Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Může mi někdo prosím vysvětlit, jak funguje Nernstova lampa?
Na internetu nacházím jen takové kusé informace, v češtině jsou obvykle články přeložené automatickými překladači (z čehož nepochopím nic).

Snad to byla nějaká žárovka, která se "zapalovala" plamenem (??)

Neni to ta co sa pouziva v IR Spektrometroch ? Ta sa tusim zohreje prechodom elektrickeho prudu a vyzaruje infracervene luce.

To by možná mohlo být. Snad to má na baňce luminofor a nepotřebuje to vakuum jako Edisonova žárovka s uhlíkovým vláknem.

Jen mne podrobně zajímá ten princip. Třeba se s tím někdo, kdo studoval osvětlovací techniku někde setkal.

údajně je to žárovka, která místo wolframu ve vakuu používala tyčinky na bázi oxidu zirkonia (prý tuhý elektrolyt). Tyto tyčky, aby vůbec mohly svítit, musely se nažhavit topným tělesem - a nebo že by sirkou - Aby se staly vodivýma a mohl jim vůbec procházet proud. Pak se rožhavily ještě víc procházejícím proudem. Prý nepotřebovaly žádnou extra plynovou atmosféru, ani vakuum, baňky byly jen jako chrániče před popálením a na okrasu.. To se mi podařilo před chvílí zjistit.

Ok, to bude ono. Já se o tom dočetl, že se to používalo snad v pouličních osvětleních a rozsvěcelo plamenem na kladnru, podobně jako plynové lampy, novější modely už možná byly nažhavované elektricky.

A proč mne to zajímá - četl jsem na serveru HW článek o principu lambda sondy a odkazy mne zavedly na článek o Waltheru Hermannu Nernstovi, který právě vynalezl tu lampu. A psali tam že lambda sonda (LS) a nějaké SOFC články používají stejný tuhý elektrolyt.

Tak hledám souvislosti, i když stále mi to poněkud uniká. Substrát LS se zahřeje a podle množtví kyslíku vyrábí napětí...

Nevím, jak vypadá zirkonium a už vůbec ne, jak vypadá jeho oxid. Zřejmě je to nějaký keramický materiál, kterej se chová za horka jako elektrolyt, akorát neteče. Proto ten "tuhej elektrolyt" Nernstova lampa i Lamba sonda používají stejný (podobný ) matroš a stejně využívají jeho vlastnosti. Nernstova lampa se už ale nevyrábí, kdežto Lamba sonda se začala vyrábět relatívně před nedávnem..

Jinak tady je schéma Nernsta z odporovým předehřevem. Glower je ta Nernstova tyčka, co svítí.



a takhle asi vypadala vlastní armatura:




Prej se něco podobnýho z karbidem křemíku používá pod názvem Globar
(na spektrometrii, nebo co)

Pěkné. Taky jsem se dočetl, že se ta Nernstova lampa používala v prvním faxovém přístroji, sestrojeném Arthurem Kornem v roce 1902 , zajímavé!