Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kámoš elektroletec mi přinesl nefunkční 2 zdroje 230/13,6V, jeden 20A druhej 40A. Oba jsou na klasickým "PC" zapojení TLK495 bez Stby zdroje. TLK přes tráfko budí dva koncáky proti středu dvou filtračních kondíků v sítovým usměrňovači. Zpětná vazba přes optočlen. Dokonce stejnej čínskej výrobce.

20A už čuchometricky vypálenej, od pohledu černý vinutí výstupní tlumivky na toroidu. Namotaný 4 x 1.2mm asi 9 závitů. Drát černý ale jen na toroidu, mimo toroid červenohnědý smalt. To znamená že nejspíš vyhřátej toroid bude mít vlastnosti dřeva a bude se muset vyměnit za zdravej z PC zdroje a přemotat. Kdysi se tu řešily tyhle vypálený toroidy ale nemůžu nalézt, zda někdo zjistil, proč se to děje. Zajímavý, filtrační tlumivka na feritový tyčce motaná cca 2 mm smaltem je netknutá, takže odběrem ze zdroje to asi nebude. Co takhle špatný ESR za tím toroidem? Co je na tom dál vyhulený jsem nezkoumal.

40A čuchometricky OK ale od pohledu problém. Výstupní usměrňovač na na 4 dvoudiodových šotkách. Vždy 2 a 2 jsou přitažený profilem U na chladič jedním šroubem uprostřed. Čínský soudruh vzal šroub na bejka až se U profil prohnul a bloky se natočily tak, že ztratily celoplošný dotyk s chladičem. Jeden šotek MBR3045 byl komplet proražený od přehřátí, tak jsem ho vypájel a zkusil zdroj přes žárovku. Napětí na vstupní filtraci OK ale na výstupu nic.
Tak jsem cvičně vytáhl dva výkoňáky z měniče a začaly překvápka. Je to osazený mosfetama IRFP840. Tak to jsem ještě neviděl TLK495 s Fet koncem. Jeden byl dobrý, druhý kompletní svařenec. Nojo ale co tam dát? Je ve velkým pouzdře TO247 a ne v datašítových TO220. V TO247 jsem ho na netu nenašel. Takže N-FET 500V 8A 125W 0J85.
Co takhle IRFP 450 N-FET 500V 14A 190W 0J40? To je jedinnej podobnej, co mají u Slona nebo AME v Hradci.
No a dál je otázka, jestli tam nemůže být šrot ještě něco dalšího v řízení, když jeden fet byl šluslej.

Samotnym odberom to nebude, za to najskor mozu zle vybrate jadra toroidov - feritova tycka samozrejme bude OK, tam je vlastne obrovska vzduchova medzera, takze sa nepresyti a nema sa preco znicit, zatial co toroid je kriticky, nema ziadnu otvorenu medzeru, ta je mala a je rovnomerne rozptylena po celom objeme, ak sa presyti, je koniec Sytenie samozrejme zavisi nielen od prudu, ale aj frekvencie, a kazdy material ma iny saturacny tok, takze nahrada nebude len taka jednoducha, ak to ma byt aj nadalej spolahlive...Tamten druhy praveze pohodicka, TO247 je ovela lepsie puzdro, ja by som to asi najskor nahradil rychlymi IGBT so zabudovanou superrychlou antiparalelnou diodou, tie maju o dost lepsie parametre nez tie mosfety

Kdybys nemohl nic sehnat, tak bych měl mít ještě pár kusů IRFPE50.
Napěťově i proudově jsou lepší, jen mají 1R2 max. odpor přechodu.
http://www.vishay.com/docs/91248/91248.pdf

Měl jsem na stole od jednoho zdejšího člověka asi 10 ks naprosto stejných ATX zdrojů 400W, který byly vytažený z PC v době záruky. Vše bylo z jedné série PC. A v jednom jedinným byl taky vypálený toroid. Ostatní jsem podrobil zátěžovým testem. 3,3, 5 a 12V byly zatížený konstantanem na jmenovitý proud ze štítku a mučený asi půl hodiny. Ani u jednoho se při zátěži toroid nevyhulil.
Tak proč jeden jedinnej odešel?
Ty PC i modelářský zdroje mají proudovou pojistku, nastavenou na maximální povolený proud, takže přetížením to nebude.

Michal22 píše:Kdybys nemohl nic sehnat, tak bych měl mít ještě pár kusů IRFPE50.
Napěťově i proudově jsou lepší, jen mají 1R2 max. odpor přechodu.
http://www.vishay.com/docs/91248/91248.pdf

Díky ale ty IRFP450 mi zítra někdo z HK přiveze.

Nemohol tam byt zavitak? Zalezi aj, ake tam boli pracovne podmienky, pri prilisnom zvyseni teploty sa vyraznejsie znizi permeabilita a tym klesne indukcnost, ak sa to presyti, je o zabavu postarane...A ta prudova poistka bola urcite OK?

