Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám asi 70 manuálů pro techniku Meopta (zejména promítačky, objektivy k tomu...) v elektronické podobě. Spíš než posílání celého balíku napište, co by vás zajímalo a budu-li mít, pošlu. Mailem a zdarma.
U Meoclubů je i schéma zapojení, případně mohu ofotit z deklu přístroje.
Taktéž mám k dispozici téměř veškerou dokumentaci k OM systému jednookých zrcadlovek (filmových) od Olympusu. Taky, když budete mít o něco zájem, napište a bude-li, pošlu.
Obojí je získané před lety a mnoho stránek, kde to bylo, už ani nefunguje....

Platí stále.

Možná je to trochu OT od zaměření fóra, na druhou stranu, spousta lidí se zabývá více věcmi, tak to třeba někoho zaujme.

Radovane, omlouvám se za úplné OT, ale musím pochválit Tvůj web se zajímavou tématikou. Též mám ve sbírce jeden 16 mm projektor- Meoclub 16 Automatic- první z těch hranatých, ještě s normální žárovkou, ne halogenový. K němu je (auto?)transformátor a uzavíratelná reprobedna. Kromě jednoho výukového filmu nemám co promítat, takže jsem ani neprováděl nějakou významnější renovaci.

elektrosvit: Díky za návštěvu webu
K tomu AUTOMATICu mám i návod, je v těch sedmdesáti. A škoda, že jsi tak z daleka, mám jeden přístroj (lehce kanibalizovaný, chybí žárovka, zrcátko, prosvětlovací lampa na zvuk a objektiv) bez trafa, nevyzkoušený. Spíš jen překáží a byl by k dispozici za hubičku nebo za odvoz.
Filmů se dá sehnat celkem dost, ale většina lidí neví, co by si za ně řekla.

Radovan_79:
Ten balík návodů někde taky mám, díky. Meocluby jsem měl rovněž dva. Byly vyřazené ze školy, kam jsem chodil. Jeden byl komplet, druhý na N.D. Rozebraný přístroj byl nějaký novější, měl jinou připojovací zásuvku se čtyřmi kolíky (stávající přístroj má v zásuvce kolíků pět), takže jsem jej ani nezkoušel. Vybral jsem z něj zrcátko, kondenzor, sestavu drapáku, spojky, ozubené řemeny, relátka, startovací odpor, vypínače, motor, no prostě skoro všechno. Zesilovač jsem ochudil o magické oko, trafo a všechny polovodičové součástky. Zbytek jsem odevzdal, neboť nemám tolik místa. Zpětně mě mrzí, že tam zůstaly asi tři kusy Club 16 a další zajímavé přístroje.
A když jsem se zeptal na filmy, tak mi školník řekl, že je vše už vyhozené, že jsem měl říct dřív. Pak alespoň jeden film našel. Na Aukru jsou filmy docela drahé, možná v inzerátech by se daly pořídit levněji, nevím, moc nesleduji.

Koupit filmy na inzerát se mi povedlo. Pán to měl doma, k tomu dva stroje (AS2, což je půlka osmdesátých let a AUTOMATIC S, 1975) a za tři tisíce.
Filmy, nejspíš celý sklad, jsem sotva narval do auta. Jsou to filmy školní, ale hodně je jich zajímavých.
Pak jsem od dvou lidí bral celovečerní (za cenu ∿1000,- Kč za titul), těch mám kolem padesáti. Ale už nemají nic na prodej. A to co je na aukru, jeden školní film za pětikilo a celovečerní za čtyři tisíce? To nejsem blázen.
Ty staré MeoClub 16 ("kulaté") mám dva a řeknu ti, že ty hranaté Meocluby jsou úplně jinde. Například řemínek v tom je jeden (starý MC čtyři), daleko míň to topí a žere elektřinu (1400W u kulaté vs. 400W u hranaté novější) a váží to třetinu. Jediné plus u těch starých kulatých je, že když jsou promazané, tak mají celkově tišší chod. Tak je mám spíš jako tak, že je mám. Promítám s nimi zřídka, jen "aby se to projelo". Nejraději používám AS 2 a AS 3. To je už konec osmdesátých let.

