Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pokud chápu funkci měničů (12V/230V) s modifikovaným sinusem tak se jedná o ss měnič na cca 300V který H můstek v kmitočtu 50Hz přepíná polaritu. Tento "hranatý" výstup je pak LC filtrem zaoblený. Na jakém principu pracují elektronické měniče s čistým sinusem? Zkuste mi to nějak lidsky vysvětlit.

PWM výrazně rychlejší, než 50Hz, v průběhu periody se mění střída, tak pracují i frekvenční měniče pro motory.

Je tam trafo s mosfety, dělá to 325Vss, potom H most, který má proměnnou délku impulzů a je řízen 50Hz, tím se řídí výstupní napětí. Filtr tam nebývá, jenom kond cca 100n na výstupu mostu.

Sinus měniče jsou podobné, akorát most kmitá na 20kHz a je buzen sinem 50Hz, stejně jako D zesilovač a na výstupu je LC filtr na odežrání 20kHz. Amplitudou 50Hz se řídí napětí.

Takto, akorát je to v mostu, není tam kondenzátorový dělič a místo repráku je zásuvka.

V podstatě stejně jako "digitální" D zesilovač. Sinusovka se poskládá pomocí proměnné střídy, která jde do trafa.

Kurňa, že vůbec něco píšu.

Není to vždycky pravda, jsou i jednodušší konstrukce, než 20kHz PWM - akorát nají mizernou energetickou účinnost. Tak se totiž sinusový měniče konstruovaly dřív - jednoduše to byl sinusovej oscilátor na 50Hz a za ním výkonovej zesilovač, budící push-pull symetrickej nízkonapěťovej primár trafa. Sekundárem bylo vícezávitový vinutí, ze kterýho se dalo odebírat 220V (tenkrát) - nutná byla zpětnovazební stabilizace napětí buď galvanickou, nebo indukční zpětnou vazbou tak, aby napětí moc nelítalo. Například jeden takovej určenej pro napájení síťovejch magneťáků z autobaterie je v knížce od Bozděcha "Stavíme doplňky k magnetofonům" - ale ten má výkon pouhejch 40W při spotřebě kolem 100W (účinnost pod 50%). Zase má ale výhodu v čistý sinusovce bez zákmitů a nutnosti větší filtrace vyšších harmonickejch základního kmitočtu...

Když už se vzpomínají legrace typu výkonový lineární zesilovač, tak je taky třeba vzpomenout na rotační měnič, tam je sinus taky pěkně čistý, ale zase není zrovna malé vyzařování ve slyšitelném spektru

este priebeh, pre lepsiu predstavu

mi-ro, ty by si tomu dal, LC filter na 50Hz obdlznik Nielen, ze by ti to nic nezaoblilo, ale este by ti to poriadne zakmity vytvorilo Ale ak ti ide iba o teoriu, pozri si "tri-level sine pulse-width modulation", pripadne aj o prakticke vyuzitie, tak si pozri http://www.egmicro.com/download/EGS002_manual_en.pdf alebo rovno kup http://www.aliexpress.com/item/2000W-Pu ... .24.2S4syQ

Ne ne, já nechci nic kupovat, jen mě napadlo, jak se dá dá vyrobit nelineárním řízením čistý sinus. Podoba s D zesilovačem mě nenapadla. No a jestli to funguje stejně jako D zesy, tak to taky tak může slušně vyzařovat. Jaký se používá vzorkovací kmitočet?

Preco by to malo vyzarovat? Rozmery plosaku su male a na vystupe je LC filter a za nim odrusovacia tlmivka s dalsim kondikom, za nimi je uz pekny cisty sinus 50Hz, vzorkovacia frekvencia je zhruba 25kHz, dost vysoka na presny sinus a zaroven dost nizka, co sa tyka spinacich strat mosfetov, taky rozumny kompromis - najvacsi problem je s hlavnou cievkou filtra, musi mat dostatocnu indukcnost, zhruba 3.5mH a musi byt zvolene co najlepsie jadro, aby sa nepresytilo pri maximalnom prude a zaroven nemalo velke magnetizacne straty pri tej frekvencii...

Souhlas, na cívce záleží, indukčnost aspoň 3mH a víc, když se přesytí, potom to chrchlá na basech. Spínací kmitočet co nejmenší možný, záleží jakou máš cívku, aby zase nemusela být obrovská.

V dohledné době bych si chtěl postavit malej měnič 230 VAC na 110 VAC. Nemusí to být super čistej sinus, ale alespoň něco, co jej bude připomínat. Jen na napájení malýho motorku vývěvy. Přemýšlím, jestli by nestačilo každou čtvrtvlnu rozsekat třeba jen na 10 částí. Výstupní most bych řídil nějakým malým mcu, ze kterýho bych posílal ty hodnoty. Teď mi jde o ty časy, respektive střídu. 0-90 ° bude odpovídat 0-100 %. Výpočet střídy předpokládám bude sin φ x 100. Uvažuju správně?

Na to je najlepsie male autotrafo.

V rámci jednoduchosti určitě, ale já budu z toho trafa měniče potřebovat i jiný napětí, tak jsem si říkal, že to sfouknu takto. A taky to bude po nějaké době zas cvičení v něčem, co jsem ještě nedělal.

Tahmid (Syed Tahmid Mahbub) popisuje změnu velikosti střídavého napětí bez použití střídače.

forbidden píše:jestli by nestačilo každou čtvrtvlnu rozsekat třeba jen na 10 částí.

To by bylo dost podobné jako pracovat na 2kHz.
Pískalo by to.
Volil bych 24Khz.