Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdar borci, Chci se jen zeptat, zda má někdo zkušenosti s elektromagnetickými děly. Zda by mi někdo vysvětlil, který princip je ve výsledku účinnější, nebo výkonnější a hlavně PROČ. Konstrukční problémy bych i nechal stranou, většinu výhod i nevýhod si uvědomuji, ale i po přečtení mnoha diskuzí v tom mám snad ještě větší zmatek. Za každý názor moc děkuji.

Kolejnicová zbraň je možná účinnější, ale zase má hodně krátkou životnost, a o i s pořádným matrošem, navíc k provozu potřebuje obrovskej proudovej impulz.

Gaussovka je jednodušší, a čím víc za sebou máš stupňů a čím přesnější výroba je, tím vyšší je úsťová rychlost. Ale pořádnej výkon si žádá taky dost počtů a precizní konstrukci.

MetalGod píše:Kolejnicová zbraň je možná účinnější, ale zase má hodně krátkou životnost, a o i s pořádným matrošem, navíc k provozu potřebuje obrovskej proudovej impulz.

Gaussovka je jednodušší, a čím víc za sebou máš stupňů a čím přesnější výroba je, tím vyšší je úsťová rychlost. Ale pořádnej výkon si žádá taky dost počtů a precizní konstrukci.

Pořádný proudový impulz potřebují oba zbůsoby, akorát jsem se na jednom foru dočetl že ho coilgun umí ve vícestupnovém provedení (Gaussovka) využít efektivněji, ale celkové provedení (spínaní jednotlivých stupnů, snímání projektilu v hlavni atd.) je každopádně složitější než u kolejnicového děla, ale bohužel pracuje s přechodovými jevy (magnetická setrvačnost cívky). Z toho tudíž vyplývá, že coilgun nedosáhne tak vysokých ústových rychlostí jako railgun.

Jenže buďto ten proudovej impulz posíláš do cívek s jistým odporem, nebo do 2 masivních kusů železa a projektilu mezi ním, a to ještě po dobu, než projektil opustí kolejnice, na kterejch si hraje na svářečku, přes masivní dráty (na ňákou dvaapůlku měď zapomeň), aby na nich byly co nejmenší ztráty. Jak je to jednoduchý, tak je to konstrukčně složitý.

To jsi řekl přesně, že jak je to jednoduchě, tak je to konstrukčně složité. S coilgunem jsem už před nějakým časem experimentoval a řekl bych, že úspěšně. Teď jsem se rozhodl, že se k tomu vratím, protože mě to z elektroniky zaujalo nejvíc. Zkoušel jsem začít s railgunem, ale bohužel neúspěšně. Tak nevim , jestli mám dál zkoušet štěstí s railgunem, nebo pokračovat s coilgunem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Railgun

Podívej se na první obrázek, co k tomu vede za dráty, jak jsou kolejnice masivní, a to jen kvůli párkilovýmu projektilu.
Dočteš se tam o energetický náročnosti i o tom, kolik masivní kolejnice z hi-tech materiálu s vysoce přesným opracováním vydrží výstřelů.

Totiž to, co doma postavíš, nebude kolejnicovej kanón, ale plašička na mouchy.


Když už si chceš hrát s něčím nepříliš obvyklým, tak s darem přítele Lasera, nebo s darem přítele Gausse.

Nj, zatím pořád ještě vedou Jeho Ctihodnost soudce Colt a jeho 6-členná porota, případně Její Excelence žalobkyně Beretta - a sekundujou jim všichni další s pohonem pyroxilinovýma sloučeninama.

Chlapi, bavíme se tady pouze o experimentování. Určitě je každému jasné, že se tyto typy zbraní nebudou za chvíli běžně používat, i když Amerika už má railguny na bitevních lodích, ale taky je pouze testují.

Každopádně se asi shodneme, že na domácí experimentování bude lepší coilgun, čí s více stupněmi, gaussgun. I já osobně mám více úspěchu s CG, rail gun se mi nepodařilo ani uvést do pohybu... a se stejně velkou elektrickou energií by projektil v CG letěl slušně.