Radovane, díky za zajímavé poznatky. U těch "kulatých" Meoclubů byl asi problém s pohonem unášeče navíjecí cívky pomocí stočené pružiny (jako u magnetofonových počitadel), při plné cívce to muselo prokluzovat. To mi říkal i ten školník. U "hranatých" jsou mnohem lepší ty ozubené řemeny. Dále tam byl problém s ručním předžhavováním žárovky. Když se včas nepřeklenul předřadný odpor, tak shořel. Jak je to uspořádané uvnitř si už nevzpomenu, viděl jsem to jednou na fotce. U "hranatého" Meoclubu se žárovka předžhavuje automaticky a těch 1400 W si vezme taky. U těch Electroniců, AS 2 a AS 3 apod. je vlastně i možnost měnit obrazovou frekvenci ručním přesmyknutím řemínku. U toho mého je pouze 25 obr/sec, ale řemínek je zas daleko silnější a navíc je ještě opásán stočenou pružinou, stejně jako u Automaticu S. Zesilovač je osazen komplet germaniovými tranzistory, u těch novějších jsou tranzistory křemíkové + operační zesilovače, což je asi lepší. Které typy vlastně tvořily skupinu těch "nejnovějších" Meoclubů? AS 2, AS 3, Electronic a Electronic 2? Existoval i Electronic 3?

Těch 1400W žraly jen ty přístroje, které měly takovou tu velkou žárovku nastojato a kondenzor. Z hranatých to byl jen ten první AUTOMATIC (bez dalšího přívlastku). AUTOMATIC H (poměrně raritní typ) a všechny další typy už svítily malou halogenovou žárovkou 24V/250W, to tolik nežralo.
Posloupnost hranatých typů byla takhle (bez záruky na přesnost...)
AUTOMATIC ("stará" žárovka, separé trafo) 1968-72 (?)
AUTOMATIC H (malá 250W žárovka, separé trafo 1972-76
AUTOMATIC S (malá žárovka, trafo vestavěné, chyběla schopnost hrát a zvučit magnetický záznam) 1974-78
Electronic (malá žárovka, trafo vestavěné, plná funkce, opt i mg záznam, mg i mazání, nahrávání), první z "nové" řady 1978-??
AS2 (defacto oholený elektronic, umělo to opt i mg záznam, ale jen číst) 1982-??
Electronic 2 (modernizovaná verze, dílčí úpravy v mechanice) 1984-90
AS 3 (opět, odvozenina z Electronic 2, bez možnosti zvučení mg záznamu, ten to jen četlo) 1986-90
AS 3a - viděl jsem jen jedno v inzerátu, asi dílčí modernizovaný typ, zřejmě konec osmdesátých let
Electronic 3 nebyl, poslední sériový typy byly AS 3 a AS 3a.
Meopta ještě připravila moderní prototyp Meoclub 16 slot, ale to už do výroby nedošlo.
Ono to mělo "zlatý" věk do osmdesátých let, kdy to bylo ve školách a podnicích. No a tam to vytlačilo VHS. Ještě to žilo někde v menších kinech, v armádě a tak.
Mám třeba jeden film, který šel do distribuce počátkem roku 1990 a k tomu je záznam o stavu kopie, promítalo se to ještě v roce 1996 v nějakém blázinci.
Ještě - u těch AS2 a 3 neměníš přesmykáním řemínku obrazovou frekvenci, to jiné dvojkolí tam je proto, protože to umělo i 60Hz elektriku a při té měl motor jiné otáčky.

