Jinak trošku popovídám o tom jak to vypadá v číně.
Během přistávání v Beijingu (nesprávně Peking) jsem si všiml že je okolí města pokryto malými fabrikami s modrou střechou, hromádkami, odpadků políčky a čmoudícími komíny. Rozměry letiště byly úchvatné, v podstatě nebylo vidět na konec terminálu. Vše v typickém čínském červeném. Jen jsem si všiml jedné věci, na letišti jsem byl v podstatě sám, bylo téměř prázdné až na pár lidí co letěli se mnou a na 20 přepážek ve kterých seděli státní úředníci v zeleném. Pak následoval pochod na takový hodně zvláštní "vláček" jednalo se o několik spojených autobusů bez řidiče a bez kolejí které jezdily po naprogramované dráze.
Po východu z letiště následoval transport do centra Beijingu. Po celé číně je dost velká jazyková bariéra takže domluva s taxikářem jednoduchá nebyla. Skoro nikdo tam neumí anglicky. Dalším problémem je, že se vás skoro všichni taxikáři budou snažit obrat - pro tenhle účil jsem měl čínsky napsaný papírek "zapni taxametr" a cílovou destinaci. Moje pokusy o mluvenou čínštinu dopadly vždy špatně
.
V centru Beijingu jsem se snažil sem tam na někoho promluvit anglicky, ale dopadlo to nejčastěji tak že na mě jen koukali s otevřenou pusou nebo si mě vyfotili smartfounem (takhle to většinou dopadlo po celé číně). Blbý je že pokud číňan neví tak je u nich neslušné říct nevím. Takže pokud rozumí a neví, pošle vás libovolným směrem a nejčastěji blbě.
Obchodování s číňanem je podobné jak u nás. "Je to hedvání? áno áno takže je to z bavlny? áno áno takže v tom není žádné hedvání? áno áno" Jsou schopní klidně tvrdit že jsou kalhoty vyrobené z nerezové oceli. Všude po tržnicích za mnou běhali číňani a nabízeli 128GB flešky za v přepočtu 150 korun a spoustu jiných nesmyslů. Dost často mají u svých výrobků hodně bujnou fantazii. O plastových věcech tvrdí že jsou kovové, O plastových napodobeninách šustrů tvrdí že je to šutr. Ale ve chvíli kdy hrozí že na to kupující přijde, přiznají barvu a přetáhnou vás do jiné části krámku kde nabízí zas něco jiného.
Co se týče cen elektroniky v číně, tak je tak v podstatě bezcenná, ceny elektroniky jsou nízké a i tak se dají srazit o 30-50% během smlouvání. Nejdražší smartfoun co jsem tak viděl stál kolem 3500kč v přepočtu.
Jiné je to s cenami jídla, něco se dá za slušnou cenu koupit na tržnicích, po chvilce smlouvání se dá koupit o dost levněji než u nás. V supermarketech jsou ceny potravin o dost vyšší jak u nás. Pomeranč vyjde v přepočtu asi 50 korun, jogurty nejsou. Kvalita různých sušenek, i když stojí docela dost je mizerná, čokoláda připomínala chutí ceresoft na smažení. Daly se tam koupit i Evropské čokolády ale byly cenově naprosto mimo. Pečivo tam skoro nenajdete. V jednom obchodě jsem našel vzorově v celofánu s ozdobnou mašlí zabalené 4 plátky toustového chleba.
Představa že bych měl jít s čínským platem do supermarketu nakoupit je dost šílená.
Ceny v restauracích odpovídají cca našim. Je hodně velký rozdíl mezi jídly která nám zde nabízí jako čínská a těmi co opravdu jí v Číně. To co nám tady nabízí připomíná spíš fast food upravený pro Evropany. Rýže v číně byla s různými zelenými silně aromatickými výhonky nevím čeho, po čemž se mi značně zvedal kufr
hold nezvyk, ale po týdnu už to bylo OK. Samozřejmě tohle byl jen úzký vzorek toho co se v Číně jí. Čína je obrovská a každá její část je typická jinými jídly. V severní části se jídla blíží víc vegetariánským. Zatímco v jižní části je v jídle více masa.
Všude po Beijingu se po ulicích motali policajti v zeleném. Na hodně místech byly rentgeny, rámy a osobní prohlídky. Na náměsti Tien an men se bez rentgenu a průchodu rámem projít nedá. Seberou vám v podstatě všechno - i minerálku. To stejné platí i pro metro, pokaždé projít rámem a věci pod rentgen. Mimochodem náměstí Tien an men má hned několik nej - je největší, a zároveň nejhnusnější
. Jedná se o obří betonovou plochu obehnanou plotem. Kde je uprostřed Maovo mauzoleum, vepředu vchod do zakázaného města kde si Mao postavil tribuny pro hlavní komunistické představitele. (mimochodem se říká že na náměstí nebeského klidu leží mrtvola třetího největšího masového vraha na světě kterého se všichni bojí odstranit) V levo od tribuny je památník těch co položili život za stranu a v pozadí obrovská stranická budova. Na pravé straně najdete muzeum socialismu.
Mezi důležité věci v číně patří umění motat se v davu. Nečekaně je tam lidu víc než dost a někam se dostat v těch proudech lidí není snadné. První den jsem nevěděl Jak v metru projít turniketem, tak mě jím prostě ten dav co se za mnou nahromadil protlačil i bez cvaknutí.
Čínští řidiči se chovají taky všelijak, jezdí se obvykle i na červenou (dříve se na zelenou v číně stálo, a na červenou jezdilo, mělo to cosi společného s "kupředu naše rudá strano") Přejít na druhou stranu ulice je dost obtížné i když vám svítí zelená. Jezdí se furt sem a tam. Pokud chcete přejít musí se počkat, až se před přechodem vytvoří dostatečný dav, který pak hromadně vstoupí do ulice a dopravu svým počtem zastaví. Na pětiproudé silnici je obvykle 7-8 proudů aut s tím že nejrychlejší pruh je ten odstavný.
Beijing vypadá dost jinak než na fotkách co se najdou na webu, poslední dobou ubylo smogu protože valná část tamní populace využívá k přesunu elektrické samohyby (na 1 skůtr na baterky se vlezou až 4 číňani a 2 velké pytle petlahví. Ulice jsou spíš šedé a takové depresivní. Najdete tam spoustu takových šedých paneláků jak bývaly u nás, neudržované, omšelé pokryté svislými pruhy od rzi, oloupané a obložené klimatizacemi. Mezi nimi se velmi často objevují různé státní budovy jako "China postal bank" které jsou naopak značně udržované a naleštěné nebo různé budovy patřící západním firmám. Případně sem tam trčí hotel pro vyšší třídy.
Docela jsem byl překvapen tím jak se číňani chovají ke zvířatům. Poprvé v životě jsem viděl jak číňani umlátí psa železnými tyčemi... na oběd. Podobné chování jsem tam viděl snad všude.
Pokud se někomu nelíbí stav českých silnic, doporučuji navštívit čínu. Ještě nedávno byla velká část ulic v Beijingu pouze hliněná. K velké změně došlo až s olympiádou, kde číňané značnou část Beijingu aspoň vydláždili. Dokonce se zde objevily sem tam i nápisy v Angličtině - i když některé vzhůru nohama
Internet v číně sice funguje, ale je cenzurovaný, na západní stránky se skoro nedostanete. Případně se vám zobrazí stránky vzhledově podobné ale s upravenými informacemi.
