Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj lidi. Potřebuju poradit, potřebuju připojit měděný lanový kabel průměr cca 16 mm ke zdroji proudu. Můj problém je v tom, že proudu je opravdu hodně 1000 až 1600 A, možná i více, napětí jen několik málo voltů střídavých (cca 10 V). Jakékoliv lisované nebo dělené šroubovací oko začne vcelku rychle topit, topí čím dál tím více až se celý spoj upání. Nepomohlo ani zapájení.

Nemáte nějaký nápad?

Pro zvědavé, je to zařízení na hledání trhlin - magnetizaci průchodem proudu. např. tady http://www.defektoskopie.cz/produkty/mt ... ve-zdroje/ a tady http://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetick% ... %A1_metoda

Radu bych spíš hledal u výrobce tohoto zařízení. Jistě je schopen to nějak provozovat.

Na obloukovkách se to pájelo do nedělených mosazných ok, ještě se zepředu zarážel mosazný klín.

Na dráze jsou v kolejišti stykové transformátory propojené takovými kabely.
K vidění na všech elektrifikovaných tratích. A trolejí taky teče dost.
Mrkni na výrobce trakční bižutérie. Něco tam určitě najdeš.

Díky za tipy.

Kabely s lisovanými oky nám někdo dodává, ale nevydrží....

Dobře zapájené velké silné oko by asi bylo nejlepší, ale i tak by nebylo "věčné" a tak bude jednou za čas nutná výměna. A výměna s pájením je zdlouhavá. Proto bych raději něco rozebíratelného. Mám vyhlédnuté něco jako toto: Svorka proudová http://www.elektrohadrava.cz/index.php?c=16.11.2&ec=DTT200040

V trakčních vedeních jsem zatím nic nenašel.

Nemůže být problém v něčem jiném? Nové kabely chvíli nehřejí a dokud se nehřejí, tak je vše OK. Ale po čase začne (většinou) jedno oko hřát a pak to jde rychle z kopce.

Keď si spočítaš, že pri prúde 1kA je na 1mΩ úbytok 1V a teda strata 1kW, tak zistíš, že v hre o životnosť spoja budú mať významnú úlohu aj prechoďáky v jednotkách µΩ. Spoj s prechodovým odporom 10µΩ bude ohrievaný stratou 10W! Vyhni sa styku rôznych kovov, spoje zásadne lisovať alebo zvárať. Skrutkové spoje uťahovať na krv.

To, že hrají roli přechodové µΩ připouštím. Právě proto hledám nějaké masivnější spojení než jakékoliv oko. Na okách se mně nelíbí hlavně to, že přůřez oka v "krčku" mezi částí s dírou na připevnění a částí na zalisování kabelu je vzhledem k průřezu samotného kabelu výrazně menší. A to je myslím začátek našich problémů.

Ohledně stažení šroubem, nepoužívá se na ochranu a pro lepší vodivost tohoto spoje nějaká konzervační pasta? Nebo pružná podložka, která vyrovná nerovnosti stykových ploch?

Pod matku VŽDYCKY patří kalená pérovka, která jednak svým naseknutím zajišťuje matku proti pootočení (při utahování se zareje a brání otočení proti obvyklýmu směru utažení) a navíc i při malým dotažení už zajišťuje stálejší přítlačnou sílu ve spoji. Variantou jsou vějířový podložky, jenže si neumím představit vějířovku na spoji 1kA - je to skoro tutově odporová svářečka, nějaká bodovka nebo švovka a tam dochází i k mechanickýmu pohybu při těch proudovejch impulsech. Jednoduše se ten kontakt KLEPE a tím se uvolňuje. U nás v práci se používá koncovka na lano (Cu) silný odhadem 30mm ve formě slepý trubky vysoustružený z Cu tyče - tyč je na slepým konci ze dvou stran ofrézovaná do plochy s kolmou dírou pro šroub (odhadem Ø 20mm). Lano se do koncovky zalisovává hydraulickým lisem bez pájení. Kdybys měl zájem, pokusím se zjistit podrobnosti nebo ti v SZ pošlu kontakt přímo na lidi, který dělají tuhle konkrétní údržbu - svářečky u nás mají až 25kA impulsně, fázový řízení tabletovýma tyristorama, výrobce Schlatter, Švýcarsko...

