Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Už jsem si toho všiml dávno a dnes mě to jedno vlákno opět připomnělo. Proč se tak často používá hodnota pojistky 3,15 A? Doma jich mám celkem dost a ještě víc 6,3 A. Ty mám vytahaný už dlouho, nejspíš ještě z nějakých elektronkových TV. Pochopil bych, kdyby byly pojistky odstupňovaný třeba po 250 mA, nebo po 500 mA, u větších hodnot klidně po 1 A. Ale proč jsou zrovna 3,15 A a 6,3 A, to je z nějakých historických důvodů?

Pojistky 6,3 A a 3,15 A byly také v německých a bulharských kalkulačkách v letech 70.

Hodnoty 3,15 a 6,3 jsou členy řady
0,04, 0,05, 0,063, 0,1, 0,125, 0,16, 0,2, 0,25, 0,315, 0,4, 0,5, 0,63, 0,8, 1,0, 1,25, 1,6, 2, 2,5, 3,15, 4, 5, 6,3, 8, 10, 16, 20 a 25 A pro trubičkové pojistky.

Došlo se k nim pravděpodobně historicky na základě povoleného ohřátí některých normalizovaných průměrů drátů, které se prvotně (a v anglosaských zemích ještě dnes) určovaly jako počet průměrů, které se vejdou do jednoho palce.

Pro porcelánové vložky je u nás používán systém DIAZED s hodnotami 2, 4, 6, 10, 16, 20, 25, 35, 50, 63, 80, 100 a 125A.

Odstupňování v řadách přibližně sleduje rovnoměrný odstup na logaritmické ose.

Jsou to na první pohled palcová čísla .

Nj. historický důvody a angláni se svýma podivnýma jednotkama mnohdy zapříčinily takovýto podivnosti. Dík za vysvětlení.

mtajovsky píše:
Pro porcelánové vložky je u nás používán systém DIAZED s hodnotami 2, 4, 6, 10, 16, 20, 25, 35, 50, 63, 80, 100 a 125A.

Porcelánové pojistky (nožovky) máme i 32A.
Ale dost často mi chybí hodnota mezi gG 160A a gG 200A, tam nic není. Najednou velký skok a potom zase po malých krůčcích. 180A je jen v charakteristice gTr.

Jestli za to můžou angláni, tak šli na to dost dekadicky. Jako třeba řada odporů E12 má v dekádě 12 hodnot, tak ty pojistky jsou jako v řadě E10, v dekádě je deset hodnot a geometrický koeficient je ¹°√10. Uprostřed jako pátý člen je hodnota ²√10, skoro přesně 3,15. Palce bych v tom nehledal.

To má někde přesné odůvodnění. Ovšem jaké už si to nepamatuji. Jen vím že nám to říkal pán na střední v technickém kreslení - má to něco dočinění spíše mechanikou. Je to nějaká normovaná déková řada Ra ( taktéž rozměry papíru jsou odvozeny z poměru stran 4:3 a plochy 1m² u formátu A₀ )

Rozměry papírů ve formátu A jsou odvozeny od poměru 1:√2 tj. dle zlatého řezu

Jsou odvozeny od toho poměru, ale zlatý řez je jiný.

Zlatý řez:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%BD_%C5%99ez

Řady jmenovitých hodnot jsou normované řady (elektro, ale zejména ve strojírenství, stavebnictví atd), konstruované viz Bernard z geometrických řad.
http://watt.feld.cvut.cz/vyuka/BP1/slaboproud/rady.htm

Zajímavé je, že 3,15 ani 6,3 ani většina jiných hodnot z normalizované řady pojistek vůbec není v tabulce řady E192.

Taky je zajímavé, že většina čísel je na jednu dvě platné číslice, jen 1,25 a 3,15 je na tři. Při "přesnosti", s jakou vypínají pojistky je údaj na 3 platná místa nesmyslně podrobný a nemá žádný praktický smysl. Jen estetický.
Základem byla určitě fyzikální nebo matematická závislost, kterou bernard dokáže popsat. Ale pak skupina normalizátorů zaokrouhlila "nešikovná" čísla podle nálady či dobového vkusu.

Hodnoty 3,15 a 6,3 jsou členy řady
0,04, 0,05, 0,063, 0,1, 0,125, 0,16, 0,2, 0,25, 0,315, 0,4, 0,5, 0,63, 0,8, 1,0, 1,25, 1,6, 2, 2,5, 3,15, 4, 5, 6,3, 8, 10, 16, 20 a 25 A pro trubičkové pojistky.

Kromě okrajů řady, kde to neplatí, je vždy ob dvě čísla dvojnásobná velikost proudu. Podle této logiky by mělo být v řadě správně 3,2 a 6,4.

Tahle část řady sedí pěkně : ....0,1-x-x-0,2-x-x-0,4-x-x-0,8-x....

Tato část taky: ....0,125-x-x-0,25-x-x-0,5-x-x-1,0-x....

Tady to trochu zlobí: ....0,16-x-x-0,315-x-x-0,63-x-x-1,25-x....

Myslím, že to mám - jsou to tzv. Renardova čísla:
R10: 1.00 1.25 1.60 2.00 2.50 3.15 4.00 5.00 6.30 8.00
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyvolen%C3 ... D%C3%ADslo
Pomohlo mi tohle anglické fórum, kde se řešila ta samá otázka
http://www.vintage-radio.net/forum/show ... hp?p=91522

Bingo!