Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím širokou odbornou veřejnost. Byl jsem bývalým kolegou požádán o výrobu zařízení, které by splňovalo následující kritéria:
- zařízení automaticky rozpozná, zda je připojeno na 12V nebo 24V
- nastavení periody sepnutí/ozepnutí v časech cca 0,5h - 2h
- signalizace napěťové soustavy 12V nebo 24V
Při prohledávání internetu jsem narazil na časový spínač s obvodem 4060 a 4020, jako obvod pro zjištění velikosti napětí jsem použil zapojení s TL071. Původně byl použit TL081, ale ten jsem neměl. Rád bych ze zeptal, zda:
- lze beztrestně použít TL071? Podle toho, co jsem se dočetl, tak ano
- lze prohozením invertujícího a neinvertujícího vstupu otočit funkci, t.j. při vyšším napětí, než je nastavené, relé rozepne?
A jelikož nejsem až zas tak zkušený, rád bych poprosil o kontrolu hodnot součástek komparátoru a okolo výstupního tranzistoru časovače. Předem děkuji za jakoukoliv reakci a odpověď.

bitak píše:---
- lze beztrestně použít TL071? ...

beztrestně je v tomto případě podivný výraz.
Pokud nebude záležet na nějakém mA spotřeby, tak se tam dá použít prakticky jakýkoliv OZ, včetně "obyčejné" 741.

V tomto případě je lze beztrestně zaměnit.

Třeba R11 mi připadá zbytečně veliký, ale nevím nic o spotřebě cívky relé.

Sám bych patrně zvolil poněkud jednodušší variantu bez relé "RELÉ-KOMP 351", protože čím míň součástek, tím nižší poruchovost.
Dal bych tam třeba "low drop" stabilizátor "http://www.gme.cz/lm2940ct-12-to220-national-semiconductor-p330-110 (pokud rovnou ne obyčejný 7812) a vůbec bych relé nepoužil. Na výstup komparátoru IC4 bych připojil jen ledky indikující 12V resp. 24V (jednu proti zemi a druhou proti napájení 12V z výstupu 7812. IC4 bych proto raději napájel z výstupu stabilizátoru 12V a neinv. vstup č.3 bych chránil odporem a diodou proti proti vývodu č.7.

Pravděpodobně nebude napětí 12V/24V nijak stabilní ani přesné (Pb AKU???), takže úbytek napětí na stabilizátoru 7812 při napájení z 12V nebude nijak podstatný - relátku ani CMOSům nebude vadit rozdíl pár voltů.

Má to možná i další výhodu - na CMOSy se nemůže nikdy dostat +24V(mají dovoleno míň, píšou jen 18V), což v tom tvém návrhu v přechodném stavu po zapnutí může (ale nemusí) nastat. Než se nabije C1 a než sepne relé "351" , tak se 24V dostává na IC1-IC3.

A IC1-IC3 by měly u sebe mít aspoň pro formu nějaké blokovací kondenzátory.

Kdyby ti vadil neurčitý úbytek napětí na stabilizátoru 12V, je možno použít obyčejný stabilizátor 7809V a výstupní relé taky na 9V.

Ale je to jen podnět k zamyšlení. Každý konstruktér by stejný úkol řešil trochu jinak a každé řešení může být správné.

Velmi často se při oživování složitější konstrukce objeví nečekaný problém. Všechno se nedá předem odhadnout.

to PavelFF:

- relé OUT - odpor cívky 400 Ohm
- relé KOMP - odpor cívky 960 Ohm
- Kolik bys dal ten R11 v původním schématu??
- blokovací kondenzátory jsem nekreslil, počítal jsem s úpravami
- když budu IC4 napájet z 12V, budu moct nastavit překlápěcí úroveň komparátoru 15 - 20V?
- napětí 12V a 24V jsou opravdu z akumulátorů - buď osobní vůz, nebo kamion
- právě proto, aby se na IO nikdy nedostalo vyšší napětí, než přípustné, jsem chtěl invertovat spínání relé z komparátoru: pokud by bylo napětí vyšší, než je rozhodovací úroveň, tak by bylo relé vyplé a napětí pro IO by šlo přes stabilizátor. Pokud by bylo napětí nižší, relé by seplo a napětí šlo přímo na IO
- co se týče ochrany vstupu č.3 u IO4, mohl bys nakreslit? Nedokážu si to představit

bitak píše:...Byl jsem bývalým kolegou požádán o výrobu zařízení, které by splňovalo následující kritéria:
...
- nastavení periody sepnutí/ozepnutí v časech cca 0,5h - 2h
...

Nevím, jak chceš použít JP1 a JP2, ale současně může být sepnutý jen jeden výstup, jinak dojde ke zkratu mezi výstupy. V tomto případě lze podle zadání použít jen výstup Q10, Q11 a Q12, t.j. 0,56hod., 1,13hod. a 2,27hod.
V tom případě nevím, proč jsou tam navíc děliče 4013.

Jinak souhlasím s PavelFF, s těmi relátky mi to připadá jako "drbání LRzPU".

K digitální části se nevyjadřuji neb tomu nerozumím a na to je masar
On teda rozumí i tomu ostatnímu, ale když už jsem to načal...

Jinak bych vyhodil trimr P1 (20k) a místo něj dal pevný odpor R101 =15k. potom R10 =10k a dioda D2 bude na cca 6V. To je jen nástřel a je možno to udělat jinak.

Neinv. vstup č.3 IC4 bych zapojil na společný bod děliče R101/R10.
Pak už se nikdy nedostane na vstup č.3 IC4 vyšší než napájecí napětí a další ochrana není třeba. Trimr P1, tak jak ho máš nakreslený je nebezpečný až až.

Ještě by to chtělo něco udělat s ledkami LD5 a LD1, aby náhodou nesvítily současně. Na výstupu IC4 nebude ideální napájecí napětí nebo ideální nula. Dal bych ke každé ledce ještě jednu do série.

- JP1 a JP2 jsem tam dal, jelikož jsem v knihovně nenašel 12-ti pozicový jumper
- vím, že na požadovaný čas by stačily3 výstupy, chtěl jsem zapojení jen zuniversálnit
- 4013 je tam, kdyby bylo náhodou ještě třeba prodloužit časy
- co znamená "drbání LR z PU?"
Jinak všem děkuji za projevenou snahu

Levou Rukou za Pravým Uchem. Předpokládám.

Za analogovou část se mi to zdá být v pořádku. Ledkama LD12, LD2 a spol. poteče tak asi 5-8mA (záleží i na jejich barvě). Lepší by byly nějaké vysoce svítivé, co jim stačí malý proud třeba 4mA. Protože operák není dělaný na velké proudy z výstupu. Ale to je detail.

Třeba se ta zkratka jednou ujme...
Ve schematu není řešena potřeba RESETu čítačů během periody a také po připojení k napájecímu napětí.
Jinak chci upozornit na podobné téma, které se tu nedávno řešilo, také šlo o jakýsi "časosběrný" generátor (tady).
Autor vlákna to nakonec řešil (pravděpodobně) použitím nějakého MCU, k čemuž bych se přikláněl i já, s ohledem k mé nechuti něco programovat.

Děkuji za reakci. Reset dořeším. Programovat vůbec neumím, proto jsem se rozhodl pro použití logických obvodů. Jednak jich mám celkem dost a za druhé procvičím a oživím něco z tohoto oboru.

Zdravím. Tak jsem doplnil reset po zapnutí napájecího napětí. Ještě chybí zapojit paralelně ke kondenzátoru tlačítko. Pro eliminaci zkratu výstupů při náhodném propojení více jumperů jsem doplnil diody na výstupy z 4020, 4013 a 4060 pro výběr času sepnutí. Jen nevím, zda jsem neotočil polaritu.

... nikdo, kdo by poradil?

Jestli dobře louskám popis v datasheetu, tak aktivní výstup dává log.1 - neboli po resetu jsou všecky v log.0 a postupně jak dělič dělí a načítá, výstupy přecházejí podle binárního kódu do log.1 a zase zpátky do log.0 - přitom log.1 na každým výstupu je dvakrát delší dobu, než na předchozím... Takže pokud chceš indikovat vysokou úroveň na kterýmkoliv výstupu, máš ty diody u 4020 otočený správně (u ostatních švábů jsem to neobhlížel).

A mohl bys prosím zkouknout i ty ostatní? Předem dík za ochotu a snahu

D16 až D18 tam být nemohou. IC3 4020 reguje na sestupnou hranu. Takhle by to žádnou sestupnou hranu neudělalo. Ale ani opačná polarita by asi nefungovala. Prostě tam ty 3 diody nedávej. Dej na JP3 jen jednu propojku a zkrat nemůžeš za střízliva udělat.

Další věc, co se mi nějak nezdá jsou ty ledky s odpory R4, R5, R6 680 ohmů.
Podle datašítu CMOS tak velký proud nedá. Chtělo by to nějakou vysoce svítivou ledku, co svítí už při 0,5mA a patřičně vyšší odpory. Npříklad modrá to umí dobře a je hodně vidět.