Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Čau. Dostal jsem pod stromeček hodinky se strojkem quartz a ocel pouzdrem v návodu jsem se ale dočetl že hodinkám vadí magnetické pole.A to je u mého pracovního stolu zásadní problém. Protože tam mám magnety všude kam se kouknu. tj. různý repráčky měřáky akuvrtačka vrtačka na dps. Jak moc teda hodinkám vadí magnetické pole? Můžu je mít na ruce když bastlím?.

Ano.
Nezmagnetizují se ti, když je nedáš těsně k magnetu.

Rafikový hodinky na baterii (quartz - řízený krystalem) se po dobu působení magnetického pole zastaví, protože v nich už magnet je. Střídavé magnetické pole způsobí zrychlení chodu - ale tak brutální, že se může ten krokový motorek zadřít (na 3000 ot min není stavěný). To se ale bavíme o situaci, když by jsi je položil třeba na transformátor, nebo na na tester kotev na závitový zkrat. Slabší pole je zastaví, ale po odstranění vlivu se strojek rozeběhne bez poškození (práce s hodinkami poblíž magnetického pole reproduktoru a pod, není třeba mít strach ze sebemenších polí).
Zase na druhou stranu - stávkující hodinky jde "rozchodit" krátkodobým působením střídavého pole o rozumné intenzitě. Párkrát jsem jim takhle "protáhl pérka" a fungují do dnes. (samozřejmě, že k hodinkám za 5000 zvolím jiný přístup, než za pár stokorun). Vše výše napsané platí pouze pro bateriové hodinky.. Natahovací nesmí k magnetu vůbec. Zmagnetované musí k hodinářovi.

Artaban001 píše:...Natahovací nesmí k magnetu vůbec. Zmagnetované musí k hodinářovi.

To platilo pro starý cibule - tam byl v kmitačce = setrvačníkovým nepokoji použitej vlásek (ta spirálovitá pružina, co se při kmitání svinuje a rozvinuje) z tvrdý oceli. Když se zmagnetoval, jeho závity se "slepily" a nepokoj se buď zastavil, nebo se rozběhnul jak odbržděnej vagón - hodinky se musely odmagnetovat strčením do pole střídavýho elektromagnetu a pomalým vytažením ven.

Tohle ale neplatí pro hodinky modernější než zhruba ze 60. let minulýho století, od kdy se na výrobu vlásku v nepokoji používá INVAR (slitina známá z elektronek, má malej koeficient rozměrový dilatace způsobený teplotou = je vhodná na spoje procházející sklem) - ten je totiž nemagnetickej podobně jako nerezová ocel, takže na modernější hodinky (nebo i na ty starý, ale vybavený už invarovou pružinkou v nepokoji) magnetický pole nepůsobí.

Hm, hezky vysvětleno. Jen mi není jasné ještě toto:
Ten nepokoj, to je přece kovové kolečko, které se otáčí a mění při tom směr (kmitá). Cizí magnetické pole, by v něm mělo indukovat vířivé proudy a tím ho brzdit. Hodinky by se pak zpožďovaly...

2 Otkundes - ano, po dobu působení toho pole zvenku asi ano = dokud by hodinky byly umístěný v magnetickým poli. Ale po opuštění prostoru pole zůstane většina dílů hodinkovýho stroje s minimálním remanentním magnetismem, kterej vyvolává jen slaboučký mechanický síly. Na "slepení" vlásku a tím zkrácení doby kmitu to stačí, na mechanický přibrždění obvodu nepokoje vířivýma proudama je to remanentní pole okolních součástek moc slabý. To bys tam někam musel strčit "neodymák z harddisku"

Obecně řečeno - pobyt v silným magnetickým poli ovlivní i chod moderních hodinek s invarovým vláknem, ale po jeho opuštění se chod vrátí do původních parametrů = hodinky se o nějaký % zpozdí nebo zrychlí jen za dobu pobytu v magnetickým poli stejně jako elektronický hodinky řízený quartzovým strojkem. Po opuštění pole jsou dál ovlivňovaný jen hodinky staršího provedení s "vláskem" z oceli. Strojky s invarovým vláknem se dřív označovaly "antimagnetic" - koneckonců, máme tady i přímo vyučenýho TIKTAKA , toho se můžeš optat přímo (tiktak1953) jak to je.

Můžu, ale dosud se Tiktak do této diskuse nezapojil a zdálo se mi, že jste k odpovědi dostatečně fundován.
Samozřejmě chápu, že případné zpožďování mechanického strojku klasických hodinek, jako důsledek působení silného magnetického pole, po odstranění toho pole, nejspíše pomine.

Fundovanej nejsem - ale můj nebožtík děda se hodinovým strojkům jako samouk poměrně dost věnoval, v posledním zaměstnání opravoval v lokomotivních dílnách registrační rychloměry. To byly takový primitivní "černý skříňky" na lokomotivách - měly hodinovej strojek poháněnej pružinou a mechanismus, kterej pomocí tohohle pohonu posouval pásek povoskovanýho papíru dráhou, kde k němu přiléhalo několik psacích hrotů. Registrovala se tak rychlost jízdy, použití brzdy i rychlobrzdy a pár dalších údajů. Strojek na okraj pásu vyrážel synchronizační časový značky, povinností mašinfíry bylo při nástupu k jízdě nastavit do dráhy pásek a na začátek napsat čas, kdy ho založil - a samozřejmě při ukončení SVOJÍ jízdy si ten pásek vzal, zase napsal čas a po návratu do svýho depa pásku odevzdával strojmistrovi - úplně stejně jako se u kamiónů odevzdává "kolečko" z tachografu (dneska flashka s údajema elektronický knihy z datarecordéru digitálního tachografu). V případě nehody pak sloužil pásek jako důkaz o poslední rychlosti vlaku ...

