Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Potřeboval bych porovnat několik modelářských "střídavých" motorů, v podstatě vyměřit nějakou výkonovou křivku. Nejde o absolutní výkony ale porovnání. Motor má do 1KW a rozsah 1000 - 5000 ot/min.
Mechanickej princip je výrobně složitej a měření bude záviset na spoustě okolních hodnot. Napádá mě spojit motor hřídelí s dynamem či alternátorem z auta a měřit napětí a proud zatěžovacího odporu. Dynama a altíky se dají sehnat na autošroťáku. Akorát nevím, v jakých výkonech se pohybují.
Nějaký názory jak to nejlíp a nejjednodušeji vyřešit?
Díky

Alternátor do Š130 měl 55A, do Felicie má (myslím) taky. Dynama ve starých škodovkách byly kolem 200W (soudě podle přiřazeného regulátoru).
Pro testování kolem 1kW bych se podíval spíš na něco z náklaďáku nebo autobusu (v Karosách byl altík snad 65A/24V, to by bylo už přes 1500W, čili s rezervou).

Šáde měly asi 5 variant altíku, nejslabší byl 37A (stejnej měly "faceliftovaný" stovky a stodesítky = od ročníku výroby 1973), pak byly 42A a 46A, poslední řady s polovodičovým regulátorem dostávaly alternátor 52A nebo vejš zmíněnejch 55A. Napětí vždycky 14,4 - 14,5V neboli maximální elektrickej výkon (postupně podle ampér) 536W, 609W, 667W, 754W a 798W - nutno počítat s účinností, mechanickej příkon bude tudíž vyšší!!!!!

Favorit už s ohledem na to, že se u něj počítalo se zavedením denního svícení dostal do série altík 70A a pozdější provedení s širší elektronickou výbavou měly verzi 90A (exporty). Felicie měly 90A altík od začátku, ropáky 1,9SDi kvůli startéru s větším příkonem a baterce 72Ah dostávaly 140A altík. Neboli zase elektrickej výkon 1015W, 1305W nebo 2030W.

Moderní auta s altíkem 90-100A ve vejbavě začínají, typ se 140 - 160A není žádná vzácnost. Vyšší výkony už se realizujou zdvojením alternátoru - při požadovanejch proudech řádově 200A už je problém uchladit vinutí i diody na jediným generátoru, montáž dvojice je konstrukčně jednodušší (použijou se dva s menším výkonem běžně samostatně montovaný do "slabších" výbav), i když to je váhově nevýhodnější.
Pro ještě vyšší výkony by bylo nutný použít alternátory z autobusů nebo náklaďáků - tím že používají 24V techniku (provozní výstupní napětí 28,8V) dodávají při stejnejch proudech dvojnásobek výkonu = jako brzda "sežerou" stejně tak dvakrát tolik...

A jsou ty altíky ze šády štítkovaný jako je to běžný u síťových elektromotorů? Na šroťáku bych to těžko jinak poznal. Jedině chtít přímo Favorita. Na reglech asi moc nezáleží, stačí jakekoliv polovodič, nebo mě může něco vytrestat?
Díky

Jsou na nich štítky ve stylu 14V 55A
Regulátor už měl favorit přímo v sobě takže to bylo bezproblémové.

Ale to buzení bude právě chtít oddělit a regulovat ....

Já bych vzal jiný podobně výkonný modelářský motor na stejnou hřídel a topil s ním do odporů...

Se stříďákama bych musel mít 3 měnitelný odpory a 6 měření. Těžko na 3 odporech typu reostat zajistíš souběh hodnoty a navíc sehnat 3 stejný proti jednomu může být problém. Vodní reostat by byl jednoduchej ale nevím, jak se spočítá. Nevím taky, jestli při konstantním zatěžovacím odporu by pouze buzením altíku šlo zajistit záťěž v rozsahu, co bych potřeboval.

rezis píše:Jsou na nich štítky ve stylu 14V 55A
Regulátor už měl favorit přímo v sobě takže to bylo bezproblémové.

Jak psal BOBOBO, regl uvnitř není výhra. Byly vůbec před Favoušem nějaký polovodičový regly mimo? Já si pamatuju jen mechanický krabičky vpravo na nosníku kastle u 1000MB a ranných S100.

Myslím, že obě navržené cesty jsou schůdné, u alternátoru vyhodíš regulátor a vinutí budeš budit nějakým regulovatelným zdrojem, výstup zatížíš a budeš měřit napětí a proud, budícím proudem si nastavíš odebíraný výkon. Výstupní napětí pro plný výkon můžeš mít řekněme 20V, tím zvýšíš výkon, který můžeš alternátorem odebírat, aniž bys alternátor přetížil, limitující je pro alternátor proud a napěťově jen závěrné napětí diod. Problémem může být mechanické spojení hřídelí. Pokud bys použil druhý obdobný 3f motor, na výstup můžeš osadit usměrňovací blok, třeba právě z alternátoru a zatěžovat pak jedním rezistorem, regulace odebíraného výkonu pak ale bude muset být změnou odporu tohoto rezistoru. Jeví se to jako problém, v praxi to ale zas takový problém není, můj oblíbený výkonový zatěžovací odpor je navinutý ocelový drát na cihlu, cihla se ponoří do kýblu s vodou, na drát můžeš potom vhodnou svorkou s dostatečným přítlakem přivádět proud do různých míst. Zde bude asi mechanické spojení hřídelí snazší.

Celeron píše:Jak psal BOBOBO, regl uvnitř není výhra. Byly vůbec před Favoušem nějaký polovodičový regly mimo? Já si pamatuju jen mechanický krabičky vpravo na nosníku kastle u 1000MB a ranných S100.

Š120 ke konci výroby měly externí polovodičové regulátory, moje byla r.v. 1987.

BOBOBO píše:Ale to buzení bude právě chtít oddělit a regulovat ....

Proč? Když bude měřit napětí a proud, tak je mu vcelku jedno, že regulátor bude trochu courat. Podle mě ho tam může nechat a jen přidávat zatěžovací odpory. Regulátor bude držet napětí a tak co odpor, to další skok v zátěži.

Všechny Š105 a jejich odvozeniny (120, 125, 130, 135, 136, L, LX, GLX, GL, S a co já vím ještě) měly externí polovodičový regulátor. Osazení KD602 a nějaká bižu k tomu.
Vždy všude psali, že se regulátor nedá opravovat, ale já asi neuměl číst, tak jsem jich opravil desítky

Ale xsc to co klapeš jsou nesmysly . Téměř vždy se reguluje menší výkon . Asi jsi v životě ani neviděl takové zatěžovací rezistory a hlavně v praxi nic takového nedělal . Tvé praktické náhledy v těchto otázkách jsou podobné naivitě v politické oblasti .

Celeron píše:Se stříďákama bych musel mít 3 měnitelný odpory a 6 měření. Těžko na 3 odporech typu reostat zajistíš souběh hodnoty a navíc sehnat 3 stejný proti jednomu může být problém. Vodní reostat by byl jednoduchej ale nevím, jak se spočítá. Nevím taky, jestli při konstantním zatěžovacím odporu by pouze buzením altíku šlo zajistit záťěž v rozsahu, co bych potřeboval.

stačil by jeden reostat kterej by se dal za 3F můstek z schottky diod