Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,má někdo nápad jak spojitě měřit hladinu paliva způsobem,aby to šlo číst MCU (PIC) ?
Narazil jsem na tohle. Dalo by se něco takovýho vyrobit a ocejchovat v domácích podmínkách ?
Díky za názory.

Naftu a olej to umí. Na benzín to funguje jen chvíli po odvětrání nádrže. Jak se v ní nad hladinou vytvoří nasycené páry, kecá to.

Hill>OK.Děkuju za info.

Jiné nápady jak to řešit ?

Jestli to je pro stacionární aplikaci, tak můžeš zásobník vážit. Je to konstrukčně náročnější, protože zásobník musí být uchycen tří nebo čtyř bodově. Na druhou stranu je to přesné a odpadnou starosti s ex provedením pro výbušné látky.

Ne.Je to na malotraktor domácí výroby -je možnost libovolný montáže čehokoliv.
Někde jsem cosi četl o měření tlakovým čidlem -má někdo nějaký konkrétní info ?

A to tam nejde dát normální plovák s reostatem nebo potenciometrem, jako jsou v autech, třeba ve Škodovkách? Na vrakáčí se určitě nějaký najde.
I s měřákem.

Tlakovými čidly se běžně měří výška hladiny vody v nádrži a pak se to přepočítá třeba na objem. Nebylo by problém, když už tam budeš mít MCU signál vyfiltrovat (ten tlak bude za jízdy dost lítat) a přepočítat to na benzín. Já bych se ale nejvíce obával té samotné práce s hořlavou a výbušnou látkou. Proto mě jsou sympatičtější bezkontaktní metody měření. Máš ale pravdu, to na traktoru je dost těžko realizovatelné. V tomto případě bych se asi podíval po celé nádrži i s čidlem a pak to přizpůsobil elektricky aby jsi dostal výstup, jaký potřebuješ.

Už se to tady řešilo mnohokrát, je to vždycky o tom jak oddělit samotnou kapalinu od měřicího systému ať už kvůli korozivnosti, nebo kvůli případný výbušnosti/hořlavosti těch měřenejch kapalin.
Za mne by to asi vyhrál systém odvozenej od vodoznaku - buď se snímáním optickým (svislá skleněná trubička a po její dýlce umístěný snímače na principu LEDka-fotosnímač, snímání je sice stupňovitý, ale třeba by nějakejch 10 nebo 16 stupňů mohlo stačit), nebo se snímáním magnetickým - zase svislá trubička, ale stačí i neprůhledná, dovnitř se umístí jazýčkový nebo Hallovy snímače magnetickýho pole a kolem ní se navleče plovák ve tvaru prstýnku s dovnitř zalepeným magnetem.

Nedavno jsem menil plovak v nakladaci. Byla to vicemene trubka ve ktere byla natahla smycka odporoveho dratu (asi 40cm) a plovak se zkratovaci propojkou smycku podle vysky hladiny "zkracoval". Smycka mela odpor 80R. Vsechno to bylo ponorene v nafte, takze s vybusnym prostredim asi problem nebude.

Byl tam problem v tom, ze zkratovaci propojka byl tenky plisek ktery se v miste kontaktu s dratem "prerezal". Dal jsem tam nejaky jiny kus tenkeho plechu a zatim to funguje bez vybuchu

Ale my tu řešíme benzín, to je z hlediska hořlavosti a zápalné teploty podstatně jiná kategorie.
Netroufl bych si jezdit plíškem po dvou drátech, nemít záruku, že bude za všech okolností ponořený pod hladinou paliva.
Proto doporučuji buď profesionální a osvědčené řešení s plovákem a reostatem, případně podpořím Ekkara s trubkou, v níž jsou umístěné nejméně 4 jazýčkové kontakty spínané prstencovým magnetem na plováku (mnohokrát popsáno jinde). Ona to dělení na čtvrtiny bylo zbytečně jemné i u Traboše...

U nafty je "problém" v tom, že nevybuchuje - nemá jak, je totiž za běžnejch podmínek skoro nehořlavá. Aby chytla, musí se ohřát aspoň na 50°C, aby se z ní začaly odpařovat nejtěkavější složky. Osobně jsem zažil situaci, kdy se na hasičským cvičení neobeznámenej nováček v roli instruktora pokoušel vytvořit "učební pomůcku - cvičnej požár" = zapálit motorovou naftu v množství cca 3 litrů, nalitou do otevřený nádoby podobný pekáči - nízká plochá nádoba, nafta rozlitá do nízký vrstvy. Z cca metrový vzdálenosti do toho pekáče házel rozškrtnutý sirky - nafta nic. Vyškrtal bezúspěšně celou krabičku, než se nad ním slitoval starší a zjevně zkušenější kolega a poradil mu, že nejdřív musí tou sirkou zapálit kus hadru namotanej na klacek a tou fakulí teprve zapálit samotnou naftu - bez týhle rady by si snad do dneška myslel, že motorová nafta je nehořlavá... A to bylo léto, jasno, teplota kolem 30°C ve stínu. Takže holejch elektrickejch kontaktů v nádrži s naftou bych se vůbec nebál - jsou bezpečnější než silvestrovská pyrotechnika.

Jiná situace nastane, když je v tý nádrži benzín - a o ten se tazateli jedná. Tam aby nejiskřily, musejí bejt kontakty trvale potopený pod hladinou benzínu, kterej jako izolant dobře potlačuje jiskření - běžně jsou elektrický palivový čerpadla provozovaný s otevřeným motorkem plně zaplaveným benzínem, kterej maže kluzný futra rotoru i chladí vinutí. Výkon je spočítanej tak, aby se benzín od motorku nadměrně neodpařoval a nevznikalo tak nadměrný množství par - celek je tak zase bezpečnější, než kdyby se člověk bavil petardama - z důvodu místní absence vzdušnýho kyslíku, kterej je k případnýmu zahoření nebo výbuchu par potřebnej.

Existuji linerni magnetostrikcni snimace, je to v podstate tycka kolem ktere jezdi prstenec s magnetem a leze z toho udaj o absolutni poloze, pokud si vzpominam. Pouzivali jsme to kdysi zamontovane v hydraulickem valci. Ale je to uz davno a ten stroj uz nemam. Bylo to pomerne presne.

Na malotraktor by stačilo to, co bývalo kdysi na naftovejch kamnech. Plovák s jedním otvorem kruhovým pro vodící drát a druhým obdélníkovým, kterým procházel zkroucený plech, nahoře ohnutý o 90 stupňů jako ručička. (ručičku možno nahradit potenciometrem).

Jenže ten malotraktor je na BENZÍN, ne na naftu - budou problémy s utěsněním kolem toho "ukazatele", při úniku paliva bude vždycky hrozit vznik VELKÝHO VOHNĚ nebo dokonce výbuch... Tazatel potřebuje mít TĚSNOU nádrž, ne potenciální vohnivou kropičku...

Ideální měřidlo paliva v nádrži u samodomo malotraktoru je cejchovaný klacek jako byl tráboše. Rychlé, levné a dostačující. A když se k tomu nesvítí koksákem, tak i celkem bezpečné..


.