Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Měl bych dotaz na izolační vzdálenosti na jednostraným plošáku FR4 či podobný v běžným prostředí, 10-25 st.C a 60-80% vlhkostí pro 230V AC. Pamatuju si z dřívějška, že mezi síťovou částí a bezpečným napětím se musely optočleny ve zdrojích roztahovat z klasický DIL6 nebo DIL8 na 10 mm. Mě ale zajímá jen základní funkční izolace tedy vzdálenost mezi N a L. Podle odkazu http://www.micro.feld.cvut.cz/home/zahlava/ppn/prednasky/vlastnosti_DPS.pdf by mělo v základu stačit 0,8 mm a pokud bych to chtěl bomben fest, tak 1,5 mm. Ovšem v odkazu je napsáno "desky s povlakem", předpokládám, že je myšleno nepájivá maska. Tohle se mě zdá ale strašně málo. Nikde jsem nenašel, jak je to pokud není maska.
Ptám se, protože mi před chvílí podruhý přeskočilo 230V na halovaným plošáku, kde byla mezera 3,2mm a bylo to navíc nezi dvěma rovnoběžnými spoji, ne v rohu. Zařízení bylo v provozu asi 5 měsíců, plošáky profi CEA Kunštát. Po osazení umytý. Ten první přeskok jsem prořízl diamant kotoučkem až "na vzduch" a zmizelý spoje opravil drátem, podruhý to přeskočilo o kousek vedle. Přepětí teď asi těžko, navíc je v baráku 2. a 3. ochrana. Zaprášený ani vlhký to nebylo. Šmejd materiál desky a nebo je 3,2 mm málo?
Díky
Jirka

Graf v dokumentu je jen do 1000V ale v síti bývají napěťové špičky několik kV. Standard pro dimenzování izolace bývá 3kV (pevnost optočlenů, transformátorů). A na ty se dimenzuje i minimální vzdálenost mezi fází a nulákem na DSP (opravuji DPS).

Spíše jde o to , aby se nevyskytla špice nad těch 350V . To ošetři a těch 0,8 bude stačit .

Jaký přepětí? Psal jsem, že mám v rozvaděči 2. a v zásuvce kde je to připojený 3. stupeň. Nebo snad Saltek a podobný krabičky jsou na některý špígry krátký?
To kukliš: Podle toho grafu na základní izolaci to mám na minimálně 1000V
Jirka

Vybavilo se mi: Kdysi jsem ve výrobním závodě měl problém s jednou deskou osazenou obvody MZH (napájení 15V), byla tam nějaká chyba, zdálo se, že jsou zkratované dva signály jejichž vodiče šly vedle sebe. Ale ať jsem koukal, jak jsem koukal, žádný šlus jsem tam neviděl. Ale vzal jsem šábr, mezeru mezi vodiči jsem zkusmo proškrábnul a chyba zmizela. Vzpomněl jsem si, že jsem kdysi četl o migraci kovů, jestli to nebylo zapřičiněno něčím podobným - ta chyba tam tehdy nebyla odjakživa, objevila se tam za nějaký čas, tak třeba jestli na tu desku třeba někdo nekejchnul.

Máš na plošňáku na 230V větvi nějakou komponentu s indukčností? Zkontroluj kontakt.

Ne, jsou to triakový spínače trojfáz odporový zátěže. Všechny maji stejný motiv. Napájecí tráfko 4,5VA je na jiný fázi, než ta hořlavá.
Jirka

Ve starých CRT monitorech bývaly mezery na primáru u dlouhých spojů kolem 1mm a fungovalo to.

Pokud to přeskočí na 3mm, asi tomu vadí vlhkost. Nicméně pro bezpečný provoz jedině silná vrstva laku, nepájivka nestačí.

Jestli se to nepovedlo rezonanční vedení... :-]

Hal a maska je prevít. Na čistém FR4 se takové věci nedějí. Ale po těch chemických sráděrách se povrch nikdy nepodaří úplně umýt. Pod maskou zase drží vlhkost a neuschne ani po delší době v suchu.
Mezi exponovanými spoji je nejlepší jen čistý povrch. A hal nebrat.

Taky už jsem našel na cínovaných deskách rostoucí "vousky", pak je přeskok snadný.

Tak jsem dnes zajel do fy, kde mají 4kV práskadlo na izolace. Vzdálenost 3,2 mm neprošvihlo ani 3 kV po minutový expozici. Povedlo se to až po slyšitelným syčení kolem 3,4kV. Po prvním průrazu to prošvihlo už kolem 2,5 kV a postupně se průrazový napětí snižovalo. Asi nějaký zkarbonizovaný pěšinky.
Tak jsem z toho jelen, co bylo příčinou na ty mý vypálený desce.
Jirka

Pokud karbonizuje, měl by zůstat viditelný svod. Díval ses? Chce to samozřejmě mikroskop (USB), ale investice se vyplatí.

V práci hledal kolega několik zoufalých týdnů důvod nesprávné funkce prototypu s fázovým závěsem. Termýn byl v háji. Pak našli pod mikroskopem můstky mezi spoji. Vodrbal desku kotoučovým kartáčem a byl klid.

Lakovat, lakovat, lakovat, a kvalitní maska.

Lakovat, lakovat, lakovat ale čím? Dlouho jsem používal lak na plošáky, co prodávalo Elchemko. Byl to nějakej aceton a kalafuna. Nejlepší na to byl gumovej váleček, štětkou se to tahalo a dělalo to různě tlustou vrstvu a zatejkaly díry.
A propo, co je s Elchemkem? Nák ho na webu nevidím...
Jirka