No a ty strojky pro rychloměry děda opravoval - a spoustukrát mi o tom jako malýmu klukovi vyprávěl... No a protože kdo si hraje nezlobí, i já jsem si pár magnetizačních pokusů s hodinama učunil - naštěstí nikdy s nějakým historickým kouskem

No srovnávat registrační rychloměr z lokomotivy, kde je robustní hodinový stroj, s náramkovými hodinkami..?. podle mě i zmagnetizovaná nějaká součást hodin (péro, nějaký ten držák může působit na nepokoj. Antimagnetický hodinky jsem jednou měl, a byla v nich vložka z permalloyu, nebo jinýho kovu, co umí na sebe odklonit magnetický pole (zkrátka strojek zavřeš do plechovky, která je z kvalitního ferromagnetického plechu.)

A z toho tedy vyplývá:
Pokud požadujeme od hodinek nejen funkčnost, ale dokonce i přesnost, řiďme se raději návodem k obsluze, dodaným s výrobkem.

Artaban001 píše:No srovnávat registrační rychloměr z lokomotivy, kde je robustní hodinový stroj, s náramkovými hodinkami..?...

Ty strojky jsem viděl vymontovaný - samotná skříňka rychloměru je velká asi tak 22-25cm na vejšku a v půdorysu má odhadem 10cm na hloubku a 12cm na šířku (nikdy mě to nenapadlo změřit). A strojek je krom vyvedení pohonu pro posun papírovýho pásku identickej s budíkovým včetně doby chodu na 1 natažení - je tam klasika 24hodinová mechanika, protože se ani za komančů nepočítalo s tím, že by 1 fíra tahal šichtu delší jak 24hodin v jednom kuse. Ano, jezdily se až třídenní "túry" (třeba nebožtík táta jezdíval takhle trati Česká Třebová - Ústí nad Labem nebo Česká Třebová - Beroun), to bylo ale max 16 hodin na stanovišti a pak se musel vlak odstavit v nejbližší vhodný stanici - a pokud se jelo podle grafikonu, tak i tak musela lokomotivní četa na obrátkový stanici přespat na nocležnách = prostě fíra nesměl ani tehdá z důvodu bezpečnosti překročit určenou dobu služby v jednom kuse. Tomu odpovídal i ten rychloměr - nemyslím si, že by u budíkovýho strojku byl nepokoj nějak extra masivní. Tam hlavně záleželo na tom, aby byl chod v určitý toleranci a aby ho neovlivňovalo magnetický pole ze strojovny - a že rozjezdový proudy třeba "šestikoláka" (E669.1, E669.2,E669.3 = po novu řada 181, 182, 183) dosahujou při napětí v troleji 3kV až 500A ... Proto taky celej rychloměr byl uzavřenej v plechový škatuli - nevím jestli z permalloye, ale plech to bejval poměrně silnej - milimetr určitě.

No však budíkový strojek je o mnoho robustnější, než náramkový hodinky..
Pamatuju si, že jsem jednou dal k pérovým Primkám omylem magnet. Strojek se zastavil, a po oddělání magnetu se rozeběhl, akorát se už spožďoval. Něco zůstalo zmagnetovaný a "přibrždovalo to nepokoj".
A u toho rychloměru z lokomotivy mě nejvíc zaujal "vysílač rychlosti"
Původně jsem si myslel, že je to selsyn, ale on je to speciální přepínač.
Rotor obsahuje napájecí kroužky a výstupní komutátor. Mezi kroužky je napojen začátek a konec řady sériově zapojených odporů, spoje mezi odpory jsou vyvedený na komutátor. Na komutátor dosedají 3 uhlíky rozmístěné po 120° po obvodu. Takže z uhlíku jde 3F "schodový sinus" do 3F motorků v zapisovači. Jinak ten přístroj znám pouze jako celek. Nemám oprávnění do něj zasahovat a k vyřazenýmu jsem neměl to štěstí se dostat..(no po pravdě ani jsem se o to nesnažil. Nějak po tom netoužím)
Kolega z práce si sehnal vyřazený zapisovač i s tím vysílačem včetně dokumentace, tak jsem to z ní nějak vysledoval..
A k Tiktakovi: Těžko si všimne, že se zde řeší vliv magnetů na hodinky, když z názvu tohoto vlákna to vůbec není zřejmé. Tak proto se tu neukáže..

EKKAR píše: T ... Proto taky celej rychloměr byl uzavřenej v plechový škatuli - nevím jestli z permalloye, ale plech to bejval poměrně silnej - milimetr určitě.

Ani ne tak plech, jako spíš odlitek nějaké slitiny - ty rychloměry měly slušnou váhu na svou velikost. Také jsme je v Heršpicích na střídavých pantografech při EV tahali ven ze stanoviště .