Mezizávit nevím, jedině pokud by byl ferit vodivej a vinutí se prodrbalo přes hranu. Čínští soudruzi nemaj ten toroid ničím pokrytej, je to motaný přímo na hrany toroidu.

Tento toroid som videl spaleny len raz v nejakom smejdovom PC zdroji. Vratil som ho neopraveny.

Změř vodivost/odpor jádra toroidu.

Pozoroval jsem stejné příznaky v jednom vyřazeném PC zdroji. Byla vypálená jen tlumivka na vstupním filtru předřazeného zvyšujícího měniče (pro řízení učiníku). Okolo od pohledu vše OK. Měření jsem nedělal.

Je to železoprach, aby se ss proudem nepřesycoval. Při malém proudu má 20závitů cca 40µH.
Když se přehřeje, klesne indukčnost, smyčka zpětné vazby nemůže regulovat, zdroj tlačí velký proud, který teče přes kondenzátory na zem. Zahřívání se zvyšuje až se drát spálí.
Při střídě blízké 50/50% se to nestane, ale při menší ano.

Výstupní tlumivka je určitý kompromis, aby zpětná vazba regulovala v celém rozsahu výstupního proudu ( střídy ) . Když budeš zdroj trvale provozovat blízko plného zatížení, dej na toroid méně závitů ( menší indukčnost ) bude se méně přesycovat a méně zahřívat, rozsah pro zpětnou vazbu bude blízko plné střídy stačit.
( při trvalé střídě 50/50% tam dokonce tlumivka být nemusí, nebo jen malá )

Pro zdroje s velkým proudem a nutností regulace v plném rozsahu střídy se mě taky osvědčilo dát dva větší PC toroidy ( průměr 35) paralelně a vinutí trifilárně ( tři dráty naráz )

Mosfety můžeš dát z CRT monitorů, například 2SK1358, 2SK787, kterých je nejvíc. IRF840 taky stačí, ale mají neizolovanou díru ( TO220 )

Taky si myslím, že problém byl v konkrétním (nekvalitním) jádru nebo v prodřené izolaci. Jestli se vejde, tak tam dej o stupeň větší jádro z nějakého PC zdroje nebo dvě na sebe, jak navrhuje šamponek... aby byl větší průřez.
Viděl jsem vyčaděné tlumivky v několika 400W zdrojích s PFC, právě v tom vstupním měniči - při rozebírání se v některých místech izolace úplně drobila (lokální přehřátí), zatímco o kousek dál na toroidu byla izolace drátu dobrá - ale je otázka co je primární příčina, jestli kvůli nekvalitnímu jádru dojde k přesycení a pak se pálí izolace anebo jestli to začne poškozenou izolací... čínský soudruh asi odrbal materiál či izolaci jádra nebo vinutí - nebo nejspíš oboje.

Postup je takový, že se prvně jádro ohřeje, klesne indukčnost, zpětná vazba nemůže regulovat, začne téct zkratový proud výstupním obvodem, střída se zvětšuje, proud se zvyšuje a drát se začne žhavit.

Jde o to, že PULSNÍ zatížení se má tou tlumivkou vyhladit - zahřívá se nejenom jádro od přemagnetování, ale i sám vodič. No a jestli zájemcům něco říká pojem "Curieův bod", pak je jasný, že i když magnetická indukce v jádře nemusí dosáhnout teoretickýho maxima pro danej průřez a frekvenci, tak lokální přehřátí v místě těsně u drátu uvede část průřezu materiálu jádra do nemagnetickýho stavu. Stačí na to zlomek °C - firma Weller má odedávna na tomhle principu učuněný tepelný regulátory páječek a maká jim to s udivující přesností léta, kolísání teploty způsobuje jedině tepelná setrvačnost můstku přenášejícího teplo z topnýho tělesa na magnetickou "tabletu" v regulátoru. No a u těch toroidů lokální přehřátí způsobí v podstatě zmenšení průřezu magneticky vodivýho materiálu = jako by se jádro zmenšilo. Pak stačí i menší proud, aby se zbejvající průřez magneticky přesytil a dojde ke ztrátě indukčnosti tlumivky jako celku - a je vymalovaný. Jak napsal sis, řešením je materiálově naddimenzovat proti původní velikosti ten toroid ...

samponek píše:Mosfety můžeš dát z CRT monitorů, například 2SK1358, 2SK787, kterých je nejvíc. IRF840 taky stačí, ale mají neizolovanou díru ( TO220 )

A už jsi viděl TLK-čkovej zdroj, v zapojení jako v PC aby místo bipolárů měl Fety? Schválně se podívám, jak je to propojený s budícím tráfkem.
A propo, když se přiloží k dobrýmu a vyhřátýmu toroidu trvalej magnet, co to bude dělat?

toto som trochu nepochopil
sam pises ze v tych zdrojoch su mosfety