Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nedávno dávali Král Šumavy, při jednom záběru jsem si vzpoměl, jak krásně hrály sloupy telefonních drátů. Jako kluk jsem často stával s uchem na stožáru a posluchal. Tenkrát mě vůbec nenapadlo, proč tak krasně rezonují. Pamatuje někdo na to ještě? Na stožáru bylo taky třeba 40 drátů.

Pamatuju.Izolátorů jak naseto.Ten zvuk jsem už léta neslyšel ale je nezaměnitelnej.

a teď si představte, když rozvoďáci moc našponujou dráty ke konzoli na baráku a když začne mrznout, rezonuje celá chalupa . . .
zažil jsem to, nic příjemného . . .

A co takhle brnící keře pod vysokým napětím? Když jsem to slyšel, tak jsem řekl blbost, a pak jsem si na šípky pod VN sáhl. Chvěly se padesátkou jako trafoplechy. Nějak jsem tomu nemohl uvěřit, tak jsem si to příští rok, když zrály šípky, znovu zkusil. Prostě se chvějí!

Pamatuju, krása. A když se to likvidovalo, dalo se získat spoustu pěkného měděného drátu, svorek a izolátorů. Celá kola toho drátu ležely po příkopech, každý si to bral a nikomu to nescházelo. Jako kluk jsem si dělal vlastní dvoudrátové tlf. vedení.

.

Já jsem měl zadrátovanej celej dvůr, když se měnila elektrika na tehdejším Národním výboru. Všechno jsem to z té suti vylovil a odnesl domů. Konec tomu udělala prabába, která zjistila, že se tím dobře vážou otýpky a postupně mě všechno "zabavila"...

Killroy píše:A když se to likvidovalo, dalo se získat spoustu pěkného měděného drátu, svorek a izolátorů.

nebyla to čistá měď, ale fosfor-bronz . . .
daly se z toho dělat dlouhodrátové antény 80m a vůbec se neprověšovaly . . .
měly po zavěšení stále stejnou délku . . . anténa z čisté mědi se natahuje, víc a víc až praskne . . . vlastní zkušenost.

S mědí se dá kouzlit jako se zlatem - proto existuje spousta slitin od extra měkké až po tu, co se z ní dělají třeba troleje. Třeba zlato smíchaný 1:1 s mědí má prakticky stejný chemický vlastnosti jako čistý zlato.

Killroy píše:Pamatuju, krása. A když se to likvidovalo, dalo se získat spoustu pěkného měděného drátu, svorek a izolátorů. Celá kola toho drátu ležely po příkopech, každý si to bral a nikomu to nescházelo. Jako kluk jsem si dělal vlastní dvoudrátové tlf. vedení.

Ten drát nebyl měděný, ale bronzový. Tím byl tvrdší a tolik se neprotahoval-neprověšoval, zvláště při námraze.
Ing. Český jej (ve svých knihách o anténách) doporučoval na tzv. "linky" o impedanci 600Ω. Linky se používaly na dlouhé svody od TV antén - anténa na kopci, telka v údolí - vzdálenosti desítky až stovky metrů, kde by klasická dvojlinka měla už obrovský útlum.

Tak dalece už si to nepamatuju, byl jsem tenkrát ještě kluk. Ale skoro bych se s vámi pánové hádal, že tohle bylo víc co do mědi. Na ty spojovací svorky z toho stejnýho, jsem narazil při vyklízení bordelu z garáže ještě nedávno.


.

Z fosforbronzu 3mm jsem měl drátové anteny na 160 a 80m pásmo. Drát se dal sehnat za protislužbu od telefoňáků. Fosforbronz se v oněch dobách tahal už jen v horských oblastech. U nás dole byl na sloupech jen pozink, ale sloupy "zvonily" i s ním. Na přenosových trasách komunikací dnes vidíme tak paraboly, pokrok nezastavíš...

Tak ono to chytalo měděnku stejně jako čistá měď (viz bronzové sochy), takže na první pohled jsi to nepoznal.
V každém případě to bylo ale o hodně tvrdší, než čistá měď.

Nedávno jsme sundávali staré dráty ještě od rozhlasu po drátě, některý byly červený-asi nějaká slitina mědi-hodně tvrdý a některý žřejmě ocel. Některý měly ještě černou izolaci.

mi-ro píše:...červený-asi nějaká slitina mědi-hodně tvrdý a některý zřejmě ocel. Některý měly ještě černou izolaci.

Někdy pokovení železných drátů chytalo povrchovou oxidaci v barvě připomínající bronz. Pouze měly větší průřez a váhu. Vodiče z pokoveného železa v plastové izolaci se používaly později hlavně na opravy.
U nás v okolí bronz a měď nemuseli demontovat - "zmizela" v celých kilometrech kolem trati hned, jak se proslechlo že vedení není funkční. Železo možná někde visí dodnes...