Zdravim Škoda forum. Dík za tip, ale já bych přeci jen upřednostnil něco rozebiratelného. Zákon schválnosti je krutý a neomylný a proto problémy s pálícím se kabelem nastanou, když se to nejmíň hodí, tak je potřeba, aby to bylo rychle opravitelné. (Mít v záloze několik dobrých kabelů by u nás ve fimě asi nefungovalo - pracuje s tím zařízením víc lidí...)

Koupil jsem výše uvedenou prodovou svorku, tak to zkusím a uvidím.

Když bych měl něco vyrábět, tak přemýšlím nad něčím: do kusu mědi o rozměrech cca 60 x 60 x 100 mm vyfrézovat doprostřed po délce drážku, do ní vložit kabel a zhora ho přitáhnout protikusem ve tvaru T (nožičkou do drážky) se 4 páry šroubů (do stříšky 4 + 4 šrouby po stranách drážky)

To je technický popis jako pojď na mě z boku .

Dobře nakrimpovaná kvalitní kabelová oka a vodiče s dostatečným průřezem (ovšem to už chce odpovídající hydraulické krimpovací nářadí) a použít jich více paralelně. Hlavní proudový kontakt musí vytvořit styčná plocha kabel.oko na Cu šinu apod., ne to hrnout přes šroubové spojení (které bude FeZn nebo nerez).
S klasickými "pérovkami" opatrně - při použití větších utahovacích momentů mají snahu se "rozjíždět" a někde se už vůbec nesmí používat - jsou přežité, lepší jsou tzv.kontaktní (drážkované a prohnuté, např. NFE25-511).
(ze zkušeností s výrobky pro drážní techniku, kde podobné proudy jsou, navíc vibrace, vlivy prostředí).

Díky za tip. Ještě pro upřesnění, jak toto zažízení používáme.

Zdroj máme tento http://www.tiede.de/ferrotestgwh30, k němu jsou zmiňovanými kabely (máme kabely Ø 18 mm, což je 200 mm²) připojeny tyto elektrody http://www.tiede.de/hilfsmittel40 Zkoušení probíhá tak, že se elektrodami dotýkáme zkoušeného povrchu, tím protéká proud atd, bla bla bla.
Výrobce doporučuje zdvojené kabely 95 mm², které jsou procházejícím proudem přetěžované.
Další problém je, že jak elektrodama pohybujeme, tak se kabel ve spoji ohýbá a tahá za oko a slisovaný spoj se asi uvolňuje.
A další problém je, že kolikrát musíme elektrodama dosáhnout třeba až do výšky 1,5 m a visící kabel je těžkej jak sviňa a se zdvojenýma by nám upadly ruce.

Já co jsem se setkal s výkonovými zdroji proudu (nějaký mám dojem 1200A a další 2500A), tak výstup byly pokaždý pořádný Cu šiny (přes 1000mm2) s otvory pro připojení i vícero kabelových ok. Průřez kabelů podle potřeby testu, obvykle pro kratší testy se dá z průřezu trochu slevit. Pokud je oko kvalitní, na kabelu dobře nakrimpované a dosedací plocha je velká (oko správně dotažené a nezdeformované), nemůže být problém. Horší to asi bude s těmi šroubovacími svorkami, jak vidím fotky těch vašich zdrojů (navíc se to šroubuje do mosazného závitu, takže se to ani nedá pořádně utáhnout) - docela mě tohle připojení překvapuje vzhledem k těm kA.

Jsou to paradoxy. Zdroj má originálně takové ty bajonetové koncovky, které jsem viděl u svařeček. My jsme je (pravděpodobně kvůli lepší dostupnosti kabelů) nahradily Cu plocháčem na který šroubujeme oka.

Elektrody mají zinkové špičky (aby se odtavovaly elektrody a nepoškozovali zkoušený povrch). Ta na obrázku má opravdu vnitřní závit asi M10. My používáme špičky s kuželovou dírou, které se narážejí na kuželový trn (kužel je dlouhý cca 70 mm), na který je přišroubované oko.

Hřeje se každý ten spoj, to je jasný, ale umře vždycky jen ten zalisovaný v oku.