Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Získal sem transformátor EJF Jevišovice 230V/11,5V/160VA.
Můj dotaz směřuje k využití tohoto transformátoru.
Kde všude by se dal tento transformátor využít?
Děkuji.

Třeba k napájení 12V halogenových žárovek

Taky v měniči napětí, kádéčka v můstku +TL494 modifikovaný sinus, zpětná vazba.
Nebo samokmit s kádéčkama bez štěnic.

Není to náhodou novější EJF-ABB? Podle těch 230V, za původního EJF se ještě trafa dělaly na 220V. Sekundární napětí 11,5V taky není běžné - Jevišovice dřív vyráběly malovýkonová trafa převážně pro rozvaděče v normalizovaných řadách napětí 12V-24V-48V apod.

Napětí 11,5V se standardně používá pro halogeny, aby měly vyšší životnost. Půl voltu podpětí se na svítivosti podepíše minimálně, naopak mají "teplejší" podání spektra a jsou blíž ke starým NEHALOGENOVÝM žárovkám (barevná teplota cca 2000-2100K).

A technická poznámka k Bublifukovi a jeho způsobu kreslení schémat - zkus porovnat moji verzi se svou a řekni mi, co je na nich jinak - a proč ...???

že Ty ses bál nebezpečnyho souběhu a křížení?

To druhé je o něco přehlednější, elektricky je to shodné, v praxi jsou stejně dráty všude a na křížení se nehraje, nicméně to druhé si uložím

Kvicala_r píše:že Ty ses bál nebezpečnyho souběhu a křížení?

Mně to můj první učitel elektroniky ing. Lána objasňoval jako pojem "štábní kultůra kreslení schémat" - prostě co nejmíň křížení, na schématech zřetelně od sebe oddělovat signálovou a výkonovou část, když už jde o symetrický zapojení, kreslit ho symetricky atd atd - i za tu cenu, že se schéma víc roztahá po papíře a k "propojení malovánek" bude potřeba větší dýlka klidně i souběžně vedenejch spojovacích čar/vodičů. Jo, dá to víc práce, Eaglu nebo podobnejm softům to moc pod fousy nejde, ale furt to vypadá víc k světu než ty vrabčí hnízda, který tady plive Bublifuk ...

Jasně že ve finálním hmatatelným výrobku to bude jinak, ale i tam by měla bejt mechanicky oddělená vstupní a výstupní strana trafa už jen kvůli izolačním vzdálenostem, signálový a regulační obvody by se neměly (skoro) dotýkat výkonovejch HŘEJÍCÍCH součástek atd. atd...

Děkuji všem za odpovědi.
Sekundární proud by tedy měl být asi okolo 14A.
Nešlo by třeba použít i jako startovací trafo?

Na to radši zapomeň - jako oživovák pro baterku PŘEDTÍM než zkusíš nastartovat jo, po usměrnění tam bude asi 15V za diodama vrcholově, takže to nějakej ten ampér do baterky procpe, ale jako startovací zdroj určitě NE. Proudy, co tečou do startéru při jeho běhu jsou minimálně o jeden řád vejš - a to nemluvím o odběrový špici než se startér pohne, ta je ještě 3x až 5x vyšší ...

Achab píše:Není to náhodou novější EJF-ABB? Podle těch 230V, za původního EJF se ještě trafa dělaly na 220V. Sekundární napětí 11,5V taky není běžné - Jevišovice dřív vyráběly malovýkonová trafa převážně pro rozvaděče v normalizovaných řadách napětí 12V-24V-48V apod.

Jevišovice vyráběly cokoli, i svářečky .

EKKAR píše:A technická poznámka k Bublifukovi a jeho způsobu kreslení schémat - zkus porovnat moji verzi se svou a řekni mi, co je na nich jinak - a proč ...???

Ani na jednom nejsou vyznačeny orientace vinutí, takže bohužel, obé je stejně blbě

Kromtoho, jak se to má rozkmitat, když jsou po zapnutí spodní tranzistory tvrdě zavřený ?

Převod trafa je asi 20, proud bázemi je 0.75 proudu výstupního ( převod budícího trafa je 1.5 ) KD503 h21e 30 aby nebyly neduživé. Po zapnutí jsou zavřený všechny tranzistory.
Kopnutím do vinutí 100 závitů se to rozkmitá, na výstupu musí být připojená zátěž ( aspoň minimální )
Vinutí v bázích musí být v protifázi, jinak to nejede.

Aha, už tam vidím tlačítko START
Na to zajisté nepotřebuješ pomocné vinutí, stačí prsknout do budícího - viz. měniče z úsporek.
Taktéž vztah orientací výstupního transformátoru a budícího musí být specifikován.
Podle tohoto to žádný laik správně nepostaví a ten co tomu trochu rozumí takové schema nepotřebuje.

V praxi stejně trčí z trafa 8 + 4 dráty, přehazováním vyzkoušíš, dokud žárovka na výstupu nezačne svítit.
Na pomocné vinutí 100z je připojen tranzistorový klopný obvod a stabilizuje kmitočet.
Se zpětnovazebním vinutím až na výstupní straně má trafo měkčí chod, než na vstupní straně. Přes výstupní trafo se zaoblí hrany.