Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

nevim si stim to rady ..vychazi me to spatne
Př.
Do desky plosneho spoje byl osazen rezistro R = 790Ohm. jeho hodnota byla zmerena na rozsahu 2000Ohm 4(1/2) místným digitálním multimetrem s presnosti mereni odporu +-(0.5% + 5dig.) stejnym multimetrem byla na jeho koncich na rozsahu 20 V proti zemi namerena naperi U1 = 10V a napětí U2=16.8V. Presnost mereni napeti +-(0.3% + 3dig.). A mám určit hodnotu proudu protekajiciho rezistorem vcetne nejistoty jeho hodnoty způsobene toleranci pouziteho multimetru. poradite nekdo mam to ke zkousce ale vubec nevim do jakyho vzorce to mam vsadit :// predem dekuji protoze kdo tohle dokaze tak je fakt u me borec !

Je to trošku zmatená otázka Můžeš sem dát nějaké konkrétní zapojení obvodu?A když ne tak se zeptej učitele jak to je myšleno

Jsi 🤐 nebo co...to neumíš číst? Bejt adminem tak okamžitě mažu a ban za ignoraci pravidel.

On se to naučí

Je to VOSEL, kterej neumí číst - protože to tu má v současný době už 4x...

Třeba si myslí, že to pravidlo JEDNOU je s přesností ± (1% +3 dig.).

Myslím že mu ten příklad zamotal hlavu víc než nějaká pravidla fóra

To je sice všechno hezký, ale od toho tu ta pravidla jsou, v tomto případě bod 7). Zoufalství tazatele dokážu pochopit, ovšem to není důvod k nějaké výjimce. Tak jako tak nedostane odpověď dřív, než si to tu přečte někdo, kdo ví. A tomu to stačí přečíst jednou. Proto jsem ostatní smazal.
EDIT: VOSEL sem stihl mezitím vložit pátý dotaz. Ten jsem zamkl.

Nejistota měření může mít u určitých případech, zejména v laboratorních podmínkách a při kalibraci jiných přístrojů, svůj význam, ale nevzpomínám si, zda jsem ji v praxi, tedy mimo tu kalibraci, musel někdy řešit. A při té kalibraci se "projela" stupnice víckrát a hodnoty se zprůměrovaly do jedné kalibrační křivky.
Jinak na tyto případy aplikuji Murphyho zákon o tom, že povolené odchylky se vždy sečtou v tom nejméně příznivém smyslu...

Já to ještě v noci psal Killroyovi, nevím jestli a jak ta informace doputovala až k Hillovi nebo jestli je Hill "rannější ptáče" než Killroy a VOSLA sestřelil bez jeho přičunění ...
Každopádně neznalost aplikace Ohmova zákona do praxe je zde na tomto fóru těžkým hříchem - a jeho opakovaný páchání se jen tak nesmaže nějakým "zdrávas Edison" nebo "Teslo náš jenž jsi v éteru..."

Třeba Herbovi neodjížděl před půl šestou synek na šichtu. To by asi nevadilo, ale o chvíli později vyrážel druhý s výpravou kačerů někam lovit kešky a halekali na sebe pod okny. A to už bylo definitivní...

Ale na druhou stranu nevím, co je na tom tak těžkého, můžu-li předpokládat relativní chybu měření z nastaveného rozsahu a k tomu chybu převodu, která je absolutní:
odpor byl měřený na rozsahu do 2000 (vlastně 1999) Ω, tedy skutečná hodnota odporu se může pohybovat od 790-10=780Ω do 790+10=800Ω.
Na displeji by tedy měla být tato čísla. Protože se však k chybě měřicí metodou připočítává chyba 5 digit, pak na displeji místo 780 může být 779,5 až 780,5 Ω, místo 800 tam může být zobrazeno 799,5 až 800,5. Tedy naměřené údaje se mohou pohybovat od 779,5 do 800,5 Ω. Jednička na začátku (to "půlmísto") se nezobrazuje, takže zbývají jen čtyři zobrazené číslice.
Stejně bych počítal i rozptyl napětí na koncích odporu...
Ale to je selská metoda, samozřejmě. Jestli se to po tobě chce na patřičně matematické úrovni, tady to máš i se vzorečky.

Hill píše:...Ale na druhou stranu nevím, co je na tom tak těžkého, můžu-li předpokládat relativní chybu měření z nastaveného rozsahu a k tomu chybu převodu, která je absolutní:
odpor byl měřený na rozsahu do 2000 (vlastně 1999) Ω, tedy skutečná hodnota odporu se může pohybovat od 790-10=780Ω do 790+10=800Ω.
Na displeji by tedy měla být tato čísla. Protože se však k chybě měřicí metodou připočítává chyba 5 digit, pak na displeji místo 780 může být 779,5 až 780,5 Ω, místo 800 tam může být zobrazeno 799,5 až 800,5. Tedy naměřené údaje se mohou pohybovat od 779,5 do 800,5 Ω...

No teď jsi to remimu dokonale zamotal.
Těch 0,5% není z rozsahu, ale z měřené hodnoty. Takže skutečná hodnota odporu je 790 ± 790*0,005 ± 0,5 = 790 ± 4,45 Ω tj.
od 785,55 do 794,45 Ω (a vzato rigorózně je to 790,02225 ± 4,45011 Ω )

tak ted z toho jsem jelen ?? asi jsem v koncich :/

Paráda, provedli jsme metamorfózu osla v jelena.

Když ti výrobce multimetru napíše, že jeho měřák na rozsahu 0,0...1999,9 Ω měří s přesnosti ± 0,5% MH ± 5 digitů, tak to znamená, že když k němu připojíš odpor 1 kΩ, tak měřák ukáže cokoli mezi (1000,0 - 0,005*1000 - 0,5) = 994,5 Ω a (1000,0 + 0,005*1000 + 0,5) = 1005,5 Ω.
A naopak, když ti měřák ukazuje 1000,0 Ω, tak to znamená, že skutečná hodnota odporu je cokoli mezi (1000 - 0,5)/(1 + 0,5%)=994,52736 Ω a (1000 + 0,5)/(1 - 0,5%) = 1005,52764 Ω tj. 1000,0275 ± 5,50014 Ω. Obvykle se to ale zaokrouhluje na 1000,0 ± 5,5 Ω (edit: tj. = ZH ± 0,5%*ZH ± 5 dig., ZH je zobrazovaná hodnota).

Ale konečně tu zaznělo, vůči čemu je vztažená ta základní nepřesnost. Samozřejmě, že jsem to napsal blbě.

Předpokládáme tedy, že naměřená hodnota na displeji je přesná, což ovšem s naprostou jistotou nelze tvrdit, protože v důsledku nepřesnosti měřidla může být o něco větší nebo menší. Jde tedy o to, určit, v jakém rozsahu hodnot se může pohybovat skutečný odpor, dále, v jakém rozsahu se mohou pohybovat skutečná napětí na koncích odporu, a dál je to už Ohmův zákon, podle kterého se vypočítá nejmenší a největší hodnota proudu...