Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahojte, vopred pisem, ze nic konkretne neriesim ani neprerabam.
Len cisto zo zaujmu by ma zaujimalo ako sa jednotlive useky riesili, zapajali, atd...
Hlavne ma zaujima teda ako sa riesila elektrika, zapojenia jadier, ako sa riesili rozvody napr. domoveho vratnika, nudzove osvetlenie a tak.
Urcite musela existovat nejaka kniha co sa tym zaoberala.
Dakujem vopred

Porovnáním několika paneláků, postavenejch v různejch krajích bejvalý ČSSR před rokem 1990 a obývanejch různě blízkým i vzdáleným příbuzenstvem jsem zjistil, že samotná konstrukce paneláku se odvíjela od příslušnýho podniku, vyrábějícího pro ten kterej KNV panely - ten úzce spolupracoval s architektem a proto jsou paneláky v různejch lokalitách různý. Určitě se liší například pražský od severočeskejch i od východočeskejch - a i od brněnskejch. A to rozměrově i dispozicí jednotlivejch částí. Elektrický rozvody se řešily kombinovaně - stropní světla a chodby do panelů zalitýma husíma krkama už při betonáži v panelárně, zásuvky převážně povrchovou lištovačkou u podlahy až po dostavění na místě. Připojení na chodbě do společný stoupačky, kde byl 3f přívod, střídavě na jednotlivý fáze aby se pokud možno rovnoměrně rozložila zátěž. Ve stejný "šachtici" vedly i rozvody el. vrátnýho + zvonků, telefon a rádio po drátě. Zvonky se standartně řešily ze sortimentu Tesly Stropkov, kecafónky byly až skoro do poslední chvíle vzájemně záměnný starý s novýma, teprve v 90. letech se do sortimentu dostaly i se starýma rozvodama nekompatibilní typy. Naprosto v pohodě jsem léta provozoval na "kecafon-síti" v baráku kolaudovaným v roce 1986 bytovou "stanici" vyrobenou kdysi v 70. letech - původní zničil předchozí majitel bytu, novou stejnýho typu nesehnal ani on ani já, ale podařilo se mi splašit tu starou z paneláku, kde rekonstruovali vybavení dřív než u nás a měnili komplet komunikátory za dovozový. Než dospěla rekonstrukční vlna i na naše v městě nejmladší sídliště, trvalo to ještě asi 5 let - a celou tu dobu jsem měl na chodbě ten historizující kecafónek ... k častýmu údivu návštěvníků fungující spolehlivěji než ty modernější "plochý" z 2. půlky 80. let, instalovaný do baráku původně.

Jádra kompletně řešila jedna oborová norma, vyráběly je celostátně 2 nebo 3 výrobny podle projektů zadanejch KNV příslušnýho kraje podle návrhu vlastních paneláků - včetně instalací, zapojenejch v "šachtičce" za splachovadlem v hajzlu do dvojice nebo trojice "acidurek" - ty se pak zase po ustavení jádra do skeletu baráku připojovaly na bytovou (světla, zásuvky) i průběžnou (ovládání centrálního odsavače par na střeše) instalaci.

Nouzový osvětlení paneláky neměly, povinnost vybavovat objekty s individuálním bydlením aspoň na evakuačních cestách nouzovým osvětlením v žádným zákoně platným před rokem 1990 nebyla - ta se týkala jen hotelovejch domů, ubytoven a pod. Teprve bytový baráky kolaudovaný po roce 1990 musejí mít aspoň na společných chodbách nouzáky - a je dost možný, že to platí až od roku 1993, odkdy platí velká většina novelizovanejch norem v elektrice kvůli "sblížení" s evropskou legislativou...

Je to tak, každej kraj měl svou variantu paneláků, i když možná vycházely ze stejnejch kořenů. Tady ve středních čechách se to v 80-tych letech jmenovalo VVÚ-ETA (pražská varianta?), i když panely se svážely z Pref i ze západních a severních čech a jižní moravy. Předchůdcem byl systém T-08B. Jádra se vozila z Kovony Karviná.

Nevím jak jinde v ČR (ČSSR), ale třeba zásuvky byly u nás zspojeny do okruhu. 1. 2. ..... a z poslední zpět do rozvaděče.

Aj v Bratislave su velke rozdiely medzi panelakmi - napr. niektore stare v Dubravke bez okien na schodisti (a bez vytahu), maju aj nudzove osvetlenie schodista. A potom este 3 stare panelaky pri tuneli, tam je tiez schodiste bez okien - tieto domy su zaujimave aj tym, ze byty su aj na medziposchodiach. Inak asi vsetky ostatne maju okna na schodisti a tam sa nudzove osvetlenie nedavalo.

Myslite ze tuto sa daco dozviem?