Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Protože zde se ví o všem, zkusím se prosím zeptat.
Pan X má účet u banky. Disponentem jeho účtu je jeho kamarád Y.
Pan X zemře a jeho manželka Z vypořádává dědictví (pro jednoduchost je jejich manželství bezdětné).
Notář dotazem samozřejmě zjistí existenci účtu pana X, ale zjistí se, že pan Y už mezitím peníze utratil, nebo neutratil, ale nechce s paní Z vůbec jednat.
Dotaz - domůže se paní Z peněz?

Pokud disponent Y utratí peníze,má manželka Z smůlu Disponent má totiž svoji platební kartu se svým PIN a může si dělat s penězi co chce pokud ho majitel účtu nějak neomezil.

Málo informací. Sám jsem po dobu své delší nepřítomnosti dal k účtu dispoziční právo své sestře a vím, že její možnosti byly omezeny dispoziční smlouvou. Otázka tedy je, jaká smlouva je v tomto případě.

To je hezkej hlavolam, ale podle mě to řeší podmínky při uzavření smlouvy, a to je věc banky.

Pan Y může sedět v hospodě na druhém konci planety a o úmrtí pana X nemusí vůbec vědět, dokud mu nedojdou peníze.

Takže paní Z musí žalovat banku, ne pana Y.

Přesně tak, pro paní bude partnerem jen notář a pro notáře ta banka. To samozřejmě v případě, že paní nemá dispoziční právo s účtem. V dědickém řízení se to pak srovná a případný výběr po úmrtí se bere jako neoprávněný, i když z nevědomosti, a musí se zpětně vrátit a zakalkulovat. To neznamená, že by musel ty peníze doslova vracet, ale papírově to rozhodne až notář.

Je celkem jedno, kdo má dispoziční právo k účtu. V momentě, kdy majitel, anebo i spolumajitel účtu zemře, pak banka (jakmile se to dozví), zablokuje účet i bankovní karty.

Banka účet odblokuje až na základě rozhodnutí o dědickém řízení, které předloží dědic.

Existuje vyjímka, kdy na základě nového OZ může majitel účtu obsah bankovního účtu (nebo cokoliv jiného, třeba i nemovitost) darovat tzv. darováním v případě smrti. V takovémto případě smrtí zemřelého přechází darovaný majetek na obdarovaného. O tom však musí být sepsána darovací smlouva za života dárce, kde oba podpisy (dárce, obdarovaný) musí být ověřené. Takto darovaný majetek není předmětem dědického řízení.

Pokud jde o prostředky, které spotřeboval disponent z bankovního účtu majitele, tak tento problém bude řešit až dědic s disponentem. V prvé řadě musí dědic po nabytí dědictví převzít účet a potvrdit nebo zrušit disponenta a následně s disponentem řešit spotřebované peníze.

To soudní jednání bych chtěl vidět. Taky bych chtěl vidět smlouvu a další ujednání.

Pak se dá napsat víc než jen spekulace. Možná, když se prokáže úmysl ten účet "po smrti vykrást", bude to rychlejší...

Dnešní právo je silně vrtkavé a nakonec prosoudí víc, než dostane zpátky.

petula píše:Je celkem jedno, kdo má dispoziční právo k účtu. V momentě, kdy majitel, anebo i spolumajitel účtu zemře, pak banka (jakmile se to dozví), zablokuje účet i bankovní karty.

No a sme tam - akým spôsobom sa "musí" banka dozvedieť o úmrtí klienta? Pracoval som v banke a poznám túto situáciu.
Ak to urobý na základe "jedna baba povedala", môže mať z toho právny problém. preto by manželka mala upovedomiť banku písomne, najlepšie s potvrdením obecného (mestského) úradu. Aj taj všetko vybavovanie začína tam .....

No a do doby zablokovania účet žije.

Banka po úmrtí majitele účtu účet neblokuje!
Notář si vyžádá od banky zůstatek na účtu ke dni úmrtí a ten je v dědickém řízení.
Mezitím může disponent vybírat a vkládat jak chce. I karty fungují.
Bohužel jsem tuto situaci musel v posledních 5ti letech řešit 2x, takže hovořím z osobní zkušenosti.

Tak to teda asi jak která banka. Letošní stav, zemřel známému otec, účet na jeho jméno, 2 další disponenti, účet sloužil mj. k platbě nájmu nemovitosti, ve které bydlel i známý a družka zesnulého - účet zablokován tuším zásahem notáře asi 10 dní po smrti, družka stihla vybrat nezbytnou hotovost a k penězům (dílem svým) se dostane až po ukončení řízení.

No spíše mi to tedy přijde jak který notář.
Ono ale principiálně není důvod účet blokovat, když je jasná suma která se má dědit.

banky mají ze zákona povinnost účet zablokovat, jakmile se dozví o smrti majitele účtu. Pokud to baka neudělá, vystavuje se riziku postihu. Např. Česká spořitelna dříve blokovala i platby SIPO, v poslední době však (u nových podpisových vzorů) proplácí SIPO.
Jak rychle se peněžní ústav dozví o smrti majitele účtu? To je různé, v řádech několika dní.

Jak která banka, jak který notář. To jsou jen kecy každého podle jejich zkušeností. Dědic půjde napřed peníze vybrat, pokud to může udělat a potom to teprve řeší s notářem. Blokování účtu je dáno pouze zákonem. Takže nadhoďte odkaz na zákon, podle kterého a v kterých a zároveň prokazatelných případech se to děje.