Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Znáte někdo tento koncák? (nevím jestli je to čistě amatérská nebo poloprofi konstrukce, pokud existuje schéma uvítal bych ho). Problém je že pravý kanál při vyšší hlasitosti zkresluje. A taky ten problémový pravý kanál má při stejném nastavení regulátoru hlasitosti větší zesílení než levý. (závada se projevila za provozu náhle)
Osazené to je: TL062CP, BF872, výkonové trandy K135 + J50

Vypadá to jako plošák ke standartním RTG, akorát slepený s TO3 trandy. Tuším je to klon Zecku, schéma bylo snad v Muzikusu před hodně lety.

Vypadá to opravdu na Tenglera, ten také hodně let používal BFka osmičkové řady. Je to bezesporu amatéřina už při pohledu na to bestiální sériové EI trafo a mizernou filtraci kondy TC939a 2G/150V /v té době fakt nic jiného nebylo k sehnání/.
Podle mých zkušeností z oprav zesilovačů RTG řady M má to zapojení hodně "tvrdě" udělanou hlavní smyčku nfb /z odporů poměrně nízkých hodnot/ - druhá strana diferenčáku je buzena spíš proudově, má kvůli základnímu ofsetu také nízký odpor proti zemi, tedy vstupní odpor - je to buzeno z jedné půlky toho TLka, druhá je DC servo.
Setkal jsem se už s něčím podobným, podélný odpor v hlavní nfb byl typu TR192 a uhnutý téměř o 50% nahoru - bez sebemenších vizuálních stop, jako opálení apod.
Takže bych doporučoval trpělivost, začít u rozměrově větších odporů a zároveň porovnávat s dobrým kanálem.
To zkreslení může být způsobeno poškozeným obvodem klidového proudu. U tohoto typu tranzistorů se ale neinstaluje na chladič snímač teploty, protože tyto laterální fety mají tzv. bod zvratu někde u 100mA, takže si víceméně klidový proud drží samy, je třeba jen nastavit jeho základní nejnižší velikost, což se u RTG ček dělalo jedním BFkem, trimrem, diodou a třemi odpory.
Až poté, co Tengler začal používat plastové Toshiby s trošku jinou charakteristikou, byl obvod kliďáku rekonstruován na snímání teploty, zapojeno to bylo u začátků řady M800 jako násobič Ube v budiči.

Tomášu, Zeck přece používal K135/J50 jen jako rychlé proudové budiče - konce byly vždy bipolární, alespoň u celé řady konců Zeck A i CA a dokonce i u powermixů PD to bylo řešeno takto, někdy u vyšších výkonů jako dvouhladinové G-čko s rychlými diodami.

Z celého stroje na fotce mají nejvyšší cenu ty 2SK135/2SJ50, které se v současnosti nedají koupit v seriózním provedení pod 500-600Kč/pár.
Jen na koncových fetech ná ten stroj momentálně hodnotu kolem 7.000,-Kč.
Zvlášť, jestli jsou to originály Hitachi /viz logo/.

detailnější fotky toho vadného kanálu

Sinclair, máš pravdu, to vlastně není kopie Zecků... je to tuším lehce upravený MOSFET Endstufe 500W z Elektoru.

Takže schémata asi stejného konce byly v Muzikusu 8/93 (180W) a v nějakém čísle později byl 400W, všechno s TO3 pouzdry.

Jak už jsem napsal:
1. Zkontrolovat odpory v hlavní smyčce záporné zpětné vazby. Jeden z nich bude zapojen jedním koncem k výstupu zesilovače a druhým koncem nejspíš do invertujícího vstupu půlky toho OZ. Druhý odpor nfb smyčky je skoro vždy zapojen v sérii s elytem kapacity okolo 22-47uF, tato kombinace jedním koncem na zem, druhým přímo na invert-vlastně společný uzel s tím prvním.
Oba odpory změřit jedním koncem vypájené. Pokud v pohodě, zkus vyměnit OZ - klidně to může dělat on, je to citlivý fetový typ a v tomto zapojení vlastně dělá celý vstup zesilovače. Druhá polovina může být zapojena jako DC servo. Je to ale až velmi podezřele jednoduché.
Změř také oba větší modré odpory /úbytek na nich musí být rozdíl mezi hlavním napájením a napětím na modrých zenerkách BZX85C/15-16V, jsou to předřadné odpory těch zenerek, z nichž se bere napájení pro nízkospotřebovou TL062. Proto ani na vyzkoušení nelze použít třeba TL072, která funguje stejně, ale žere šestkrát víc. Nebo si vypůjč OZ z dobrého kanálu. IO bych po vypájení osadil do precizních patic.
2. Bude to otrava, ale vypájet všechny BF a dokonale je přezkoušet - multimetrové měření rozhodně nestačí. Např. tranzistor s "načatým" přechodem B-E normálně na multimetru ukazuje uvěřitelnou betu. "Nakousnuté" přechody tranzistorů a svody v nich nejlépe poznat na analogovém proudovém ohmmetru na rozsahu x1ohm a x1kOhm, bohatě stačí obyčejná DU10 /Avomet II./ se zdravými články, jugoš Unimer 33, klidně i PU120, pokud někomu ještě funguje. Jakýkoliv analogový ručkový ohmmetr, kde se odpory neměří můstkovou metodou, ale nemalým protékajícím proudem /na rozsahu x1 R klidně i 40mA/, který ale prakticky každý tranzistor, snad kromě vf germania vydrží.
Zkontroluj předpěťový obvod, zapojený mezi bázemi budicích BFek - jednak samy budiče, ale i obvod předpětí /klid. proudu/ může být nakopnutý. To ostatně poznáš měřením úbytků na vyrovnávacích drátových odporech v jednom a druhém kanálu. Tam, kde není bez buzení úbytek vůbec žádný, jsou koncové i budicí tranzistory vlastně zavřené, jede to v čisté B třídě a zkresluje jak prase.
Tak hodně štěstí při hledání.