Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím, nevíte na jakém principu fungují zesilovače zvuku, které fungují i bez elektřiny? Třeba jako byly ve starých dráťácích, nebo ve starých gramofonech na kliku, nebo v těch sluchátkách co používají doktoři, myslím se to jmenuje fonendoskop... atd.
Něják nemůžu pochopit jak to může zesilovat když to nemá žádné napájení?

Nezesiluje to. Dráťák měl 100V rozvod, gramofony na kliku měly troubu - akustický transformátor, fonendoskop víceméně totéž.

aha a jaktože teda s fonendoskopem doktor slyší třeba srdce asi mnohem líp, než kdyby dal pacientovi ucho na tělo?

Jenže to nejsou zesilovače v pravém slova smyslu, tedy nejedná se elektronická (elektrická) zařízení.
Např. starý gramofon (s tzv. troubou) využívá principu "zesílení zvuku" exponenciálním zvukovodem.
Fonendoskop má v té části, která se přikládá k tělu tenkou membránu, která se prohýbá v rytmu změn mechanického vlnění přeneseného na povrch těla (např. ozvy srdce), průhybem membrány dochází k pohybu vzduchu v hadičkách vedoucích k uším a tím přenosu vlnění (zvuku) do zvukovodu ucha.
Nějak si nevzpomínám, že by dráťák (rozhlas po drátě) měl nějaký zesilovač, natož bez napájení. Tam najdeš jen transformátor a odbočkami, přepínač a reproduktor. Tato zařízení k činnosti žádné napájecí napětí nepotřebují, pouze zpracovávají signál přivedený "dráty".

Tak, k subjektivnímu zvýšení hlasitosti u těchto věcí dochází změnou průřezu zvukovodu a soustředěním nebo naopak rozptýlením zvukové energie do určitého úhlu. Dráťák hrál na úkor energie odebírané z přívodního vedení díky tomu, že se přenos odehrával na úrovni 100V = proti později přetransformovanému napětí pro 4Ω nebo 8Ω reproduktor je 100V přívod opravdu vysokonapěťový, spotřebovávaný proud z přívodu je proto i při maximálním výkonu repra 2-3VA zanedbatelný. Přes zdánlivou minimální spotřebu jednoho repráku byly ale ústřednové zešilovače rozhlasu po drátě pořádný monstra s výkonem stovek wattů...

PC01 píše:aha a jaktože teda s fonendoskopem doktor slyší třeba srdce asi mnohem líp, než kdyby dal pacientovi ucho na tělo?

V podstatě proto, že dojde fonendoskopem k přizpůsobení mechanických impedancí.
Membrána má poměrně velkou plochu a malý zdvih. Přesto změna objemu při jejím pohybu je relativně velká. Přenesením tohoto objemu tenkou hadičkou dojde k velkému pohybu vzduchu při malé ploše, která odpovídá ploše zvukovodu ucha a bubínku, přičemž způsobí větší výchylku bubínku a tím silnější zvukový vjem, než při prostém přiložení ucha k pacientovi.
Je to podobné jako když poměrně malou silou nohy (ale větším zdvihem) na brzdovém pedálu vyvineš několikanásobně věší sílu na brzdách, ale při malém zdvihu. A naopak.

jo takhle, takže ten fonendoskop vpodstatě sbírá zvuk z velké plochy, a soustředí ho do malé plochy která je uchu. Stejně jako když se s velkou čočkou na slunci zapálí papír?
A v rozhlasu po drátě, to vlastně není zesilovač ale zeslabovač.
Chápu to dobře?
Takže kdybych chtěl použít dráťák třeba místo reprobedýnek k počítači, tak by hrál ještě potišeji než normální PC repráčky se zesilovačem?

PC01 píše:Stejně jako když se s velkou čočkou na slunci zapálí papír?

Je to sice svérázný výklad, resp. nevhodný příklad, ale v podstatě to tak taky dá vysvětlit.

PC01 píše:A v rozhlasu po drátě, to vlastně není zesilovač ale zeslabovač.
Chápu to dobře?

V podstatě ano.

PC01 píše:Takže kdybych chtěl použít dráťák třeba místo reprobedýnek k počítači, tak by hrál ještě potišeji než normální PC repráčky se zesilovačem?

Tak přímo ten "dráťák" použít nepůjde. Dala by se použít jen ta bednička s reproduktorem, ale musel bys to doplnit zesilovačem (elektronickým) a samozřejmě napájeným.

Alebo pripojit na staru zvukovku so zosilnovacom. Samozrejme, ze zapojit priamo reprak, trafo sa musi odpojit/vyhodit.

V jednom dubnovém čísle časopisu Hudba a zvuk byl uveřejněn návod na stavbu Zesilovače Bez Zkreslení, který se principiálně mohl obejít bez napájení

Takový "zesilovač" mají přece i hudební nástroje. Pevně ukotvená drnčící struna odevzdává vzduchu málo energie, je málo slyšet, ale je málo tlumená a tak vrní dlouho (el. kytara). Struna opřená o pružnou rezonanční desku doznívá ryhlejí, ta deska jí odebírá energii a mění na akustický výkon (španělka). A banjo je extrémně hlasité, protože rezonanční blána je poddajná, a tón je velmi krátký. Proto se taky uplatní v dixielandu mezi těmi dechy, tam by si španělka nevrzla.

Ten dráťák si můžeš představit jako telefon - běžné provedení rovněž nemá napájení (baterie) a funguje to. Stavěls někdy rádio tzv. krystalku ?
Hraje na sluchátka, bez zdroje.

..Když už se tady řeší stetoskop.. Jak se říkalo tomu dřevěnýmu předmětu, co fungoval jako trychtýř - jednu stranu si dal lékař na ucho, druhý na pacienta podobně, jako stetoskop, akorát to bylo skladnější a možná levnější a starší?

Že by naslouchadlo ? Používali také nedoslýchaví lide než bylo vynalezeno elektronické.

konosuke píše:Ten dráťák si můžeš představit jako telefon - běžné provedení rovněž nemá napájení (baterie) a funguje to. Stavěls někdy rádio tzv. krystalku ?
Hraje na sluchátka, bez zdroje.

??? Apríl je snad daleko, ne?
Dráťák je prostě hromada reproduktorů připojených na jeden zešilovač v ústředně.
Běžné provedení telefénu si bez napájení ani nevrzne.
Napájecím zdrojem pro krystalku je energie z vysílače zachycená přijímací anténou.