Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

http://lukasberta.com/blog-2007-arthur- ... ektika.htm
https://theses.cz/id/psmrhc/DP_-_Argume ... i_pros.pdf

Díky za odkaz. Konečně jsem trochu pochopil o čem je filozofie. Dokonce i cesta, jak udělat z toho druhého blbce, má vědecký základ. Diplomka: super.

Vyhrát často v diskusi se svým šéfem, může mít negativní následky. Také u manželky se může stát, že se budete stravovat v hospodě. Na to nezapomínat.

Nejlepší řešení je vyhnat manželku do hospody a pozvat šéfa na pořádnej steak.

Minimálně dva z těch tří lidí to budou brát pozitivně....

Kolik diskuzí na se jen hemží typem:Argumenty ad auditores...

– k publiku pokrývají velmi širokou paletu situací, kdy se místo zkoumání oprávněnosti argumentů mluvčí obrací k publiku s tím, že se snaží svého odpůrce zesměšnit a nebo se dožaduje tzv. „hlasu lidu“.

nobis jo přesný, buď má člověk pravdu, a nebo rodinu, práci...

Pravda je filozofická kategorie. Čili je to vždy otázka diskuze. Absolutní pravda neexistuje, existují jen pravdy relativní. Takže zjednodušeně řečeno - jsou to pravdy dohodnuté, tedy vydiskutované. To ovšem znamená, že když se nějaká dostatečně velká skupina dohodne, že určitá skutečnost je pravdou tak to pro jinou stejně velkou skupinu pravda být nemusí.

Příklad vtipem:
Moje dcera se dobře vdala, ten její pere, vaří, stará se o děti a ona si může občas i vyrazit do společnost. Zato syn, ten dopadl. Musí prát, vařit, starat se o děti a ta jeho ještě ke všemu courá někde po hospodách.

A ještě pro pikantnost - pan profesor Skála nám kdysi na VŠST v Liberci matematicky naprosto korektně dokázal, že 1+ 1 nemusí být vždycky 2. Je to prostě otázka dohody dávných matematiků, která byla později dovedena téměř k dokonalosti. Problémy nastaly až při moderních způsobech řešení diferenciálních rovnic a musely být do výpočtů zakomponovány tzv. konstanty. Takže opět dohoda.

Největšího dobře viditelného "ohýbání" pravdy se dopouštějí např. politici, kteří za pravdu vydávají nejrůznější ideologické bláboly, kterým často i sami věří a přesvědčují své potenciální voliče o jedinečnosti a neomylné správnosti té jimi produkované "pravdy".

jirkati píše:Moje dcera se dobře vdala, ten její pere, vaří, stará se o děti a ona si může občas i vyrazit do společnost. Zato syn, ten dopadl. Musí prát, vařit, starat se o děti a ta jeho ještě ke všemu courá někde po hospodách.

A si si isty, ze si tvoja dcera nezobrala za muza tvojho syna?

Ta jistota tam dneska nikdy není. Nedávno jsem někde četl, ža až 20 % dětí má jiného otce, než který je jako své doma vychovává, později i sponzoruje. Když to trochu prokombinuješ v nějakém menším městě .... K tomu ještě pár anonymních dárců spermatu a máš na debílky zaděláno. Naštěstí, když se dohodneme, to všechno nemusí být v intencích tohoto tématu přece vůbec pravda.

jirkati píše:Absolutní pravda neexistuje, existují jen pravdy relativní.

Absolutní pravda existuje, pouze různé poznatky nelze spolehlivě prokázat jako trvale neměnné takže jsou většinou pouze relativní. Relativní pravda se pro neznalost dalších souvislostí a zákonitostí v daném čase může absolutní pouze blížit.

Nějakou filozofickou literaturu jsem četl ale závěr je: kolik filozofů, tolik filozofií. Některé směry už dnes patří historii.

Ze sci-fi povídek Stanislawa Lema Kyberiáda - o "novodobých novátorech" a filozofech:

"Jedni psali tlusté knihy, druzí jim je brali a pálili. Neustále se přeli o své názory a ve všem panoval nepopsatelný zmatek..."

Ale ozajstna skutocnost je iba jedna, nezavisla na viere a ateizme a akejkolvek relativnej pravde

PeteBurns píše:Ale ozajstna skutocnost je iba jedna, nezavisla na viere a ateizme a akejkolvek relativnej pravde

Akorát, že ta absolutní pravda se nápadně podobá víře. Věříme, že existuje, ale nikdo ji nezná a neviděl. Kdybychom v ni nevěřili, přestaneme ji hledat a tím přestaneme i zdokonalovat svou, zatím poznanou, relativní pravdu, ke které se dostáváme právě skrze hledání absolutní pravdy.

Ono když k příbuzenskému šlechtění dojde náhodou, tak to zdaleka není takový průser, jako když se to někde provozuje záměrně a po generace.

Habesan píše:Ono když k příbuzenskému šlechtění dojde náhodou, tak to zdaleka není takový průser, jako když se to někde provozuje záměrně a po generace.

To je právě ta ukázka špatného právního cítění.
Takže, když k příbuzenskému šlechtění dojde náhodou a po generace, tak to není průser?