Stránka 1 z 2

Výbuch továrne na hnojivá

Napsal: 18 dub 2013, 09:07
od bastliar
:arrow: http://www.cas.sk/clanok/248436/len-par ... ojiva.html

Podobná je aj v Duslo Šala a než došlo ku skončeniu výroby dynamitky Istrochem Bratislava, tak dodávali veľké množtvo prilovaného dusičnanu amonneho.

Napsal: 18 dub 2013, 09:28
od BOBOBO
Joo DAPka je DAPka . Dyť to nic nedělá , sypou to na pole , kladivem na to taky tluču ... Také dělali nitroglycerin v Semtíně tak často a dlouho , až se z toho stala rutina a potom se odpařili ...

Napsal: 18 dub 2013, 11:17
od ZdenekHQ
Kdyby to nebylo tak smutný, tak napíšu, že američani nepotřebují teroristy, že si vystačí sami.

Napsal: 18 dub 2013, 11:18
od ok1hga

Napsal: 18 dub 2013, 14:32
od Standa99
Jak může hnůj vybuchnout?

Napsal: 18 dub 2013, 15:01
od Sandal
Hnůj ne ale hnojivo jako je dusičnan amonný může za určitých podmínek explodovat.

Napsal: 18 dub 2013, 15:06
od jandu
Tak, že hnojivo je vlastne Nitrát /dusičnan/, a to je základná zložka výbušnín.
(obecne je vcelku možné, že sa v takom závode vyrábajú priemyselné trhaviny a výroba hnojiva je druhotný, krycí výrobok)
Ako rozbuška môže pôsobiť tlak a vysoká teplota zároveň, či nejaká prímes.

Na druhej strane ma fascinujú údaje o počte mrtvých - sa až čudujem, že v článku je uvádzané dvojciferné číslo. Pritom bežne v podobných správach od veľkého brata počty usmrtených "akoby" zázračne boli minimálne, povedal by som delené desiatimi oproti tomu, čo bežne človek predpokladá. Nie, nepochybujem o v článku uvedenom počte, naopak ....

Napsal: 18 dub 2013, 15:15
od patrikvarga

Kód: Vybrat vše

http://referaty.atlas.sk/prirodne-vedy/chemia/28265/vybusniny

Napsal: 18 dub 2013, 17:08
od MetalGod
No tak to teda byla pořádná řacha 8O

Jsem zvědavej, jak dlouho to bude trvat třeba takovýmu Semtínu, tam je průser každou chvíli.

Napsal: 18 dub 2013, 17:29
od ok1hga
Standa99 píše:Jak může hnůj vybuchnout?

asi jednoduše . . .

byla propfese " sanytři""sanytrníci", což byli sběrači ledku po chlívech a žumpách. Ten se využíval na výrobu černého střelného prachu - v době asi tak Marie Terezie. Vznikal oxidací močoviny - tudíž to bude ledek amonný.
zdroj

Napsal: 18 dub 2013, 18:32
od jandu
Pôvodný údaj je už podľa novej správy "delený" desiatimi (+_2) - Pôvodné informácie hovorili o niekoľkých desiatkach obetí, najviac 70. --"...Päť až pätnásť ľudských životov si podľa odhadov vyžiadala ...", (http://www.cas.sk/clanok/248436/obrovsk ... zemou.html).

podľa maďarskej TV2 je 5 obetí a cca 160 zranených, pričom hovoria o sile výbuchu atomovej bomby, sila výbuchu bola registrovaná asi v okolí 60-70 km.

No, ....počty sú počty.

Edit: podľa TV Markíza 15 mŕtvych.

/Samozrejme spolucítim s každou tragickou udalosťou, iba čo mi "nesedí", je ideologická mediálna manipulácia - a to všeobecne! Ak sa na takúto medializáciu bez výhrad spoľahneme, môžu nám nahovoriť aj to, že sme mimozemšťania - no a neuver tomu!/

Napsal: 18 dub 2013, 20:18
od Lukas-Peca

Napsal: 18 dub 2013, 20:52
od ok1hga

Napsal: 19 dub 2013, 05:44
od BOBOBO
Odstranění pařezu
host - xxx.xxx.103.170 (?)
8.3.2009 1:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Mám takový dojem, že všichni opisují od prvého. Já dával dusičnan draselný (ne amonný) a fungovalo to!

Připojit reakci



Odstranění pařezu
Miloš Vysloužil (8935) - xxx.xxx.94.12 (?)
8.3.2009 8:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Sanytrem - jak je výše psáno, se myslí dusičnan sodný čií draselný. Osobně si ale myslím, že je to jedno, může být i amonný. Okysličovadlem umožnujícím vyžíhání pařezu je dusičnanový ion.

Napsal: 19 dub 2013, 07:08
od EKKAR
Všecky dusičnany čili nitráty jsou v podstatě výbušniny nebo minimálně podstatná složka velký skupiny výbušnin - jejich hlavní "výbušnou" složkou je (oxidující) NO3 skupina, která se po vystavení tepelně-tlakovýmu rázu lavinovitě rozpadá a zároveň uvolňuje kyslík oxidující další látky v okolí (použitý jako palivo) i teplo. Uvolněný teplo pak zrychluje reakci. Jako palivo jdou použít v podstatě libovolný látky obsahující prvky schopný oxidace - takže téměř libovolný uhlovodíky a třeba i práškový kovy, schopný v prostředí překypujícím horkým ionizovaným atomárním kyslíkem hořet za obrovskýho vývinu dalšího tepla. Všecko tohle se používá nejen v oblasti průmyslovejch a důlních trhavin, ale třeba i v oblasti heterogenních tuhejch raketovejch paliv, kde se drcený dusičnany slepujou umělým kaučukem nebo podobnýma látkama s příměsí mletýho hnilíku a výsledkem jsou pak takový "macíčci", jako byly boční motory SRB raketoplánu Space Shuttle...