Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím přispívající , poskytl by mi někdo informaci jak nejjednodušeji sundat talíř-vyměnit řemen gramofonu . Pro mne rozumným násilím nejde talíř sundat , ani v žádné poloze dokola . Nebo fintu demontáže celého gramošáska . Děkuji

nejdříve sundat gumu a potom vlastní talíř . . .
vypadá to, že je tam talíř jen nasazený na hřídelce
a řemenice je součástí talíře . . .

co to zkusit, malým improvizovaným stahovákem ?

Díky za obrazy . Po jejich shlédnutí jsem to vzal hákem a bylo .

ta hřídelka má kužel a jestli je ten talíř ze zinku, někdy to zatuhne docela dost . . .

Sorry kluci za blbej dotaz, ale proč se ty talíře dělaly vlastně ze zinkových slitin?

U levnych byl z plastu, ale plast se casem krouti. Slitina je taky lehka a nekrouti se.

Rovněž se vyráběl vylisovaný z ocelového plechu, u gramofonů nižších tříd s piezo přenoskou. Obecně platí čím těžší tím lépe, je to jakýsi setrvačník který drží otáčky.

Tak konstantni otacky snad nastvais elektronikou.

rctamiya píše:Tak konstantni otacky snad nastvais elektronikou.

Samozřejmě, u těch lepších gramofonů (Tesla MC 400, 450, 600Q) tam je el.regulace.

Otáčky talíře musí být co nejstálejší a to je zajišťováno rovnováhou mezi hmotností talíře a vlastnostmi elektroniky řídící motor i s vlastnostmi použitého řemenu . Takže pro určité vlastnosti regulace bude odpovídající nejmenší hmotnost talíře . No a vytvořit stejný tvar talíře z ocele oproti slitině by bylo určitě dražší . Ocelové se vyráběly běžně , pokud nemusely mít dole límec na řemen .

Proč se ale používal třeba zinkal a ne dural? Snadněji se odlévá?

Lehký talíř bych pobral u elektronicky řízených modelů, ale zinkal se používal přece i tam, kde elektronická regulace nebyla ne?

No přece ta hmotnost materiálu, talíře, také slévátelnost a obrobitelnost, lepší vlastnosti...nevím sice kolik % Zn obsahuje slitina zinkal, ale zinek má hustotu skoro jak železo, ocel, něco přes 7g/cm3 kdežto hliník (dural tvoří 90-96% hliníku + měď a ostatní prvky)...cca 2.8 g/cm3.