Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Předpokládám že je tady spousta lidí kteří se zabývají focením, tak by mě zajímalo jaká je praktická výhoda když má např. zrcadlovka 11 zaostřovacích polí nebo u profi modelů až okolo 150 těchto polí. Focením se také trochu zabývám ale pro mě mi přijde výhodnější nastavit si zaostřování na středové pole, zaostřím si na co potřebuju a v případě potřeby si po namáčknutí spouště kompozici upravím. Pokud mám nastavena všechna z. pole tak mi to dost často zaostřuje jinam než potřebuji, zkrátka nechápu proč se co nejvyšší počet zaostřovacích polí považuje za výhodu (třeba těch 150 mi připadá jako úlet), v jakých situacích je to výhodné používat?

Těch chytrých například logika zaostří na střed a podle okrajových polí zvětší případně hloubku ostrosti utažením clony a prodloužením expozice. U těch vůbec chytrých jde pohon ostření odpojit a ostřit ručně. Tomu dávám přednost. I když Canon umí motorově ostřit i zoomovat, ani kvůli tomu příliš neužere z baterky, používám to málo.

Ostatně Praktica L2, kterou také ještě občas používám (od roku 1980), ani jiné, než manuální, ostření nemá.

U foťáku mám nataveno (stejně jak píše sr71), středový bod a přenesení kompozice. A abych pravdu řekl, nic jiného jsem nidy nepoužíval. Motorový ostření používám (Canon EOS 5D /starší full frame/), v kombinaci s "L" objektivy pracuje výborně. Plný manuál (včetně ostření) používám taky, ale spíš na statický scény - krajinky a pod. Hodně často mám nastavenou prioritu clony...
Plný automat nemám rád...

Možnost manuálně ostřit mám samozřejmě taky, ale to není tak pohotové (a ani si nejsem jistý jestli jsem vůbec schopný vždy přes hledáček optimálně zaostřit (nikon D5100)). Mě spíš zajímala ta logika při používání více bodů najednou protože když to mám na ně nastavené a chci něco vyfotit tak se mi v hledáčku v dost případech rozsvěcují body na které vůbec ostřit nechci a které jsou v jiné vzdálenosti než objekt focení. Stejně tak možnost přesouvání ostřícího bodu v zorném poli mi přijde zbytečná (možná tak při focení ze stativu)

nasadil si mi brouka - co jsem tak po tom koukal, nikdy jsem se o tohle speciálně nezajímal, tak jediný rozumný použití by asi bylo

cituji:

U Nikonu 3D tracking - fotograf vybere ručně bod a při změně kompozice funkci přebítrá jiný bod - má to smysl při kontinuálním ostření.
Počet ostřicích bodů má vliv na tracking – sledování objektu. Pak samozřejmě se zvyšováním počtu bodů zvyšuje pravděpodobnost, že přístroj udrží pohybující se objekt v ostrosti.

Ten kdo byl zvyklý na film, třeba jako já, tak z týdenní dovči doveze tak 100 obrázků, ale 90% je použitelných.
dnešní cvakálci jich nasekají 1000 a z toho se těch, který bych se nestyděl ukázat, vybere jen pár....
prostě lidi si na nový možnosti zvykají až přiliš rychle. Nedávno, když se už daly sehnat digizrcadlovky levně, si jí pořídila spousta lidí. Věřím, že těch co ví, že se dá fotit i jinak, než na plný automat, co je hloubka ostrosti a pod. , je minimum. Dneska ještě k tomu přibylo focení mobilem (hlavně selfie ).
Když vidím čím jsou schopni někteří jedinci se chlubit na netu, tak je mi stydno za ně....

Nie je to zbytocnost - ked chces fotit pohybujuce sa objekty (napr. sport alebo zvierata), tak to vyrazne pomoze. Rucnym ostrenim tazko vyjde pouzitelny vysledok.

Mne sa na zrkadlovke najviac osvedčil mód "bodové ostrenie" v strede obrazu a meranie expozície "so zvýrazneným stredom". Dával mi najlepšie výsledky. Ak nebudeš fotiť extra ťažké umenie, toto nastavenie by malo postačovať.

stejně tak moc nerozumím praktickému využití tlačítka AE-L/AF-L u zrcadlovek, přece je pohodlnější mít nastaveno uzamknutí ostření při namáčknutí spouště než držet tohle tlačítko, které ani nebývá nijak ergonomicky umístěno