Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím. Na sladění MF transformátorú potřebuji oscilátor 468kHz nemohu sehnat krystal mám pouze 465kHz a generátor MB365. Bude součtový kmitočet dostatečně přesný? Jestliže ano, rád bych použil elektronky např. ECH + EL (není podmínkou). Pomůže mi někdo navrhnout zapojení. Za odpověď předem díky.

5410261230 píše:Zdravím. Na sladění MF transformátorú potřebuji oscilátor 468kHz nemohu sehnat krystal mám pouze 465kHz a generátor MB365

na tuhle práci se běžně používají oscilátory rozlaďované . . .
Kmitočet stačí mít na kruhové stupnici, kterou prochází hřídelka ladičáku na které je rafička.
Pokud chceš mít kmitočet úplně přesně, zapojí se k tomu oscilátoru čítač.

Vyrábět kvůli slaďování mf přijímače samostatný krystalový oscilátor je hloupost.
Na zkušebním generátoru je ovšem nejdůležitější dokonalé odstínění, zamezí se tím parazitní vyzařování a průnik signálu do mezifrekvence jinudy, než přes regulovatelný útlumový článek . . .
Co se týká AM modulace ocilátoru NF generátorem asi nebude problém to udělat téměř čímkoliv co "píská" . . . zase je ale důležitá regulace modulace.

podívej se sem pro inspiraci:
http://mujweb.cz/pjenicek/radio/vfgen/VFGEN1.HTML

. . . nějak ale nechápu proč to chceš dělat s elkama, tam se problémy se stíněním zněkolikanásobí . . . zablokovat se musí napájení, ale taky žhavení a odvod tepla z uzavřeného plechového prostoru také není to nejjednodužší . . .
Myslím, že oscilátor s oddělovačem ze dvou nebo tří tranzistorů by byl mnohem lepší.

Souhlasím: lampovému oscilátoru může trvat ustálení i půlhodinu, tranzistorovému na to stačí několik sekund. Ty potíže se stíněním a odvodem tepla z lamp jsou bonus navrch.
Ale hlavně - slaďování mezifrekvence, kde nevíš, jestli příslušným jadérkem nastavovat maximum nebo naopak minimum prosedlání, nemá smysl dělat jediným kmitočtem. Na to je lepší rozmítaný oscilátor v rozsahu alespoň ± 50 kHz (s "lupou" například ±15 kHz), abys přímo viděl na obrazovce osciloskopu, cos právě provedl s útlumovou charakteristikou, potažmo selektivitou.
Jediný kmitočet, třeba i amplitudově modulovaný, toho o vlastnostech mezifrekvenčního zesilovače řekne dost málo.

Vím , že je to složitější , ale v ruském AR asi 80-sátá léta , vyšel rozmítaný gen bez indukčnosti . Stavěl jsem , a kupodivu chodilo .

Populár. Na všech rozsazích dvě silnější stanice. Mezi silný šum na naladěné stanici mizí (AVC patrně OK) Anténa 16m Napájení, napětí na elektronkách, koncový stupeň opraveno. Postupně vyměněny všechny černé svítkové kondenzátory. Vstupní a MF obvody bez mého zásahu. Výměna elektronek bez efektu. Měř. přístroje mám pouze BM365, BM370, 465kHz v ruském C4323-M1, a necejchované GDO. Co si mám postavit nebo pořídit abych se vešel do příjmu invalidního dúchodce.
PS
Na to ruské AR bych se rád podíval jestli se dá někde sehnat. Díky

5410261230 píše:... Co si mám postavit nebo pořídit abych se vešel do příjmu invalidního dúchodce...

No, tak jestli je to jen jednorázová akce, tak snad raději něco půjčit. Mám zkušenost s BM368 a BM205 a můžu říct, že i po těch desítkách let od jejich výroby stupnice sedí velmi dobře. Ovšem cena BM368 je skoro řádově větší než BM205, čemuž odpovídá i provedení z hlediska parazitního vyzařování a tím zkreslení měření. Potíž s ustálením kmitočtu - to je pravda, a co, tak se počká 30 minut a zatím se měření připraví. Nejlépe by bylo si někde půjčit malý čítač třeba do 10 MHz k nastavení absolutní hodnoty kmitočtu nebo k vytvoření kalibrační křivky pro patřičnou stupnici. Taky je možno si postavit nějaký funkční generátor s čítačem - vše jako stavebnice, ovšem největší zádrhel bude právě konstrukce s ohledem na nežádoucí vyzařování.

Pokud nebude čítač, můžete jít tradiční cestou a celou mezifrekvenci sladit znovu s jedním generátorem a smířit se s tím, že kmitočet nebude přesně 468 kHz. Podstatné je však, že jsou všechny MF trafa sladěna stejně. Pak doladit souběh vstupního dílu a napasovat jej na skutečný MF kmitočet. Rozmítač je samozřejmě nejlepší, ale při dostatečné trpělivosti si vystačíte i s generátorem a ručním jemným přelaďováním.

A nakonec - rozdíl mezi 465 a 468 kHz je menší než 1 % což je na hranici přesnosti běžné klasické analogové techniky generátorů. A přesto se s nimi slaďovaly přijímače úspěšně desítky let.

Pro invalidního důchodce mě napadlo toto
krystal 15 MHz za 14 Kč
http://www.gme.cz/krystal-hc49-us-qm-15-000mhz-p131-102
obvod 4060 za 9.-Kč
http://www.gme.cz/products/search?term=74HC4060
a z jeho vývodu PIN5 bude kmitočet 468,75 kHz.
což by mohlo vyhovovat, pokud bude oscilátor s krystalem kmitat
(to jsem se ale z datašítu nedozvěděl- nezkoušel to někdo?).

Obdélníky nebrat .

proč ?

Tak jsem to našel , toto mi před mnohy lety pomáhalo . Cívky jsem vybral ze škatulky , co byly po ruce . Nechá si to dost líbit . Postavil jsem s KCčkama . Máš to zadarmo .

BOBOBO píše:Postavil jsem s KCčkama . . . .

použít běžné dnešní trazistory, pokud budou NPN, změnit polaritu napájení a upravit trochu pracovní body aby byly proudy zhruba jako ve schématu . . .
. . . jinak je to dobrý nápad.

Myslím, že je klidně možné použít oscilátor 465 kHz a sladit to na tento kmitočet, je to zcela jedno. Jen bude nutné přeladit i oscilátorové obvody, aby seděla stupnice, ale to jde i od ucha.

Na stupnici se to prakticky neprojeví, na KV,SV vůbec a na DV ten posun 3Khz na stupnici asi ani nepozná

Můj problém je v cejchování u přeladitelných oscilátorů. Už jsem uvažoval použít LTC1799 a 1% odporů (přesnější se asi běžně nedají sehnat) jako kmitočtový normál a pak nějak upravit na sinus nebo pilu pro osciloskop ale to se zdá méně přesné než použít krystal 465kHz. Někde jsem četl, že se dá vhodným zapojením oscilátoru s malým přídavným kondenzátorem upravit kmitočet krystalu a tím ho "došťouchnout" kousek výš nebo to jde pouze dolů?

Řítíš se kam nemáš .