Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám doma trafo z UPS 325VA.

Trafo má celkem 8 vývodů které jsem proměřil
dva nahoře
Bílá černá - 23 ohm (předpokládám že primár)

dole dvě trojice
vlevo (silnější vodiče)
černá červená - 0,6 ohm
červená bílá - 0,6 ohm
bílá černá - 0,6 ohm

vpravo (slabší vodiče)
černá červená - 0,8 ohm
červená bílá - 1,3 ohm
bílá černá - 0,8 ohm

Dá se tohle trafo použít k výrobě napájecího zdroje?
Děkuji.

Proč by nedalo? Připoj na primár 230 VAC a změř, kolik to kde dává. Kdyžtak můžeš podle potřeby nějaký sekundáry spojit do série, když budou stejně proudově dimenzovaný. Akorát s výkonem to asi nebude tak horký, pokud ta mřížka je po centimetrech, tak bych z takovýho trafa netahal odhadem víc jak nějakých 100 VA trvale.

Trafo má 7,5 x 6 cm (jak leží na fotce) a na tloušťku cca 7cm.

Vývody jsem proměřil a dávají
černá červená - 7,7 V stř. na prázdno
červená bílá - 15,6 V
bílá černá - 7,7 V

Druhá větev dává stejné hodnoty.

Zdravím. Doufám že nebude vadit, když se připojím k tématu. Mám také trafo z ups a když jsem ho měřil, dává 2x 12,6V (1x 25V) . Ta UPSka měla 1kW. Bylo by možné trafo z ní použít na nabíječku Pb akumulátorů? Děkuji za rady a odpovědi.

bastlíř40 ANO . Však se také tak používá . Pokud nedostaneš dostatečný proud s Si diodami , dáš Shottky .

Transformátory z UPS jsou prostě transformátory, lze je používat jak transformátory pokud vám jejich vlastnosti vyhovují (napětí, proud).

Jejich hlavní neýhoda spočívá vtom, že okolo výkonů do cca 500VA jsou většinou poddimenzované a stavěné na provoz několika desítek minut. (to asi nebude případ UPS 1kW)

Takže jak psal forbidden, buď z toho trafa tahat maximálně poloviční výkon trvale a nebo plný výkon (po dobu několika desítek minut).

Trochu bych s tebou nesouhlasil . Bude to trochu naruby , asi jako s hudebním výkonem zesu . Jaksi to trafo je stále 200VA , ale výrobci ho osadí do UPS a nazvou ji 325VA . Je to věc pohledu , ale sloupek ^ hovoří .

Dá se nějak změřit/sopočítat jak je možné trafo zatížit?
Napadlo mne zvyšovat zatížení a měřit současně proud a napětí v obvodu. Ale nevím co poté s výsledky.
Nebo se dá nějak spočítat výkon trafa?

Výkon by měl být daný průřezem jádra.

Měl by být, ale někdy taky není.
Například dvě různá trafa mají úplně stejný průřez jádra(železa) a přesto má každé trafo jiný výkon, klidně třeba o 50%, ale může být i víc. Mají stejný průřez sloupku, ale nemají stejný tvar plechů a mají odlišný počet závitů.
Další příklad, jak je to relativní, je svářecí trafo z Lídlu. Podle průřezu sloupku by určitě vyšel mnohem menší výkon, než je trafo schopno krátkodobě poskytnout (asi tak na dobu vyvaření jedné elektrody).
Kdyby výkon závisel na průřezu sloupku podle všeobecně rozšířeného vzorečku, pak by z něj takový výkon nikdo nemohl dostat.

Výkon je daný hlavně povoleným oteplením. Takže zjednodušeně řečeno závisí hlavně na průřezu vodičů.

Mohou být rozměrově dvě shodná trafa, se stejným počtem závitů i stejnými plechy. Přesto mají různý výkon, protože jedno trafo snese větší teplotu (lepší izolační materiály). To je dnešní trend.

Výkon je dán dovoleným oteplením, chlazením a účinností.

BTW, trafa z UPS, která jsem měřil, byly až na výjimku dost přesycené a pokud to nebyly trafa z lepších UPS, určených pro dlouhodobější chod (1-6 hodin), nebyly na nic jiného bez převinutí vhodné.

Asi tak , když jsou aku dobíjena z trafa , je to normálně sycené trafo pro trvalé připojení . Pokud je aku dobíjen spínaným zdrojem , je tomu jinak . A pokud si někdo dá tu práci a změří primární proudy přesycených traf tak zjistí , že proud primárem naprázdno a do cca 70% výkonu je stejný .

Trafo z UPS, pokud mělo na výstupu dávat 230V, by nemuselo být v "reverzním chodu" až tak přesycené.
To co byl původně sekundár na 230V, muselo mít namotáno o něco víc závitů na krytí ztrát. V opačném zapojení se to pozitivně promítne do snížení sycení. A bude o to nižší napětí na novém sekundáru.
Ale nevím, jak to je doopravdy se skutečným počtem závitů. Ještě jsem takové trafo v ruce neměl.