EKKAR píše:Woodův kov je jen jeden [...] ty ostatní, s vyšší teplotou tání, se jmenujou jinak.
Očividně Woodův kov v našem elektroprůmyslu nebyl jenom jeden, jak uvádí tabulka 19 na straně 48 v knížce
Typizované napájecí transformátorky a vyhlazovací tlumivky od Antonína Vašíčka, vydalo SNTL, Praha 1963.
Text ze stran 51-54, z kapitoly
2. MATERIÁLY A KONSTRUKČNÍ PRVKY POUŽÍVANÉ PŘI VÝROBĚ TRANSFORMÁTORKŮ A TLUMIVEK A JEJICH CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI, podkapitola
2.1 Sestava cívky.
„2.1.8. Jak již bylo uvedeno, pro zabezpečení provozu transformátorků proti přetížení a poruchám se používá tepelná pojistka. Tepelná pojistka je provedena tak, že nereaguje na krátkodobé přetížení (které nastává obvykle při zapnutí přístroje apod.).
Tepelná pojistka se skládá ze dvou částí, které jsou spájeny snadno tavitelnou pájkou (viz tab. 19) a na které se vhodným způsobem přenáší teplota transformátorku. Při zvýšení teploty nad mez danou složením pájky pájka měkne a uvedené části se působením mechanické síly rozpojí, čímž se přeruší obvod proudu do primárního obvodu.
Tepelných pojistek je několik druhů (viz obr. 8 ). Nejčastěji se však používá typ na obr. 8a, a to pro jednoduchou mechanickou konstrukci. Jeho nevýhodou je však závislost na výšce vinutí, která se pro různé typy transformátorků mění a je různá i pro stejný rozměr transformátorků s různým počtem vývodů na straně pojistky. Vliv různé výšky vinutí se projeví nestejně velkou silou působící na pojistku.
Tuto nevýhodu nemá typ na obr. 8b. Tento druh pojistky je však velmi choulostivý při manipulaci s transformátorky a jejich dopravě.
Pojistka podle obr. 8c se používá jedině u cívkových tělísek s čely, protože čelo cívky tvoří základ pro uchycení jednoho kontaktu pojistky. Tento druh se příliš nehodí pro naše použití a používá se jen tam, kde primární proud je skutečně minimální, s ohledem na malou plochu styčných míst, která tvoří kontakt pojistky.“