Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,
Jelikoz se mi bezne el. Lapace zdaji celkem slabe a to proto ze pouzivaji nasobic napeti z diod a kondenzatoru, premyslel sem o pouziti 24/230v trafa opacne ci 12/230, co si myslite o tom chvilkovem zkratu kdy komar nebo muska "primar" nyni jiz sekundar zkratuji? Bude to malemu zvonkovemu trafu vadit? A je vhodnejsi = nebo primo ~ vystup? Popr jak je to s bezpecnou vzdalenosti dratu mrizky pri takto "tvrdem zdroji" pro vylouceni preskoceni vyboje dekuji za nazory a rady

Když zapojíš 24V sekundár na 230V, tak ti to shoří i bez té mušky.

Myslis ze to vinuti bude tak maly s malym odporem? Moh bych navinout naky zdvojeny s vetsim poctem zavitu ale zas nechci velke rozmery jestli nebude lepsi zdvojovac s vetsi kapacitou? treba par bipol. elektrolytu (otazka je co pri 50hz vydrzi) jen tak premejslim ale asi spatne

Snad počítáš počet závitů na volt - tím připojením 24V vinutí na 230 bys to trafo přesytil a jaksi by nefungoval princip, který proud vinutím drží v rozumných mezích.
Kdysi sem si takový hubič dělal taky - indukčka z trabanta, odpovdající trafo a buzení s cca 2 výboji/s. Chceš tohle fakt vymýšlet, když malý hubič i s pseudo "UV" výbojkou stojí v GMe v akci kolem 200?

A čo si, Kefalín, predstavujete pod takým pojmom "Celkom slabé"? Jako že málo zabíjí? Nebo že zabíjí dlouho?

Jinak podle těch otázek se domnívám, že to není nejlepší oblast pro tvé vynalézání.

Osobně si myslím, že je lepší hmyzáky raději odehnat, nebo poslat do háje, než je vábit na světlo a pak je zabíjet :-/

Takhle to nefunguje. Trafo musí mít určitou impedanci abys ho mohl připojit přímo na 230 VAC a zároveň platí U1/U2 = n1/n2. Takže, když už máš trafo, které má vhodnou impedanci abys ho mohl připojit na 230VAC, tak můžeš například odmotat sekundár a namotat nový s vhodným poměrem n2 = n1*U2/U1. Prakticky bych ti to ale nedoporučoval, musel bys řešit izolaci mezi vrstvami, nezi závity, sycení jádra a pod. Dále je potřeba si uvědomit, že to trafo je jediné, co stojí mezi tebou a smrtí, když se špatně dotkneš. Takže bych ho doma nepřemotával.

S tim vsim pocitam nemejte strach, uz sem za ty roky taky neco pochytil, nejsem sebevrah pro5o rikam o navinuti noveho, slovem slaby myslim to ze exosmelet nekterych je tak silny ze proste ten cca 1kV nestaci, tudiz bych udelal silnejsi nasobic na treba 2kV ale nemam doma potrebne kondenzatory, tzn ze bych je musel obednat a postovne je drazsi nicmene prace na tom traficku je kontraproduktivni take :/

Napětí nezabíjí, zabíjí proud. A jestli za odolnost hmyzu může exoskelet, to by bylo asi na dlouhou a odbornou diskusi (ale ne se mnou). Ať utnu námitky hnedka v začátku, ano vím o tom, že proud odvisí od napětí zdroje a odporu chudáka hmyzáka, ale je právě otázkou, jak ten odpor snížit.

Určitě je lepší a bezpečnější použít násobič než trafo. Navíc to bude i úspornější, protože trafo má určité ztráty a ty nejsou malé. Navíc při chodu na prázdno. Násobič má ztráty pochopitelně také, ale teplota povrchu trafa a násobiče dává tušit, kde je jich asi více.

Možná by stačilo zvětšit kondenzátory násobiče, aby byl schopen dodat větší proud, možná by bylo řešení zapojit na výstup násobiče větší kondenzátor, který se bude nabíjet z násobiče a v pravou chvíli dodá potřebný proud. Přičemž druhé řešení mi připadá bezpečnější.

To je jasný že zabíjí proud, ale díky za připomínku že od toho máme stále vycházet Nicméně některý "svi*ě" sou tak odolný že ani 1kV neudělá dostatečnej výboj skrz jejich tělíčka, ale popravdě na to pudu asi opravdu silnějším násobičem, viz Danykův zabíječ , každopádně všem děkuji

Udělej klidně slabej násobič třeba na 1600 V, pak druhej slabej třeba na 640 V, kterým nabíjej baterii elytů. Výstup toho druhýho spoj přes diodu na výstup toho prvního. Velký napětí z prvního lehce prorazí izolaci hmyzu, jak se bude napětí vlivem výboje zmenšovat, tak se časem otevře dioda, přes kterou do hmyzáka vlítne energie z elytů. To nepřežije nic. Jestli tě to zabije, za mnou s tím nechoď.

Mám polský lapač kde je "plot" napájený přímo ze sítě 230V. Hmyz do toho moc neleze což je podstatná závada ale když se chytí tak ho to usmaží na 100%. Větší hmyz spadne ale třeba komáři zůstanou nalepení na drátech a špatně se to čistí.
Před nějakým rokem tyto lampy dávali jako dárek v obchodě k většímu nákupu.

Záleží na konstrukci jestli to má fungovat kontaktně proudem nebo na přeskok oblouku. Osobně si myslím že to má smysl někde v obchodě s potravinami ale v domácnosti je to pro kočku a sítě do oken jsou nejlepší řešení.

230 opravdu staci? Mam s nasobicem na cca 1kV DC a brouci po tom lezou jako by to byl 1.5v clanek ackoliv je tam teda asi cca 250nF kond ale to by dle me melo stacit aby tam nejaka ta mA byla

U toho polského lapače 230V stačí dokud je nový, jakmile se na vodiče připeče pár komárů, prach a možná nějaká oxidace tak přestává fungovat vůbec - je to šmejd. Zmínil jsem ho jenom pro přehled že i tohle se vyrábí.

Z tohoto hlediska jsou samozřejmě lepší typy s přeskokem oblouku. Napětí na "plotě" taky nelze zvyšovat nad mez kdy by docházelo k samovolným přeskokům nebo vyvolaný oblouk nezhasínal.
Další věc je že komáry a drobné mušky spíš spálí teplota výboje než samotný proud. Na větší hmyz to při příliš měkkém zdroji nemusí stačit - tady by byl možná víc účinný přímo proud. Ale experimenty jsem s tím nedělal takže žádné hodnoty nemůžu doporučit.

Pro inspiraci by to možná chtělo podívat se jak jsou řešeny ty lapače od "lepších firem" používané v obchodech apod. Pře lety taky byla nějaká podobná konstrukce v AR, možná to najdu.

Regenerátor CRT obrazovek dává 900V / 100mA, je v něm násobič s 10µ/350V antiparalelně.

Schematko je v A8/79 a upravene zapojenie v AR A9/80