Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Protože nemám žádný zkušenosti s VF technikou a chtěl bych se něco málo naučit, tak si tak hraju s návrhem úplně jednoduchýho vysílače (jen nosná).
Zatím jsem se i metodou pokus/omyl dostal k tomuto zapojení. Zajímá mě, jakou můžu dosáhnout účinnost toho konce. Já mám do 50 Ω asi 400 mW, což je jen 30 % příkonu. Dost zůstane na tranzistoru. Jde to nějak vylepšit, nebo je to principiálně celý špatně? Zkoušel jsem, co to dá do jiné impedance, ale je to +- stejný. Taky mě zajímá, jak se určuje hodnota té tlumivky L2. Jestli je důležitá jen s ohledem na její reaktanci, nebo funguje i jako takovej step-up měnič.

Díky za každou radu.

P.S. blokováky nejsou zakreslený

v tom tvém zapojení bude účinnost dost nízká, asi tak jak jsi to změřil.
Ten koncový tranzistor je potřeba lépe přizpůsobit.
V bázi bude nejspíš impedance velmi malá, cca 10 až 15 Ohmů a v kolektoru bude taky jiná než 50 Ohm, hádám asi tak 30 . . .
při správném impedančním přizpůsobení to může dát až 60 možná i 70%
přeci jen je to v "Céčku" . . .

No já si říkal, že vstupní impedanci lehce zvednu R7, R8 a C6. Znáš to, udělám cokoliv, abych se vyhnul cívkám.
Zkusím to zapojit podle toho tvýho a uvidíme. Na výpočty těch L článků předpokládám stačí jít jako na obyčejnej dělič?

VF bez cívek nejde.

I když použiješ nějakej hybrid či NF zesilovač nejmenovaného génia, pořád to musíš přizpůsobit.

P.S. A ten koncovej tranzistor v "C" vždycky potřebuje DC vazbu na zem, jinak to bude jen nestabilní rušička.

forbidden píše:Na výpočty těch L článků předpokládám stačí jít jako na obyčejnej dělič?

Ne, jsou to laděné obvody, musí být v rezonanci a tím se vyladí i kapacity tranzistoru samotného. Pro přizpůsobení tranzistoru k zátěži nevidím nikde žádnou kapacitní nebo induktivní odbočku. Jednoduchý výstupní obvod s přizpůsobením pro výkonový konec se dosáhne odbočkou na cívce výstupního obvodu. Tato odbočka se zapojí buď na +12V a konce jsou na kolektor a zátěž (transformace impedance dolů) nebo se odbočka zapojí na kolektor a konce jsou na +12V a na zátěž (transformace nahoru - tak se z 12V napájení udělá velký výkon i do zátěže například 50 ohmů). Tlumivka L2 je zbytečná. Popis výpočtu je například v Čermák - Tranzistorová technika.

Tuto knížku zrovna nemám, ale výpočet zkusím pohledat někde jinde. To impedanční přizpůsobení jen cívkou s odbočkou je teda něco jako autotransformátor, pokud to dobře chápu?

jj, laděný vf autotransformátor

OK, jen pro jistotu, že jsem to dobře pochopil. Zapojení vlevo použiju, když potřebuju dodávat výkon do menší impedance, než má výstup toho tranzistorovýho zesilovače. Zapojení vpravo, když je impedance zátěže větší, než zesilovače.

Jinak kalkulačku pro výpočet těch L článků jsem objevil třeba tady a tady. Jen v některých případech nevím, jak odhadovat reálnou a imaginární část impedance. Třeba u emitorovýho sledovače, lze imaginární část zanedbat?.

Dík.

ZdenekHQ píše:... A ten koncovej tranzistor v "C" vždycky potřebuje DC vazbu na zem, jinak to bude jen nestabilní rušička.

Proč nestabilní? Ten přechod BE nabije kondíky, tím napětím se přechod zavře, ale protože u VF to nemusí být úplně jako u NF, mohlo by se to alespoň trochu otevírat při špičkách, takže výkon minimální a lichých vyšších harmonických víc než moc... Něco zachrání výstupní filtr, ale zdaleka ne všechno.

Oskenoval jsem něco z toho Čermáka.

monterjirka píše:

ZdenekHQ píše:... A ten koncovej tranzistor v "C" vždycky potřebuje DC vazbu na zem, jinak to bude jen nestabilní rušička.

Proč nestabilní? Ten přechod BE nabije kondíky, tím napětím se přechod zavře, ale protože u VF to nemusí být úplně jako u NF, mohlo by se to alespoň trochu otevírat při špičkách, takže výkon minimální a lichých vyšších harmonických víc než moc... Něco zachrání výstupní filtr, ale zdaleka ne všechno.

Jenže tranzistor není komparátor, takže se výstupní spektrum bude měnit podle pracovní teploty - a mimochodem, většinou ani z budiče neleze čistej sinus. Navíc jsem nikdy koncák bez DC vazby na zem (odpor, tlumivka atd.) či malého předpětí báze neviděl. A i tak ten výkon sakra kolísá a musí se stabilizovat.

Díky za scan, kouknu na to, ale tuším, že pro přesnej výpočet budu mít několik neznámých, který přesně nedokážu určit.

Zatím jsem vyzkoušel zapojení od ok1hga. Účinnost se mi podařilo dostat možná lehce nad 40 %, ale fakt netuším, jestli mám správně vypočítaný hodnoty těch L článků. Minimálně ale díky nim dokážu na výstupu dostat téměř perfektní sinusovku místo různých patvarů.