Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Odděleno od původního vlákna: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=76618

ZdenekHQ píše:@EKKAR: Bývá - naštěstí výjimečně - blbým zvykem, že cca čtyři silně omámení chlapi vezmou toitoi a otočí ji vzhůru nohama poté, co si nějaká slečna odskočí na malou. Jestli je to nějakej druh pomsty či co, to už nevím, ale sedět bych tam nechtěl...

Za mých mladých let takhle předsedovi národního výboru nosili trabanta do průjezdu tak, že samozřejmě nešlo vyjet. Musel ho vykutálet...

Anebo neoblíbenýmu kantorovi jeho traboše "zaparkovat" tak, že buď neotevřel dveře a dovnitř musel kufrem, nebo sice dveře otevřel, ale nehnul se z místa, protože měl například svoje autí zašprajcovaný nárazníkama mezi dva kmeny městský zeleně, nebo odstavený před pomníkem padlejch hrdinů na nejvyšším bodě schodiště...

My jsme jedný kantorce zase postavili Tráboše na čtyři popelnice.

Mně tráboše taky odnesli do lesejka. Naštěstí byl lehkej, že když nestačil rejd, tak se chytnul za zadní blatník a poponesl.

Jednou mě mistr v jedný práci chtěl hrábnout bezdůvodně na prachy, tak jako jinejm. Prostě hledal chyby tam, kde nebyly, aby měl vyšší prémie. A tak, protože parkoval se svým vínovým formanem hned u vjezdovejch vrat, vzal jsem 2 bedýnky a že mu udělám botičky.
Tak pěkně chytnu za lem zadního blaťáku, zvedám, zvedám, ale kolo furt na zemi. Votočím se, a jak to měl shnilý, tak trochu jsem mu z toho udělal harmoniku. Nechtěl slyšet, že mu z papundeklu vystříhnu novej, pevnější, tak mě to stálo 200kč (chtěl mi sebrat litra, ale říďovi se to zdálo bejt příliš).

https://www.youtube.com/watch?v=JXwfCU3NjGk

To by se ti u Traboše nestalo.
Zato jednou v Hradci šel jednosměrkou nějaký sbor pijáckých písní a tanců a dva statateční si dokazovali sílu a otáčeli všechna auta do protisměru. Než došli k mému: Traboš řečený Karel II. zůstal na místě a všechna auta za ním, měl jsem totiž v kufru tři pytle cementu a dva na podlaze místo spolujezdce... Blatníky vydržely, ale se strženým cemrem se pak už další otáčení nekonalo.

Nojo, tenkrát se dělaly pytle s cementem 50kg, stejně jako pytle s bramborama. Asi to byla fyzicky zdatnější generace...

Dneska už jsou jenom 25kg.

Když jsem byl děcko, tak jsem šel s taťkem v neděli ráno na náves, pomáhat stavět máju. Teda já se spíš šel motat kolem.
No a zrovna tam, kde se měl ten patnáct metrů vysoký kmen položit, tak si starý pan Šmíd odstavil wartburga. Chlapi šli k němu zvonit, mlátili na okna, vrata, nikde nikdo. Tak se naštvali, warťasa mu šupli mezi dvě lípy a máju v klidu postavili.
Šmíd se zanedlouho objevil, když zjistil, kde má přibližovadlo, tak napřed začal nadávat, vyhrožovat, spílat, ale chlapi se mu jen smáli. Tak potom začal prosit, taky si moc nepomohl. Až donesl litr meruňky, tak se teprve chlapi nechali ukecat a warťasa šupli nazpět na cestu

Já jsem byl rád, že jsem ten den v Hradci ten cement sehnal. Takže to nebylo v plánu, mít takhle naloženého Karla II., ale zrovna ten večer v Adalu hráli Bobři a jako předskokani Hop-Trop. Při té příležitosti jsem teda přenocoval u kámošky. A rád... to ráno pak samozřejmě taky stálo za to.

Doufám, že po noci u kámošky Ti do rána neztvrdl...

Jeden místní v 90-letech jezdil trábošem na pivo, tak mu ho jednou pozdě v noci kamarádi odtlačili asi 100m na cizí zahradu. Zavolal policii, ta našla, a ještě se od nich nechal roztlačit.

ZdenekHQ píše:Doufám, že po noci u kámošky Ti do rána neztvrdl...

Cement ne, venku bylo sucho.

- nejlepší vlákno.

Trabant je bůh!
Měl jsem ho rád, i když mi za jízdy občas upadlo kolo, i když jsem ho musel roztláčet, neboť byla 6V/cca 80Ah baterie po smrti a na jinou jsem neměl.
Ale to vozítko mělo výraznej charakter, jenž mu můžou fóbie a vochcávky tiše závidět.

Já ho řídil jen párkrát, nikdy jsem ho nevlastnil a dá se říct, že toho ani nijak moc nelituju - jeho tolikrát opěvovaná korozivzdornost se týkala vlastně jen povrchovejch panelů, samotnej skelet byl ocelovej a reznul až běda, sousedovi se dokonce tráboše povedlo přetrhnout vejpůl - přerezatěla mu "vlaštovka" = spodní část skeletu, vepředu rozvidlená do tvaru vlaštovčího ocasu pro uložení proslulýho vzduchem chlazenýho dvoutaktního dvouválce a on to zjistil až když mu zadní kola přimrzly ve stružce u obrubníku a on se pokusil ráno odjet do práce. Zaroštoval, pustil spojku - a v oblaku modrýho M2T dýmu mu zadní kola zůstaly stát přimrzlý k obrubáku, zatímco kompletní předek v mezích volnýho prostoru v kastli popojel dopředu ... Ale jeho malá váha, "vysavačovej zvuk" a další vlastnosti ho předurčovaly jako terč tisíců ftípků a srandiček včetně přejmenování na "popelník do šestsettrojky" a podobně ...

Měli jsme ho v práci, pak Š1203 E, pak Š105 SP, či jak se to jmenovalo, dvoumístné, vzadu náklad prostor. S tou stopětkou jsme se nemohli zaboha dostat na normovanou spotřebu (popojíždění), tak na konci měsíce jsme museli přitáčet!! kilometry speciální vrtačkou s obráceným chodem. Šlo to pomalu:-)) Jinak traboš byl ďábel a odvozil spoustu věcí. Jezdil jsem s ním radši, než s dvanáctsettrojkou.