Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Už tu byly dřevěné membrány reproduktorů JVC a dřevěná sluchátka - špunty do uši ale tohle...
http://vtm.e15.cz/zapomente-na-vinyl-hitem-je-drevo
jinak pěkná reklama na přenosku Audio Technica.

Bylo by stylové takovou desku přehrávat na tomhle gramofonu:
http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz ... 127hud.htm

No, ale label jej chýba.....napr. Smrečina xxxx, alebo Dřevotříska xxxx....

Stefan31

Ten hluk by se dal docela dobře vykompenzovat, prostě vypálit slabě, s nižší amplitudou, přečíst a rozdíl mezi originálem a záznamem vypálit do existující drážky, pak by to zvučelo docela dobře.

Sorry, ale dřevěná gramodeska je zcela na ho*vno. Gramofonový průmysl je již dostatečně vyspělý. Dřevo zde nemá žádnou výhodu.

Jako kuriozita to jde, k poslouchání to není. Vždyť kolik umu bylo vynaloženo na uložení záznamu do hmoty tak, aby ho šlo rekonstruovat pokud možno v co nejpřesnější podobě, jak byl nahraný...
Dřevěná deska tedy určitě cestou není. Dřevěnou gramodesku beru, jak už tu zaznělo, za designerský úlet bez praktické použitelnosti.

Desky se řezaly do všeho možného, začalo to voskem, pokračovalo hliníkovou fólií na vosku, roentgenovými filmy, až to došlo k lakové fólii na plechové podložce a DMM, tedy vypalování ocelové lisovací matrice přímo laserem. Dokonce ještě před Edisonem byl ve Francii předložen slavné Akademii návrh záznamu zvuku na začerněnou skleněnou desku pomocí pisátka a výroba lisovacích matric z ní fotolitgraficky, vlastně šlo o podstatnou část procesu, který se později užíval a princip se vlastně užívá dodnes.
Jenže s vynálezcem (Charles Cros) se Akademie ani nebavila. O to víc začala řvát, když si Edison o třičtvrtě roku později nechal patentovat fonograf, ale už pozdě. Na Wikipedii se píše o zpoždění omylem, ale Ing. Jiří Struska CSc se zjevně dostal k důkazům o zpoždění z důvodu pohrdání Akademie čímkoli, co nepředložil její vážený člen.

Kuriozita to je, budoucnost to nemá, o tom žádná, ale první počítačova myš byla rovněž dřevěná,
http://technet.idnes.cz/pred-40-lety-by ... rdware_vse
A co skříňky prastarých R, TV ? Dřevo ! Cívkové magnetofony Tesla Sonet, Sonet duo a B3 měly rám dřevěný, nevěřite ? Repro ozvučnice dodnes, experimenty s polystyrénem obch. označení levisten zanikly v propadlišti dějin.

Jistě, jsou aplikace, v nichž dřevo bylo či stále je nejvhodnějším konstrukčním nebo designovým materiálem.
Jenomže mechanický záznam zvuku vyžaduje materiál homogenní, s co nejjemnější strukturou (pokud možno amorfní), s co nejhladším a kluzným povrchem, nenavlhavý a také elastický, aby se případné deformace opět vrátily do původního tvaru.
Materiál, který tyto požadavky nesplňuje ve vrchovaté míře, neposlouží, protože jejich absenci nelze ani mechanicky, ani elektronicky, kompenzovat.
Znám pár barbarů, kteří si gramodesky věšeli jako dekoraci na stěnu. Bylo mi vždy těch desek líto.
Naproti tomu dřevěné gramodesky by na stěně vypadaly dost dobře a na žádném gramofonu (bez ohledu na použitou přenosku) by nechyběly.

Deska na stěnu může vypadat i takhle akorát nejde o vinyl ani dřevo. Z nepovedených výpalků CD-R je hezká dekorace na stěnu prodejny, baru nebo studia.

No, tak nejlépe jsem se zasmál tomuto : "Následně, coby zkušený programátor, vytvořila jednoduchý software,"

Hill píše:Jako kuriozita to jde, k poslouchání to není.

Zřejmě jí výsledek s 3D tiskárnou připadal málo úděsný, tak zkusila něco stupidnějšího. Kdyby se pokusila ten svůj elaborát přehrát na mém gramci, tak Amandě urazím pazoury až u pr...e.

Zkoušeli jste ze vzduchovky trefit na 10 m středový otvor LP desky ? Upozorňuji ža případný neúspěch vyvolá nevratnou (ireverzibilní) destrukci nosiče, nebo jeho podstatné části.

No, pokud ten "záznam" má původ v MP3, tak určitě se mnou budou souhlasit příznivci "černých placek", že to nemá cenu se tím vůbec zabývat..
Pamatuju si, jak snad v "Ogoňku", nebo v čemsi podobným byly gramodesky na kusu igetu modré barvy. Dokonce byly hranatý, jen záznam měl samozřejmě kulatou stopu. Pak tu někdo prezentoval "gramopohlednice".. No zkrátka nic víc, než jen další artikl pro sběratele..

Ano, tyhle pocztówki dźwiękowe byly před desetiletími populární v Polské lïdové republice a to celkem atraktívní tituly tenkrát nedostupných skupin a interpretů Eagles, Rory Gallagher nebo Smokie, modré barvy, kruhové i hranaté, 45 ot/min. Nahrálo se na kazetu emgeton, stilon nebo maxell v Tesla A3 poáč opakovaná reprodukce z PVC nosiče byla problematická, gramofony byly tehdy jenom piezo škrabáky HC07 a HC13. Dnes vyhledávaná sběratelská rarita doby minulé.

Jednostranné fonokarty vydával Supraphon. A ty listovací (opravdu to byla knížka oboustranně nahraných listů vložená v časopisu; jestli zrovna Agaňok, to nevím, ale některé mám z časopisu Kolobok a jiné z Krugozoru, to vše vycházelo v sedmdesátých a osmdesátých letech, otáčky 33,3 a mono záznam - jestli někdy vydali něco ve stereo, neměl jsem tu čest ani kliku).
Tou knížkou se dalo listovat, otočila se prostě na kotouči požadovanou "stránkou" nahoru, což samozřejmě nemohlo vyhovovat každému raménku, proto se vypreparoval "hřbet" a jednotlivé listy se pokládaly na elpíčko, aby ležely rovně. Přece jen byly hodně měkké...
Tituly na tom byly někdy docela zajímavé - Pajot Pol Anka, igrajet orkestr Polja Moriata, pajot Donna Summer, ansamblj Riči Famili, Karel Gott, ansamblj Boni EM, Romyna Pauer i Alj Bano, ansambl Irapšen, Vilma Reding, ansamblj Iglz, Din Rid, ansamblj Smoki, kompozitor Vangělis, Oskar Pitěrson, ansamblj Krylja (tedy Wings), Alla Pugačeva, Džonni Keš, Olivija Njuton-Džon, Dagmar Freděrik, Charpo, ansamblj Bratstvo ljuděj (tedy Brotherhood of Man).... ta transkripce zpět do latinky je ještě strašnější, než to foneticky číst v azbuce. Takže snad jen ABBA a Karel Gott se píšou i čtou stejně v latince i azbuce...
Hele: