Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Čau. podle čeho se dneska vlastně tříděj NF a VF tranzistory? Třeba s tranzistorem KC508 nebo BC547 se nechá udělat oscilátor kterej kmitá až do kmitočtů VKV. A to jsou vyloženě NF tranzistory. Naproti tomu třeba KF422 VF tranzistor a v katalogu jsem našel že má mezní kmitočet 60 MHz.

Ono to řídění platí vždy v určité době a platí taky třeba pro srovnatelné výkony apod. Dřív byl germaniový myslím OC170 uváděn jako vf a přitom umí asi jen pár MHz. Taky nějaký tehdejší vf tranzistor na 50W bude na tom mnohdy kmitočtově hůř než nf tranzistor na 300mW.

KC507 je hezký příklad, kde třídění podle mezního kmitočtu zrovna moc nesedí.

Kmitočet není všechno - vf tranzistory měly obecně například menší (než jiné tehdejší běžné tranzistory) parazitní kapacity mezi jednotlivými "elektrodami" aby neovlivňovaly okolní obvody apod.

To není tak docela pravda: skutečnost, že nf tranzistory s velkým zesílením h₂₁ dokážou kmitat i v oblasti stovek MHz, na frekvencích několikanásobně převyšujících fT, je způsobené kladnou zpětnou vazbou, bez které oscilátor neudrží kmity.
Tranzistory se na nf a vf dělí dnes už podle přednostního použití, než podle tranzitního kmitočtu fT, tedy kmitočtu, na kterém v daném zapojení klesne jejich zesilovací činitel h₂₁ na jedničku (0 dB).

Ano, s vývojem tranzistorů se ta hranice posouvala, ale ne zas příliš výrazně: nf germaniové tranzistory měly tranzitní kmitočet tak do 700 kHz, čili při zesílení 20 (asi tak maximum, co se z nich dalo dostat) zesilovacímu stupni začala charakteristika padat už pod 20 kHz.
Dnes se za nf tranzistor pokládá takový, jehož fT přesahuje i desítky MHz, ale pro použití na frekvencích od 20 MHz výše jsou vhodnější typy s řadou dalších potřebných vlastností, které by při použití v nf aplikaci vůbec nemusely být zajímavé.
Takový 156NU70 měl v zapojení se společnou bází fα od 7,5 MHz do 30 MHz. Jestli měl zesilovat ve vstupu rádia, už stačil sotva na dolní část pásma krátkých vln.
Do dálkových ovládání modelů na 27,125 MHz se používal buď OC170 s fα> 50 MHz (ve výběrové verzi VKV až do 80 MHz) nebo rumunský T354, ten měl fα nejméně 80 MHz.
Zhruba ve stejné době začaly evropské firmy používat celkem jednotné značení: C pro tranzistory pro nf aplikace, F pro vysokofrekvenční tranzistory.
Takže došlo ještě na GF501-507 (do 100 MHz) a ruské kopie Siemensů (nejvyšší byla AF239S neboli ΓT346B, do 780 MHz). Pak už to byla záležitost křemíku a jiných materiálů.

Hill píše:...Takže došlo ještě na GF501-507 (do 100 MHz)...

Tady jsi těm GF505-G507 trochu ublížil.

Pravda, GF505 se dávaly na oscilátor a GF507 na vstup TV konvertorů z UHF na VHF. Určitě jely na 39 kanálu, což je někde kolem 620 MHz. Pravda, s ruskejma T346 konvouše šuměly míň . Ale makal mě i 22 kanál, s KC509.
Jirka

Jojo, u GF507 se neuváděl tranzitní kmitočet, ale opačně h₂₁e při 100 MHz, to zesílení se na tomto kmitočtu ještě pohybovalo většinou mezi 10 a 25 (v katalogu byl větší rozsah, ale do předzesilovačů se hodilo je vybírat). Jejich pracovní body pro šumové a výkonové přizpůsobení se zrovna nekryly, takže první stupeň tuneru míval zisk tak 10 až 15 dB.
V oscilátorech kmitaly i přes 1 GHz.
Se směšováním na diodě a s oscilátorem s KC509 jsem si kdysi hrál také, ale k vysílačům daleko, i s třicetiprvkovou Yagi to bylo slabé. Pak tomu pomohl předzesilovač s AF239 přímo u antény. Původně jsem marně sháněl GT346V, ale od Hradce přes Pardubice a Prahu po Liberec je měli jen zřídka a já jsem se tam nedostal během první hodiny po vybalení, takže smůla. Ty AFky mi pak přivezl jeden zahraniční student.

Já jsem teda UHF s germániem nezkoušel, spíš bych chtěl navázat na Hillovu zkušenost s dostupností součástek schopnejch pracovat i na kmitočtech up of 100MHz - když jsem se v roce 1991 snažil vylepšit si příjem v místě tehdejšího bydliště na dolním okraji IV. pásma, nic jinýho než dual-gate FET čs. výroby KF907 jsem v krámech nesehnal. A s tím to nechodilo, respektive kolem něj postavenej jednostupňovej předzesilovač se mi bez dalšího přístrojovýho vybavení nepovidlo nastavit tak, aby nekmital. Nic jinýho v žádným mně tehdy dostupným krámu k sehnání nebylo, takže jsem půl roku laboroval s blokováním, napájením a feritovýma perličkama na vývodech FETu - a málem denně jsem šplhal na střechu k anténě s nově nastaveným předzesíkem... Fšecko marný.
Nakonec jsem od jednoho překupníka zkusil koupit BFR91 a v další fázi SMD typ BFR93, neboli ultra-vf bipolární typy, který mají Ft až někde kolem 1GHz - a s těma mi dvoustupňovej předzesilovač chodil a dodneška na chalupě chodí s přijatelným ziskem kolem 16dB až do horního konce V. pásma...

Ty KC nebo BC jde relativně snadno použít do těch asi 40-50MHz,lepší jsou na to samozřejmě BF/KF.Někdo používal i spínací KSY/BSY/SSY,jsou rychlý,ale mívaj menší Uce_max a h21e než třeba ty BC.Hodně často se používaly BF173/KF173,BF199(NPN),BF506(PNP) a různý FETy(BF960/961,KF907/910).Kdo měl lepší součástky,dával různý drahý BFR/BFQ/BFT nebo 40673,nejlepší byly GaAs typy CFxxx(CF300 a další).
Taky jsou silový VF trandy BL a CL (BLM/BLX/BLY/BLW),ale ty jsem nikde v ničem naživo neviděl.
Jak se dělej na VF/NF/SP trandy řad 2Nxxxx,2Syxxxx,2Txxxx,IRF/IRL,TIP/TIS a MJxxx(MJL/MJW...)x=číslo/y=písmeno,to nemam páru.

BTW. nikdo tu nezmínil KF630D a KFW16

KF630 jsem viděl na výstupech kanálových vložek a konvertorů ve starých STA, tam všechny pracovaly v I. až III. TV pásmu jako výkonové zesilovače.

V první polovině 90. let se ty KF630 hojně montovaly do samodomo CB ruček - dokud se ještě vyplatilo je bastlit. Pár stovek mW na 27MHz to do toho pendreku dalo, ale kdo si nedoladil filtr, zarušil jednou ručkou půlku pásma...

KF630 jsem zkoušel bastlit do předělávek vysílačů RC souprav z 27 MHz na 35MHz jak se u nás povolilo pásmo 35MHz. Bohužel, žádná sláva, s KSY34 to chodilo líp...
Jirka

EKKAR píše:V první polovině 90. let se ty KF630 hojně montovaly do samodomo CB ruček - dokud se ještě vyplatilo je bastlit. Pár stovek mW na 27MHz to do toho pendreku dalo

kecáš ! stavěl jsem tehdy CéBéčko jako předělávku VXW100 a dva KF630D s chladičema daly víc než 4W !!! a pokud člověk nebyl 🤐, nic to nerušilo . . .

Celeron píše:KF630 jsem zkoušel bastlit do předělávek vysílačů RC souprav z 27 MHz na 35MHz jak se u nás povolilo pásmo 35MHz. Bohužel, žádná sláva, s KSY34 to chodilo líp...

do kmitočtu asi 40 MHz byl KSY34 opravdu lepší, ale na 145 MHz už nefungoval a naopak KF630 byl schopen s chladičem dát i 2W !

Ve vložkách TESA nebo STEA-D byly jako koncové trandy většinou KFW16, nebo KFW17, ale je také pravda, že se tam dávalo, co bylo po ruce a někdy i KF630 . . .

dík za upozornění . . . překlep . . .

KD630 je co? Tohle označení jsem snad v životě neviděl

KD630 bude nejspíš překlep, eFko je klávesa hned vedle Déčka.
Pokud by přesto tranzistor KD630 existoval, nejspíš by slušel v koncovém stupni nf zesilovače a ne v STA.

Ajo, to mě mohlo napadnout. Ale já i ten KF630 znám jen za katalogu, asi jsem jej naživo nikde nepotkal.