Trvanlivost akumulátorového nářadí
Napsal: 24 led 2016, 10:41
Toto téma zakládám proto, že se mi ke "značce" Einhell nechce psát OT do jiného tématu jen proto, že jde o Einhell:
S první vrtačkou Einhell jsem vrtal celkem asi půldruhé hodiny, nějakých 5 nabíjení aku, pak z ní začaly lítat jiskry. Vyměnili mi ji v záruce.
Druhá byla lepší, asi 8 hodin vrtání na asi 40 nabíjecích cyklů (odhad velmi hrubý, nepočítal jsem to), pak se roztekl držák nabíječky, šest článků najednou ve zkratu. Vyházel jsem články (renovace packu by vyšla o více, než čtyři stovky dráž, než stála celá vrtačka i s ním, plus oprava nabíječky, i když šlo vlastně jen o výrobu stojánku; desku s U2400B jsem už měl hotovou, jen mezi články packu vrazit termistor a udělat mu vývody, až bude po záruce, ale už na to nedošlo). Jenže prodejna, kde to bylo koupené, už mezitím změnila majitele, název i sortiment. Než se shánět s další reklamací, oželel jsem záruku, vyházel články, natáhl do akupacku dva a půl metru dvoužilové šňůry 2x2,5 mm a vybavil konce kleštinami na olověné baterky, mám tu pořád pro podobné účely jednu osmiletou Britku z auta, průběžně ji pátým rokem udržuji nabitou a dolitou, a vrtačka slouží.
Pravda, také z ní po nějakém ležení lítají jiskry, ale to se vždycky po chvíli odrbe. Řekl bych, že je to konstrukcí komutátoru doprovázenou nevhodnou volbou materálů (to by nám lépe vysvětlil Brtnik, ale už jsem ho tu také dlouho neviděl).
Zatím na autobaterku má vrtačka naběháno čistého času asi 20 hodin při svrtávání a montáži rohové knihovny plus dalších přestaveb nábytku, a zatím bez problémů. Takže si ji nechám jako nouzovku, mám totiž čerstvě naježeného Black & Deckera se dvěma akupacky a už si mě nějakou hodinku užil vrtáním (i s příklepem do cihly; na panely mám vhodnější Makitu SDS), momentovým povolováním a utahováním. Je to přece jen jiná třída.
S první vrtačkou Einhell jsem vrtal celkem asi půldruhé hodiny, nějakých 5 nabíjení aku, pak z ní začaly lítat jiskry. Vyměnili mi ji v záruce.
Druhá byla lepší, asi 8 hodin vrtání na asi 40 nabíjecích cyklů (odhad velmi hrubý, nepočítal jsem to), pak se roztekl držák nabíječky, šest článků najednou ve zkratu. Vyházel jsem články (renovace packu by vyšla o více, než čtyři stovky dráž, než stála celá vrtačka i s ním, plus oprava nabíječky, i když šlo vlastně jen o výrobu stojánku; desku s U2400B jsem už měl hotovou, jen mezi články packu vrazit termistor a udělat mu vývody, až bude po záruce, ale už na to nedošlo). Jenže prodejna, kde to bylo koupené, už mezitím změnila majitele, název i sortiment. Než se shánět s další reklamací, oželel jsem záruku, vyházel články, natáhl do akupacku dva a půl metru dvoužilové šňůry 2x2,5 mm a vybavil konce kleštinami na olověné baterky, mám tu pořád pro podobné účely jednu osmiletou Britku z auta, průběžně ji pátým rokem udržuji nabitou a dolitou, a vrtačka slouží.
Pravda, také z ní po nějakém ležení lítají jiskry, ale to se vždycky po chvíli odrbe. Řekl bych, že je to konstrukcí komutátoru doprovázenou nevhodnou volbou materálů (to by nám lépe vysvětlil Brtnik, ale už jsem ho tu také dlouho neviděl).
Zatím na autobaterku má vrtačka naběháno čistého času asi 20 hodin při svrtávání a montáži rohové knihovny plus dalších přestaveb nábytku, a zatím bez problémů. Takže si ji nechám jako nouzovku, mám totiž čerstvě naježeného Black & Deckera se dvěma akupacky a už si mě nějakou hodinku užil vrtáním (i s příklepem do cihly; na panely mám vhodnější Makitu SDS), momentovým povolováním a utahováním. Je to přece jen jiná třída.