Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

YAGI pro 433MHz má být z prvků o průměru 4mm. Dipól naohýbám z 4 mosazi (89Kc/m), ostatní prvky bych udělal z levnějšího materiálu - mám možnost použít duralové trubky o průměru 6mm nebo 4mm železný poměděný drát.
Lze pro prvky 6mm zachovat doporučenou geometrii?
Předpokládám, že při použití prvků z železných poměděných drátů se změní její naladění. Podstatně?

Všechno udělej ze svářecího drátu o průměru 4 mm. Na hlavní tyčku použij čtyřhran 8x8 mm nebo 10x10 mm. Pak to prostě natři základovkou a vrchní barvou. Vše před "montáží" pořádně vylešti.
Pokud změníš průměr prvku, potom musíš upravit jejich délky.

Ale to všechno máš přece tady.
Na mosaz bych zapomněl mezi prvními. A, jestli ne, tak mosaz i poměděný ocelový drát vyleštit a chránit před oxidací, vlivem skinefektu jde proud po povrchu a zvrásněný povrch má hodně nepříznivý vliv na vlastnosti antény. To už radši hnilík, ten se uchrání sám.

Koukám, že budu muset psát i editovat rychleji, už to sem dal i Helios...

Mosadzi by som sa u vonkajšej antény radšej vyhol, v zime po pár mrazoch sa ti mosadz môže rozpadnúť. Použi radšej meď.

S anténami na 433 MHz jsem si už hodně vyhrál a po vyzkoušení mnoha typů jsem nakonec pro sebe a asi 6 kolegů vyráběl anténu dual quad. S reflektory má anténa impedanci 50 až 60 Ohmů, takže nepotřebuješ žádnou extra transformaci. Superpečlivkové zkusili i symetrizaci, bez zlepšení. Doporučuji vyzkoušet. Jedinou nevýhodou této antény je "neuzeměný" koax na anténním konci. A je to celé z Al trubičky 6 mm.

Má ne/vodivost ráhna YAGI vliv na rozměry?

Nemá. Yagina obecně může mít ráhno nevodivý, je to ale nevýhodnější pro její ochranu před atmosférickou elektřinou.
A jinak obecně k tloušťce prvků - tlustší prvky musíš učunit kratší než v původní tloušťce, abys dodržel jejich rezonanční parametry. To samý pokud použiješ místo kulatýho průřezu páskový prvky s výrazně odlišným poměrem stran profilu od čtverce. Minimálně 1x to vyšlo v modrým Amáru věnovaným Yagi-Uda anténám a dál to celý má v knížce Tomáš Český "Antény pro příjem televize".

Tady to je - štíhlost prvku L / t je poměr délky k průměru (zde t = tloušťka).

Díky za graf. Ale osa X nemá na stupnici exponety...

Už jóóó, tedy má něco takového...

Chybí, ale příklad v textu uvádí pro štíhlost 32 činitel zkrácení 0,873 takže exponenty zřejmě mají být zleva 10¹, 10², 10³, 10⁴.

OK. Tak to vychází na činitel zkrácení 0,906 až 0,915 pro původní průměr prvků 4mm.

Pro téže prvky o průměru 6mm je činitel zkrácení 0,89 až 0,90. Rozdíl v čz je kolem 0,015 což např. na délce prvku 342mm činí 5,1 mm.

Bylo by třeba změnit i rozteč prvků?
Rozum velí zůstat u půvdní geometrie, dál je to čistě vzdělávací.

Ne. Ale já osobně bych dal průměr svařovacího drátu 4mm, hezky vyleštil a když by se mi nechtělo natírat, tak bych na ně natáhl např. smršťovací bužírky. A hlavně bych z toho nedělal vědu.

Materiál a díly na stavbu antén prodává i v malém některý výrobce-prodejce anténní techniky ale nemůžu to najít.

Dají se použít i prvky Ø6mm z vyřazených antén STA - při předělávkách se toho válelo na sídlištích hromady, ještě mám něco doma. Znečištěný hliník jde snadno očistit po odmočení v roztoku sody.

p32: Je to leštění pro 433MHz znát?

Jistě, že je to znát. Signál se nebere tím klackem, ale jeho povrchem a proto při jiném průměru musíš ten klacek zkrátit nebo prodloužit. Nakonec ti to už psal i Hill "vlivem skinefektu jde proud po povrchu a zvrásněný povrch má hodně nepříznivý vliv na vlastnosti antény."
Takže vyleštit a izolovat proti korozi a na to stačí bužírka, či aspoň základovka podle kovu. Normálně bych tu prostřední tyčku provrtal, strčil tam ty prvky, upevnil např. cínem, epoxidem, kolmým šroubkem nebo jinak podle schopností a možností a potom povrchovou úpravu. Vyleštit stačí i tou houbičkou na nádobí.