Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Prosím o pomoc s výpočtem. Mám triak BT137/800 a potřebuji zjistit, jakou zátěž je schopný trvale sepnout.

V datasheetu BT137-800 je uvedeno 8A při 800V.

To tedy znamená, že sepne zátěž 6400W (8A*800V). Ale jak to bude při 230V?

8x230. Proud zůstává tejný.

Hw2Iw píše:...V datasheetu BT137-800 je uvedeno 8A při 800V...

Omyl, 800V je max. závěrné napětí co triak snese (včetně případných špiček při spínání a rozpínání zátěže).
8A je max. proud, v reálu počítej tak 5-6A trvale (s chladičem).

jezevec píše:

Hw2Iw píše:...V datasheetu BT137-800 je uvedeno 8A při 800V...

Omyl, 800V je max. závěrné napětí co triak snese (včetně případných špiček při spínání a rozpínání zátěže).
8A je max. proud, v reálu počítej tak 5-6A trvale (s chladičem).

Kdysi jsem tyhle BT137-800 používal na spínání topných tyček 1,33KW/230V. To je skoro 6A. A špatný, dost velká poruchovost. Přešel jsem na BT138 ty jsou na 12A a neodešel nikdy žádnej. Po týhle zkušenosti bych BT137 na víc než 4A dlouhodobě netrápil.

Děkuji vám za odpovědi a praktické zkušenosti.

jezevec píše:včetně případných špiček při spínání a rozpínání zátěže

V těch zkratkách ještě trochu plavu. K čemu tedy slouží hodnota ITSM 65/71/21 A? Nejsou to právě ty špičky, o kterých mluvíš?

Pro Itsm jsou tam 2 hodnoty, 65A a 71A.
Jsou to hodnoty proudu pro jeden impulz (osamocený), jehož délka nesmí přesáhnout 20ms (60A) a 16,7ms (71A).

Musíš rozlišit špičku napětí od špičky proudu. Triak se otevírá v nějakým momentě sinusovky a proud v ten moment určuje jen okamžitý napětí a impedance obvodu - pokud tam je nenabitá kapacita (stačí i jen stovky nF), než se nabije, chová se jako zkrat = dělá špičku proudu, kterou musí do určitý velikosti a doby trvání triak ustát, aniž by se propek nadměrným proudem. A obráceně, pokud se triak otevírá do nějakýho obvodu, kde je indukčnost, může na něm po uzavření vlivem tý indukčnosti narůst napětí natolik, že odejde jeho izolace = závěrně polarizovanej PN přechod a triak se prorazí. A pak zase záleží na tom, jak se přitom průrazu ohřeje - jestli to bude nedestruktivní průraz, po kterým proteče jen další půlvlna, nebo jestli se okamžitě speče do trvale vodivý podoby a obvod budou muset zachraňovat FFF extra rychlý tavný pojistky ...

Na spínanej zdroj nebo něco s počátečním impulzem tak do 2-3A,na odporovou zátěž i 5A.K menším motorům (AS 3F do 1.5kW v režimu ON/OFF nebo L/R,případně v1/v2 u dvourychlostních) se dávaly např.TIC246 nebo TIC269,případně BTA10,BTA16.S běžně dostupnejma triakama(do 250,-/kus) se dá jít asi do 3.5kW na 3x400V síti,větší výkony dvouma tyristorama pro každou fázi a ovládací optočlen 6x(řídící diody v sérii,výstupy k tyristorům).
BTW.Někde se řiká triakum "ALTERNISTORY".

S BTA41/600 jsem spínal do odporový zátěže při pasivním chlazení 5,5KW. To je slušný za cenu cca 70 kaček. S aktivním chlazením zvládly 7KW ale už byly problémy jak pořádně připojit nohy triaku v TOP3 futrálu vzhledem k proudu kolem 30A. Trochu lepší to bylo s futrálem RD91, ale fástony taky žádná výhra, občas se vyhřály. No a cena násobek 70 kaček. BTA41/800 jsem nezkoušel.
Zajímavý, že mají mezi systémem a kovovým chladícím křidýlkem 2500V. Jednou jsem jeden zkoušel prorazit a povedlo se mi to až na 3700V.