nic nevyřeší.
Často za to může stres, kterej se nemusí nijak jednoznačně projevovat, nemusí bejt patrná ani jeho příčina. Může se projevovat, mám-li to srovnat s výpočetní technikou, jako proces, co běží na pozadí (v unixový terminologii démon) a krade systémový prostředky, jako by si někdo spustil ve virtuálním stroji jehoVistu. BFU, tedy většina uživatelů mozků, ani nevidí běžící procesy, a kdyby viděla, tak neví, na co jsou, takže nedokáže lokalizovat ani proces samotnej, natož jeho spouštěč, nedokáže je zabít.
Projevuje se to třeba vyšší únavou, zhoršenou schopností si pamatovat, sníženej výpočetní výkon, zhoršená a ztížená verbální i neverbální komunikace, nechuť něco dělat,... je toho dost, a ani jedno nijak nepoukazuje na přítomnost stresu.
Je proto třeba vyhledat roota, aby onen proces vyhledal a zničil, stejně tak identifikoval jeho spouštěč, stresor, toho pak eliminoval.
A tím rootem je psychouš, neboli psychiatr (psychologové jsou oproti nim většinou na houno). Je nutný to udělat, a co nejdřív, proces se může stát žravějším a odolnějším, ale sám od sebe nezanikne, může se z něj vyklubat pěkně hnusná depka. A vůbec bych se toho psychouše nebál, i když v našich končinách, díky těm, jejichž mysl je zralá na upgrade, ne-li dokonce na bugreport, nebo rovnou na stažení z veřejný distribuce, je to furt víceméně tabu.

tedy nejprve jsem si přečetl co to slovo vůbec znamená , a musím se přiznat, že jsem s tím v mládí trpěl. Vyřešil jsem to tak, že se snažím nic neodkládat a když něco odsunu tak už mi to v mysli svítí jak červ ená kontrolka. Je to jen otázka být na sebe pes a hlavně tu myšlenku vzít za svou , nejhorší je když si člově řekne, že s tím nic neudělá a první krok ke zlepšení je si vůbec uvědomit že je to " můj problém"

Adolfik píše:Poraďte prosím jak proti tomu bojovat

Dnes nie, pozriem sa na to zajtra

co můžeš udělat dnes,
neodkládej na zítra,
ale raději až na pozítří, nebo až na příští týden . . .

Práce počká, neuteče

Tak s tím jsem se už někde setkal. Už vím! V Mexiku. Maňana, to je snad národní vlastnost, jen jsem do teď nevěděl, že to je nemoc. Jeden se stále učí ....

Ano maňana. Znám pouze jednoho takového nějakého maňánu. Odkládá cokoliv a kdykoliv a na poslední chvíli s tím „až to bude potřeba, tak to budu řešit“. Ale u něj to ale bude rodová věc. Protože jeho táta byl taky takový, syn je stejný zabržděnec jako byl on a i jeho děti jsou v tomto už naprosto stejné..

Pokud má v něčem navrch, tak to je četnost malicherných výmluv, proč to a to nešlo a které si najde vždycky, pokud je třeba obhájit něco, co hodil za hlavu, anebo se prostě vys*ral.. „hele, já jsem ho ještě neviděl, nebo já na to zapomněl, já měl vybitou baterku a potom mě asi došel kredit..“ No hlavně, že se je na co vymluvit..

Vzhledem k tomu, že my dva jsme v tomto každý diametrálně jiný, tak je to mezi námi zdrojem neustálých konfliktů. Pro mě je to nespolehlivý lempl, kterému je všechno jedno a nic neudělá včas (z mého pohledu). A přitom by stačilo trochu víc odpovědnosti a včasného zájmu. Ušetřil by si tím v životě spoustu zbytečných problému. Takových, které jinak smýšlející prostě nemívají - protože k nim přistupují včas a jinak..

Vy ste tu hrozní. Čítať toto, je ako sa začítať laikovi do "Vademecum medici", človek okamžite na sebe pozoruje skoro všetky diagnózy, o ktorých sa dočíta.

yakl: +1

Killroy píše:Pokud má v něčem navrch, tak to je četnost malicherných výmluv, proč to a to nešlo a které si najde vždycky, pokud je třeba obhájit něco, co hodil za hlavu, anebo se prostě vys*ral.. „hele, já jsem ho ještě neviděl, nebo já na to zapomněl, já měl vybitou baterku a potom mě asi došel kredit..“ No hlavně, že se je na co vymluvit..

Ano - generátory výmluv. Problém nastává v okamžiku, kdy ti lidé si tak dlouho v myšlenkách cizelují výmluvu na něco nereálného, až to vezmou jako pravdu a dál s tím pracují jako s faktem a následně na to navážou další výmysly. Časem se v tom pěkně ztratí, ovšem většinou si to moc neuvědomují a pak má normální člověk vedle nich pocit, že se zbláznil...

Hmm a v TV stále tvrděj, že to je jen riziko podnikání. Stejně tomu nerozumím.