Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

patefon ?

http://www.youtube.com/watch?v=N9pBPcAl9_g

Патефон je rusky gramofon.
Taky se mu někdy říká "приставка патефонная" - v případě že to je jen šasi s ramínkem bez předzesilovače.

Dík za odpověď ale ten můj vehikl neumí stáhnout flaš player či co to je za bazmek ačkoli XP používá a pamětí je dost jak i místa na disku. Asi uzel na drátě nebo antivírák se sere.

Připadá mi, že na tom videu kdosi nasadil zvukovku na desku " proti srsti " Nebo se vidím blbě ?

Taky mi to připadá...

Takovýto gramofony tu mam taky, a je to neuvěřitelné, jaký to dokáže udělat zvuk...

Na aukru jednou taky prodával někdo gramo na kliku, s opačně danou zvukovkou, a byly tam kecy jako že je vhodné desky namazat WD-40 jaké to dělá divy, já myslel, že mě jebne ...


Některé gramofony měly hloubkový záznam, třeba desky edison, to existovalo taky.. Nebo Pathe, ty zase hrály od středu ke kraji, a ty ,,přehrávače" se nazývaly ,,pathephony" a záznam měly taky hloubkový, k přehrávání sloužila naprosto tupá jehla, kupodivu nebyla ocelová, ale byl to taky safír nebo sklo, nebo alespoň ,,některé" protože mi to někdo kdysi fotil a ukazoval http://www.youtube.com/watch?v=L9ytsduzyVY


Taky byl Tefifon, to byl jakýsi nekonečný široký pás v kazetě, na kterém byl ,,spirálovitě" gramofonový záznam... hezky je vidět zde http://www.youtube.com/watch?v=YWI4RwSt-BU

Ještě snad šlo mezi drážkami posouvat

CZJKP1 píše:...Taky byl Tefifon, to byl jakýsi nekonečný široký pás v kazetě, na kterém byl ,,spirálovitě" gramofonový záznam...
Ještě snad šlo mezi drážkami posouvat

Tefifon (někde se uvádí také Tefiphon) vynalezli sourozenci Steidingerové ze Sankt Georgenu (později se z firmy TEFI stala i u nás známá firma Dual), ale o 60 let později, než se objevily první voskové válečky.
Koncem 30. let minulého století dostali totiž zakázku na zařízení pro dlouhodobý nepřerušovaný záznam zvuku (patrně mělo jít o něco pro armádu, ale o tom, KDO si ten vývoj objednal, se nějak nedají dohledat věrohodné podklady). Každopádně se firma netajila tím, že jejich vývoj pod vedením Dr. Karla Daniela pracuje už několik let na kombinaci nekonečného pásu se stranově zaznamenávanou drážkou, ovšem značně užší, než u tehdejších gramodesek.
Použili perforovaný kinofilm šířky 35 mm s oboustranně nanesenou vrstvou, do níž šlo řezat drážku se záznamem. Pás byl navíc na koncích převrácený a slepený, což umožnilo zaznamenávat na obě strany, čili dvakrát prodloužit hrací dobu. V principu pás běžel pod tangenciálním přenoskovým raménkem, při záznamu se stoupání drážky odvozovalo z rychlosti posuvu pásu.
Přístroj se vyráběl ve dvou verzích - verze Teficord uměla jen přehrávat, obyčejné gramofonové raménko bylo vedené hrotem v drážce, Tefifon uměl i řezat drážku, proto musely být hlava posouvaná vlastním mechanismem.
V roce 1938 byla výroba přesunuta do nového Steidingerovic závodu v Porzu.
Po druhé světové představila společnost Gebrüder Steidinger verzi Tefifonu i pro domácí použití. Nekonečná smyčka neperforovaného filmu byla tentokrát uložená v kazetě a vešlo se na ni asi 60 minut záznamu. Později, s větší kazetou, zvládaly tyto přístroje až 4 hodiny záznamu a koncem padesátých let se prodávaly i kazety se stereofonním záznamem (jestli existoval přístroj, který by je uměl také zaznamenávat, i v normálním prodeji, není známo, ale v TefiCordu stačilo vyměnit přenosku a připojit na stereozesilovač).
Existovala i verze na menší kazety, přenosná, TEFI Holiday, ale menší kazeta znamenala logicky kratší záznam a zákazníci se radši poohlédli po něčem jiném, prostě funkční přenosný přístroj nemají ani v muzeu v Pfungstadtu - a to tam mají nějaké unikáty!
Rychlý rozvoj gramodesky a magnetického záznamu vedly k tomu, že Tefifony i Teficordy zmizely z trhu, ale dodnes běhá mezi sběrateli dost funkčních kousků. Jako obvykle sběratelům kazí radost stárnutí gumových řemínků a obložení.
Tedy poslední Tefifony se prodávaly ještě v době, kdy u nás Tesla představila čtyřstopý magnetofon Sonet B3, to poznamenávám jen, aby bylo jasné, že se tento systém držel dost dlouho a zanikl vlastně docela nedávno.
Zdroj: knížka

