Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj. Radio Tesla z r. 91. Přední panel plast, jinak plech. Přívod dvěma vodiči. Dříve se tomu říkalo - předmět třídy 0. Nechce se mně věřit, že je to bezpečné. Přesto se to prodávalo, nějakou normu to splňovalo. Mám v tom zmatek. V čem spočívá, že toto radio je bezpečné?

Privod ide vnutri asi rovno do trafa, pripadne cez vypinac (kablom s dvojitou izolaciou).

nobis píše:Radio Tesla z r. 91. Přední panel plast, jinak plech. Přívod dvěma vodiči

co je to ? typ?

Přívod k vypínači v bužírce, vyp. má na sobě plastovou krytku. Trafo připevněno přímo k zadní kovové stěně. Vinutí trafa nejsou rozděleny, ale na sobě. V minulém životě jsem býval elektrikář. Dnes už je to jedno, ale do roku 2000 jsem stále chodil na přezkušování z vyhl. 50 a vždy jsem byl úspěšný. Měli mě vyhodit. Je to K103 ANP471 Delta, labutí píseň Tesly. Zatím jsem schema nenašel.

Ale v té době to vyhovovalo normám . Však se také nic závadného při používání těchto spotřebičů nestalo . A oddělovací trafo bylo běžné s neoddělenou kostrou . Asi jsi tehdá , pokud jde opravdu o tehdá , špatně poslouchal , nebo tě ani nezajímalo , co máš v rozvaděči . Toto tema se zde rozabíralo mnohokrát . Už jenom ten stav , že bolševická trafa se při běžném provozu nehřála a tak se ani tehdejší izolace nemohly propálit . Jen takový přípodotek . Dnes jsou okradená trafa s teplotou na smažení , tak se není co divit . A také jsem byl elektrikář , ale rozhodně jsme se ani kouskem nemotali ve spotřební elektronice a to ani okrajově .

Tesla těchto přístrojů takto vyráběla více . . .
Co si pamatuji . . . Tesla 820A, Minisystem Tesla 710, Tesla SM260, Tesla SM261 a pod.
Všechny měly kovovou krabici a dvoužilovou napájecí šňůru.

Gratuluji ti k získání tohoto kousku, bylo jich jen velmi málo a schéma se špatně hledá . . .

Určitě máte doma všichni DVD, SET TOP BOX........ A to je přece ten samý případ

No v těch novějších krámech bejvá můstek,elyt a měnič s feritovym trafem a obvykle jednim DIP8 obvodem (VIPer,TNY26xx,... ).Při dotyku plošňáku fázovkou tato slabě svítí i na sekundáru toho tráfka s feritem.Nekope to,ale jen dokud se s tim spínákem (můstkem,elytem...) něco nestane a nedojde ke spojení s krytem/sekundární zemí.U klasickýho trafa budiž,ty běžný spotřebkový maj aspoň tepelku,která to při průseru vypne a taky maj dvojitou komoru na vinutí.Tohle má jenom pojistku (obvykle T),která leckdy vydrží dost.Navíc ten spínák je pod proudem furt,pokud se to nevytáhne ze zdi nebo nevypne třeba vypínačem na "psu".Většinou jsou součástky (hlavně pasivní) docela šmejdy,kterejm bych moc nevěřil a už vůbec ne na trvalej chod.

BOBOBO píše:že bolševická trafa se při běžném provozu nehřála a tak se ani tehdejší izolace nemohly propálit . Jen takový přípodotek . Dnes jsou okradená trafa s teplotou na smažení , tak se není co divit

jj třeba trafo z tesla 323A mělo tak nízkou teplotu že se na něm tavil i vosk a nedala udržet ruka a to i při snížení napětí z dnešních 230V na 220V autotrafem a to trafo bylo přesto OK bez mezizáviťáku (dělalo to víc kusů)
v dílně mi pořád leží 1kVA "bolševický"oddělovák který má teplotu na prázdno kolem 80-90°C a i ten je OK bez mezizávitu
moderní trafa jsou o tom co si zaplatíš, když se kupující snaží prodávajícího ojebat na ceně, tak se mu to hold vrátí v nízké kvalitě, ti lidi ve fabrikách taky z něčeho musí žít
mám tu pěkné toroidy noratel, i při plné zátěži jsou téměř vlažné, stejně tak spoustu traf EI s Ta=80°C opět i při plné zátěži vlažné. a přitom jsou rozměrově menší, proč? protože mají daleko lepší trafoplechy než měla stará trafa

Pro zařízení spotřební elektroniky a zkoušky jeho bezpečnosti platila řada norem, podle nichž šlo o zařízení tzv. izolovaného provedení, až právě v devadesátých letech se začalo důsledněji využívat metodiky zkoušení a přidělování značky dvojité izolace (tedy toho čtverečku ve čtverečku).
Mezi roky 1994-1996 došlo k tak rozsáhlým změnám norem, že už se pak vyžadovalo splnění požadavků na dvojitou izolaci i u rádií a televizí...

Ta fázovka svítí proto, že kvůli odrušení je přidanej kondík třídy Y mezi primár a sekundár. Je to ve všech spínaných zdrojích, jen místo připojení se mírně mění.

Nicméně výrobci asi počítají s tím, že to je na sekundáru přizemněné přes anténu nebo další spotřebič s třížilovým přívodem.

A pak se propojí třeba PC a TV s HDMI a je průšvih, protože ten malý náboj stačí na to, aby odprásknul HDMI switch...

Ten problém byl i s elektronickým přepínáním analogových vstupů u videa nebo věže. Proto se v návodech zdůrazňovalo, že je třeba napřed propojit signálové kabely a teprve pak připojit zařízení na síť.
Ale nenakreslili to na obrázky a četl to málokdo...

Tady je klasický usměrňovač. Žil jsem v domnění, že v r. 91 ještě platila ČSN 341010. Radio nemá dvojitou izolaci a není ochrana nulováním. Je to tedy třída nula. Podle této normy. Trafo může mít atest, že je bezpečné, ale co když někdo vytrhne šňůru? Desítky let platilo, že kdybych někomu vyrobil nabíječku, dal ji do kovové skříně bez ukostření kolíku, tak mě ukamenují. Když radio přesto vyrobili, musela být norma již jiná. A tu jsem na školení zaspal. Kdo nespal, může mě pár větama vrátit do reality.
Napište prosím také: je podle současných norem z hlediska úrazu el. proudem možno prodávat věc v kovovém krytu s dvoužilovým přívodem(na230V)? Za tuto jednu odpověď vám odpustím všechny hříchy.

Vzhledem k tomu, že jsou jich plné obchody od AV elektroniky až po ruční nářadí, evidentně ano.

A proč podle tebe to rádio nemá dvojitou izolaci?

Třída 0 je snad jen pracovní izolace, t.j. třeba lak na drátu. Pokud je to navinutý na izolované kostře trafa a oddělené od plechového krytu, je to podle norem v pořádku.

Nakonec při testech je to jedno, prostě na primár pošlou patřičný puls a měří jeho "průnik" na kovové části na sekundáru, většinou je to unikající proud.

U rádia byly plastové knoflíky, dřevěná bedna a jediný problém asi byly konektory vzadu. Ale zřejmě byli uživatelé dřív zocelnější a brali to jako součást hry.