"Velké stojaté" žárovky existovaly ve více wattážích- 125 W, 250 W, 375 W, 500 W, 750 W a 1000 W (bez záruky, možná i jiné hodnoty) a byly na různá napětí- 75 V, 110 V, 120 V a 220 V. Napětí se přepínalo přepínačem vzadu na transformátoru, vedle byl volič síťového napětí 127 V nebo 220 V. Bez použití transformátoru se mohly použít žárovky jen na 220 V.
A k tomu přepínání obrazové frekvence- nevím, jak je tomu u AS 2 a AS 3, ale v návodu k Elektronicu 2 píšou, že přesmyknutím řemínku lze obrazovou frekvenci změnit na 18 obr/s. V návodu k AS 2 se uvádí jen 25 obr/s. Takže u Electroniců byly možná jiné průměry řemeniček. Ať tak či tak, dneska jsou to krásné historické stroje.

Pravda, elektronicy jsem zevnitř neviděl, tak je možné, že tam je možnost 18 obr/s. U AS2 a AS3 ne. Ostatně, tohle mi chybí nejméně
Jj, vím, ty žárovky byly v mnoha wattážích, ty slabší se dávaly třeba do diaprojektoru Medior. Ale dát třeba do Meoclubu 125W, tak to by moc parády neudělalo a "neusvítilo" by to. 500W a výše asi jo. Jak jsem získal jednu tu AS2, tak mi bylo divné, že je obraz tmavý... No a pak jsem zjistil, že tam někdo dal dříve žárovku 150W. Dal jsem tam 250W a paráda, obraz jak má být.
Pravdu díš, jsou to krásné staré stroje a mám je rád, i když už mají sem tam nějaký ten vrtoch (mají nárok, nejsou nejmladší). Ale hýčkám je, poněvadž nové díly se už většinou neseženou.
Třeba ty žárovky na zvuk, s tou podivnou paticí už nikdo nevyrábí. Dají se sehnat, třeba v USA, když vyprodávají nějaké skladové přebytky. Toho jsem loni využil, známá jela do USA, tak je tam objednala a koupila (byly po 3 USD), protože poštovné po USA bylo 8 USD a do Evropy asi 60 USD. Mám je uschované jako poklad
Ono by asi určitě šlo z ruplé žárovky ubastlit cosi s LED diodou, aby to svítilo jako ta původní žárovka.

Hlavně budou tyto stroje fungovat i po desítkách let, na rozdíl od třeba VHS videorekordérů. Filmový pás taky při dodržení skladovacích podmínek vydrží hodně dlouho.
Žárovky do zvukových budičů se tu tuším nevyráběly nikdy, vždycky šlo o nějaký dovoz. Jednu náhradní taky mám. Jestli by ji šlo nahradit LEDkou netuším. Podle mě tam musí být dodržena správná vzdálenost mezi zdrojem světla (vláknem) a mikrooptikou budiče. Což u té žárovky zajišťuje právě ta precizní patice. Taky si všimni, že vlákno je tam přesně rovné a při zajištění žárovky skončí vždy a u všech kusů ve stejné poloze, což u normálních žárovek se závitovou paticí neexistuje. Možná by to s LEDkou nějak fungovalo, otázka je jak.

Ty zvukové lampy nebyla naše výroba, buď to byl Atlas, Thorn, nebo Philips. Ještě to dělalo pár jiných firem.
Myslel jsem to tak, že si vezmeš prasklou žárovičku a přesně do místa vlákna nabastlíš LED, dáš do háje sklo a vlákno. Já jsem to takhle udělané někde viděl, někde na netu... Jenže loni.
Je mi jasné, že je potřeba přesná poloha vlákna vůči tomu malinkému objektivku. Taky dodržet volty, abys to tam mohl dát bez úprav.