Díky za info..

Mě se nejvíc líbí drátofon, ale nedaří se mi ho sehnat¨... Nechce se mi za to dávat 6 tisíc, ty prachy bych dal, ale tak 2-3 tis a to je asi bez šance...

Jednou byl na aukru ,,nahrávač gramodesek" zn. Thórens na rentgenové snímky asi za 4 000Kč, a pak sem litoval, že jsem to nekoupil, po něčem takovém delší dobu pátrám, postup na výrobu byl sice v AR, ale nemám to jak vysoustružit a asi ybch to nezvládl zprovoznit...

Je to nevděk vůčí vynálezci jménem Pathe který upadl do zapomění zatímco Edisonův fonograf zná každý. To je jako s anténou Yagi jakkoliv skutečným původcem konstrukce byl Shintaro Uda. Stejně všichni říkaji anténa yagina.

Dik, zase viem niečo nové. Ale takých prípadov je veľa. Žiaľ. Ako sa k tomu dostal Yagi?

The name stems from its inventors, as the Yagi-Uda array was invented in 1926 by Shintaro Uda of Tohoku Imperial University, Japan, with a lesser role played by his colleague Hidetsugu Yagi. However the "Yagi" name has become more familiar with the name of Uda often omitted.

wikipedie Yagi-Uda

The Yagi antenna was invented in Japan, with results first published in 1926. The work was originally done by Shintaro Uda, but published in Japanese. The work was presented for the first time in English by Yagi (who was either Uda's professor or colleague, my sources are conflicting), who went to America and gave the first English talks on the antenna, which led to its widespread use. Hence, even though the antenna is often called a Yagi antenna, Uda probably invented it. A picture of Professor Yagi with a Yagi-Uda antenna is shown below.
http://www.antenna-theory.com/antennas/ ... mryagi.gif

Byli to spolupracovníci jenomže Dr.Hidetsugu Yagi byl šéf kdežto Uda pomocník a proto slávu sklízel ten první. Znáš to: šéf má vždycky pravdu, když je Tvůj nápad lepší už to není tvůj nápad nýbrž šéfův. Platilo, platí a bude platit do konce světa.

v příspěvku výše je napsáno, že Dr.Uda prezentoval vynález antény výborných vlastností pouze v japonštině.
Do světa a především do Ameriky ji dostal a prezentoval právě Dr.Yagi.
Celý název antény je taky "Yagi-Uda", ale v běžné praxi se názvy a označení obecně zkracují.
A tak zůstalo u označení antény jako "Yagi" nebo "Yagiho anténa" . . .

CZJKP1 píše:Díky za info..

Mě se nejvíc líbí drátofon, ale nedaří se mi ho sehnat¨....

Myslíš jako tohle?:
(Žádný z nich nevlastním - jsou z expozice Technického muzea Brno)

docela rozšířený stroj "PARATUS" Meopta Přerov
před několika lety jsem ho viděl v "Holicích" . . .