Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

DO jakých kitočtů je použitelná feritka s jádrem z moderních materiálů?

Odhad - maximálně několik málo desítek MHz. Záleží na materiálu.

Historie ukazuje jejich použitelnost do spodních pásem KV, tedy cca desíti MHz. Zajímá mně posun u moderních materiálů.

A jaký materiál máš konkrétně namysli. Moderní, to je široký pojem. Nebo snad máš konkrétní "moderní" feritku a znáš typ materiálu? Pokud typ neznáš, tak ji budeš muset podrobit měření. Takhle je to pouze na křišťálovou kouli.

No ono je to asi už zbytečné používat ferit na vyšší kmitočty. Už na KV je tam jen velmi málo závitů,tak by jsi asi nebyl schopen vyrobit cívku pro například 100Mhz.Ve vstupích jednotkách je pro příjem VKV na vstupu cívka vinutá ve vzduchu na průměro cca 5mm s asi pěti závity. Dokonce jsem viděl cívky s jádrem z hliníku,mosazi i mědi pro snížení indukčnosti. Teď si uvědomuju,že někdy jsem narazil i na jádra z feritu v pásmu VKV,ale bylo to na průměru tak 2mm,ale v žádném případě to nemůžem považovat za feritovou anténu.

Při příjmu VKV (VHF i UHF) se ferity jako jádra indukčností používají jen v mezifrekvenci - běžný jsou v kanálových voličích/vstupních jednotkách s mf 10,7MHz i 5,5/6,5MHz v pásmových propustích pro mf. Ve vstupní části pro kmitočty desítek až stovek MHz má už jeden závit kolem feromagnetika příliš vysokou indukčnost - právě proto se tam používají jádra z diamagnetika = z hnilíku, mosazi nebo mědi.

kulikus píše:DO jakých kitočtů je použitelná feritka s jádrem z moderních materiálů?

spíš se ptej proč se vlastně začaly používat ferritové antény ?
. . . byla to náhrada rozměrné rámové antény pro malé přenostné přístroje,
které nemají možnost připojit dlouhodrátovou anténu.
. . . u kmitočtů od horních KV výš, není nic takového potřeba,
protože jsou antény již dostatečně krátké a tudíž použitelné.
Na VHF a UHF se používají hlavně víceprvkové antény
kvůli zisku a směrovým účinkům.