Pokud už to někde bylo, tak pak věřím, že to s tou LEDkou bude fungovat. Podle mě ale bude dlouhá i životnost těch prosvětlovacích žárovek. Přeci jen to není obyčejná spotřebka. A abych nezapomněl, prodávaly se ty promítací stroje běžně v prodejnách zaměřených na fototechniku? Nebo je mohly zakoupit jen různé organizace? Cena asi moc příznivá nebyla.

Tak tak, ty zvukové lampy asi mají hodně velkou výdrž. Za celou dobu, co stroje provozuji, mi rupla jedna.
S nákupem těžko říci, dostupnost i běžnějších věcí byla všelijaká. Mám katalog zásilkové služby FOTO-KINO z roku 1989 a tam jsou v nabídce dva typy:
Elektronic 2 ---- 21.430,- Kčs
AS 3 ---- 18.100,- Kčs
Ještě tam je dovětek, že dostávají velmi zřídka, jen několik kusů za rok. Ostatně, ty filmy taky nebyla žádná láce. Školní filmy mívaly krajské archivy a do škol se to půjčovalo, celovečerní měly jen půjčovny, případně oddělení distribuce filmů při armádě (ÚDF ČSLA, ústřední distribuce filmů ČSLA). Mám nepotvrzenou informaci, že výukový čtvrthodinový film stál kolem 1.000,- Kčs, kolik pak musel stát celovečerní? Po plyšáku se tohle rozpadlo, rozkradlo, vyřadilo a rozptýlilo se mezi lidi. No a někdo to má a někdo s tím těžce kšeftuje...

Takže nic lidového. Ceny tak na úrovni videorekordérů a drahé filmy. A "čistý" materiál taky asi nebyl zrovna levný + potřeba kamery, fotochemie, vybavení temné komory atd. Ale amatérští filmaři určitě existovali (a existují), ale ti spíše používali 8 mm film + techniku.

Doma se točívalo na osmičku, to bylo lidovější. Jednoduchá promítačka Meolux stála kolem 1500,. Kčs, sovětská kamera taky tak a materiál byl za pár korun.
Na ty 16mm se točilo, třeba právě ty výukové a školní filmy, ale to ještě po natočení muselo projít postrpocessingem, zvuk, zaváděcí pásy, vyváděcí pásy a výroba kopií. To dělali v laboratořích na Barrandově a v (tehdejším) Gottwaldově. To musela být dost piplačka, dělat ty kopie. Od každého titulu jich bylo určitě minimálně sto.
Celovečerní filmy se točily nejprve na pětatřicítku (nebo sedmdesátku, ale to asi málo) a pak se teprve v Praze nebo Zlíně v laborkách z toho dělaly distribuční kopie, ať už 16mm nebo 35mm. Taky se točilo na negativ, pak teprve se z toho dělala pozitivní kopie. To musely být kilometry a kilometry filmů; je zajímavé, že naprostá většina distribučních kopií u nás je na materiálu ORWO, nikoli Foma. Do začátku šedesátých let to byla AGFA, ale ta byla východoněmecká, pak se teprve západoněmečtí soudruzi dohodli s těmi východoněmeckými a značka AGFA odešla na západ.
Ještě mě napadlo - mám v archivu nějaké školní filmy (a docela i kvalitní, třeba Vídeň od režiséra Jana Špáty, nebo tam je nejspíš Írán, pěkný výpravný film) dvojmo. Taky je v duplicitách film Stavební strojírenství, je toho asi 280m (cca půl hodiny), má to magneticky zaznamenaný zvuk, leč neměcky. Já německy umím "ja" "bitte" a "danke"... Jen mi to leží doma. Že bych ti poskytl ty duplicity dejme tomu po 100,- Kč za film, plus poštovné.
Něco jsem dával na aukro, ale to je otrava; každý by to chtěl nejlépe zadarmo a doručení teď, nejpozději ihned.
Mrkl bych na to o víkendu a napsal kdyžtak konečný seznam. Těch filmů bude max pět, ale proč je neposlat dál. Já taky takhle začínal, s pár filmy