Začnu pokračovat, tam kde jsem zkončil.

Kolik do toho elektricky dáváš a kolik to má výstupní parametry = úsťová rychlost, hmotnost střely, případně úsťová energie?

kondenzátory jsou 2x Jamicon 4700uF/100V. Zapojené jsou ale do série, takže kapacita je 2350uF a napětí 200V. Výsledná elektrická energie je tedy 47J. Na všechny parametry cívky si už nevzpomínám, je vinuta jedním vodičem s průměrem 1,25mm se vzduchovým jádrem. Elektrická energie se spíná tyristorem KT (přesný typ si nevzpomenu). Výsledná kinetická energie je při rychlosti cca 15m/s o váze projektilu 9g pouhý 1J. Což je s účinností 2,1% dost k smíchu. Hodlám to však zdokonalovat. Ještě za zmínku stojí to, že si pistole nese svoji baterii (6x1.2V/2700mAh, Ni-Mh článek) a měnič, který kondenzátory dobije za 20s. Jedná se o jednočinný blokující měnič bez galvanického oddělení, pracující na kmitočtu 1,9kHz a o výkonu cca 2W. Neuměl jsem tehdy ještě zavést zpětnou vazbu pro omezení střídy buzení, takže je na zadní straně pistole indikační ledka, která se při dosažení maximálního napětí rosvítí. Na nabití baterií lze vypálit zhruba 60ran. Spoušt je obyčejný přepínač. V klidové poloze spíná měnič a indikující kontrolku měniče a při stisknutí spouště odpojí měnič, "zapálí" thyristor a projektíl se urychlí.

Ještě jsem našel fotky z průbehu konstrukce.

Nic proti, ale v tomhle případě, s ohledem na ESR a jejich sčítání v sériovým zapojení, bych ty kundíky řadil paralelně, třeba 2x 1200µF/200V, 3x 820µF/200V, 5x 470µ/200V atp.

Pokud bude mít každej kundík ESR dejme tomu 50mΩ, v sériovým zapojením dojde k součtu, výsledný ESR bude mít 100mΩ, jako bys k ideálnímu kundíku 2350µF přidal do série 0.1Ω odpor. Ale v paralelním zapojení bude v případě dvou identickejch kundíků ESR poloviční (řekněme těch 25mΩ), v případě pěti kundíků jen 20% ESR původního (10mΩ). To znamená, že jednak bude disponibilní špičkovej proud o něco vyšší, jednak se ten vybíjecí proud rozdělí mezi všechny kundíky takřka rovnoměrně, tedy bude pro každej kundík menší, nebudou tolik trpět.

Ano, toho jsem si při návrhu byl vědom, jenže jsem měl tehdy k dispozici už tyhle elyty, paralelním zapojením bych dosáhl akorát horších výsledků, kvůli delší časové konstantě LC obvodu a i tak, když už stavíš něco mobilního, je problém, všechno to nacpat dovnitř.
Jinak mají kondenzátory taky parazitní sériovou indukčnost, která taky omezuje průchod špičkového proudu. A paralelním řazením to lze také zredukovat.

Ještě při paralelním zapojení kondenzátoru oproti sériovému dosáhneš až 4x nižšího ESR a ESL, což jsi vlastně už napsal.

Kolik takovej kundík váží? Skoro nic, je to hliník, papír a trocha elektrolytu. Zase těch pár desítek gramů navíc může lehce redukovat zpětnej ráz. A do šířky, že by se to nevešlo?

Krom toho, že dojde k součtu svodů na kundíkách, paralelní řazení bude mít jen pozitiva.

P. S.: Většího špičkovýho proudu dosáhneš, když od každýho kundíku vyvedeš extra dráty a spojíš je až na místě spínání/spotřeby, než abys je pospojoval u sebe a tahal to jen po 2 drátech.

Jo a nezapomeň na projektily vypálit "Refugees welcome!" a natřít špičky sušenou prasečí krví smíchanou s lakem .