Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravim vsichni, mate nekdo zkusenost s trafopajkou ktera ma misto klasickych sroubku na hrot rychloupinaky ? Je to lepsi, nebo horsi ? Diky

Sice nevm ale zrovna s tím mám problém jak doma tak v práci. Nějakej spolehlivej jednoduchej nápad na upínání u starý dobrý pajky?

Roky používám připájený mosazný vnitřek z "čokolády".

No, vzhledem k tomu, že hrotem teče až 200A, tak spíš důvěřuji vyměnitelným šroubům a maticím ze šestihrannou hlavou - no přiznávám, že na výměnu hrotu jsou potřeba dvě sedmičky klíče, protože tam nemám závity,ale zase na druhou stranu takhle upevněná smyčka pájí jak drak..
Jinak pro nezasvěcené:
Po pár experimentech z upevňováním hrotu "veřejné" páječky jsem díry pro hrot převrtal. Konce od páječky jsem trochu rozehnul a zevnitř prostrčil dva šrouby ze šestihrannou hlavou. Konce smyčky upevňuji pod matice z podložkama. Je to dostatečně blbuvzdorný i v případě, že je to putovní páječka, kterou si bere víc lidí a nikomu nevadí její postupné chátrání. Jinak to rozehnutí moc nevadí a mezi šroubama je stejně laminátový pásek..

Jsem s Jezevcem. Na všechny trafopájky jsem si nechal stříbrem přiletovat čokolády a je pokoj.

Ten vnitřek z čokolády používám taky. Jenže, blbě se na tu silnou měď připájí a už se mi stalo, že jsem si ho odpájel vlastním teplem.

Taky jsem používal páječku s mosazí přiletovanými mosaznými vnitřky z čokolády. Jen je potřeba aby to pájel někdo s citem, pájet mosaz mosazí nezvládne bez ztráty kytičky každý. Anebo to připájet cínem, jak psal někdo výše. V nejhotším případě to jen upadne.
Dneska bych možná šel cestou dvou šroubků M3 (M4, M5), které bych vkládal zevnitř sekundárního pásku a zakápnul opět třeba mosazí nebo aspoň cínem.
Petr Filipi

trafopajku s rychloupinakom nebrat!! po urcitom case najprv hreje to rychloupinanie az potom samotny hrot (ked sa zohreje od rychloupinaku ). ja mam cokolady z nejakeho stareho chranica na 2 pajkach a nemenil by som. skusal som aj vecsie skrutky, s maticami, pripajkovane cokolady ale na toto nic nema. PS: vsimnite su tu ziarovku z ledbaterky

Řešil jsem to snad před 40-ti lety a osvědčilo se převrtat původní otvory se závitem M3 vrtákem 3,2mm. Naříznout závit M4 jen závitníkem č2 a ještě ani ne do konce. Do otvorů "nahnat" šrouby M4*25 se šestihranou hlavou a ty pak uříznout na potřebnou délku. Konce šroubů po odříznutí začistit pilníkem a hotovo. Žádné rozevírání ani pájení. Přechodový odpor na smyčku téměř žádný. Pro zvídavé: vytvarovanou smyčku na fotce používám na odpájení pouzder PLCC52. Sice se nejedná o rychloupínání, ale připadá mi jako vcelku elegantní řešní.

Jsem z jezevcem...

S tím rozdílem, že jsem použil klempířskou páječku a klempířský cín. Nikdy v životě mi to teplem neupadlo!!! A to ani přesto, že jsem se ne vždycky choval k tomu tak, jak doporučují v návodu... Držel to klidně mnohem dýl, než se mělo, apod...

Ono je totiž i ty svorky čas odčasu potřeba vyměnit. Mám už tam druhé, první vykřehly,a po pár letech při dotahování šroubu mi jedna praskla...
Jinak pozor na některé čínské svorkovnice, které mají u šroubku málo ,,materiálu" a též se lehce strhnou. Doporučuji vnitřek staré, bakelitové svorkovnice, která se kupodivu dnes pořád vyrábí a prodává - za nehoráznou cenu...

Jinak jsem viděl i jiné úpravy, například navrtané dírky odpředu, do kterého se smyčka zasunula a potom odshora dotáhla...

Nebo třeba vepředu odehnutí těch dvou měděných pasovin od sebe a použití samořezných vrutů do kovu , ačkoli se to třeba nezná, tak podle získaných informací se ten vrut nestrhává, a takto upravená pájka je používána již několik let, je to způsobeno pravděpodobně hrubým závitem, který se ve měkké mědi vyřeže po zašroubování vrutu, a je odolnější než závit jemný...

Staré dobré hledat . Vláken mraky např. http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... afop%E1jka Nwm jak kdo , já mám v každém servisošuplíku 5,5 i 7 trubkáč , vždyť člověk stále povoluje 3ky 4ky matky .

Používám svorníky M4 + matky jako Jodr. Ale úpravu jsem dělal až se původní závity strhly.

CZJKP1 píše:...Doporučuji vnitřek staré, bakelitové svorkovnice, která se kupodivu dnes pořád vyrábí a prodává...

Přesně tak. Akorát je mám připájený stříbrem

Když se strhl závit tak jsem vymýšlel něco aby to nebylo moc rozměrné, protože někdy je potřeba se dostat pájkou mezi dráty v televizi- dělal jsem televizáka. To bylo někdy v r. 75, od té doby no problema. Dokonce i ta telef šnůra to přežila.
Rozřízl jsem konce podél na polovinu délky čokolády, obrousil konce dokulata na průměr díry čokolády, obojí pocínoval velkou pájkou a za tepla sesadil. Šroubky jsem utáhl co nejvíc a hlavičky jsem uřízl.
Teď už používám trafopájku sporadicky.

Když jsem začínal, měl jsem pájku jako je na obrázku od marshala. Páječka 100VA, ale už byla upravovaná, jako tady někdo psal. Z čelní strany byly vyvrtané dírky průměru pájecího hrotu, zasunul se hrot a na horní straně se to zajistilo jedním šroubkem asi M2 na každé straně. Na moje začátky to stačilo, ale hroty už byly říznuté na kratší a tak se páječka přehřívala. Pak mi tatík někde sehnal tu co jsem prodával.
Ve firmě kde jsem dělal měli páječku jako jsem prodával v dezolátním stavu. Měděné hranolky byly rozehnuté asi 5mm mezera, každý jinak dlouhý a závity už taky vyhřáté. Hrot nešel moc přitáhnout. Ty výstupní měděné hranolky jsem zarovnal na stejnou délku, mezi ně dal pásek laminátu z Cuprextitu (samozřejmě bez mědi) a stáhnul to několika vrstvami termobužírky na dvou místech. Vyřezal jsem tam závity M3 a páječka zase jela jako nová.
Co jsem párkrát opravoval, tak jsem jen původní závity M3 převrtal vrtákem 3,2mm a nařezal závity M4. To už je dost velký závit. Ale když někdo hodně pájí, mění hroty skoro každý den (obrazně řečeno), tak jsou asi ty svorky dobré.