Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Přečetl jsem si návod k přístroji PU 130 :

http://prybka.webnode.cz/products/pu130 ... kych-siti/

Při měření impedance (odporu) ochranné smyčky se zatěžovacím odporem RU 10 je možné zavléct (soustava TN-C) nebezpečné napětí na kolíky zásuvek eventuelně kostry spotřebičů co jsou do nich zapojeny.

Jestli jsem to dobře pochopil tak se to stane pokud bude závada (třeba povolený šroubek) na vodiči PEN a bude to fungovat jako napěťový dělič, kdy se 230 V rozdělí mezi odpor RU 10 a odpor závady. (Nicméně při zapojení spotřebiče (provozně) s velkým odběrem např. elektrický sporák se to stane také.)

Chtěl bych vědět jestli při měření se toto nebezpečné napětí může dostat mimo byt nebo mimo rodinný dům ?

Děkuji za odpovědi IJK

No když ten PEN bude upadlý na chodbě nebo na přívodu z HDS...

Zavlečení napětí mimo jednotlivý byt je nepravděpodobné, protože se objeví pouze na PEN a souvisejících obvodech za přerušením. Jedině snad v případě zavlečení přes spotřebič, spojený s vodivými částmi (potrubí apod), které zasahují do prostoru mimo byt a nejsou jinde přizemněny, nebo připojeny k pospojování.
Jinak stačí, když bude PEN přerušený třeba v předchozí smyčkované zásuvce nebo v krabici. V případě podezření na přerušený PEN se ovšem impedance měří až po ověření celistvosti smyčky a případné opravě.

V případě přerušení v HDS, nebo hlavním rozvaděči u vícebytových domů, může být zavlečené napětí za bodem přerušení i přes jednotlivé spotřebiče. Velikost pak záleží na poměru jejich odporů, přizemnění (i náhodném) a zda jsou jednotlivé byty napájeny z jedné nebo rozdílných fází. Za takové situace se vadný obvod spíš do opravy vypíná, než měří impedance.

Tam, kde je podezření na přerušený nulový vodič sítě TN-C, vždy samozřejmě hrozí nebezpečí zavlečení napětí na kostry jiných připojených zařízení. Proto je předběžná kontrola celistvosti nuláku přinejmenším doporučení hodná.
Na to, že soupravou QU130 můžeš měřit až někde na koncích sítě, kde je impedance smyčky spolehlivě vyšší, než 0,5 Ω, protože menší pokles výchylky ručky už moc přesný údaj přečíst nedovolí, tě snad nemusím upozorňovat.
Na měření "blíže ke zdroji" už je údaj QU130 pouze orientační a, chceš-li něco skutečně naměřit, budeš potřebovat podstatně přesnější měřidlo.

Při měření nelze doporučit ani dotyk neživých částí souvisejících s měřeným obvodem, zvlášť v prostorách nebezpečných. I když není PEN přímo přerušen, tak impedance může být vlivem závady značně vyšší. Dotykové napětí způsobené měřením pak může být velmi citelné, nebo i dosáhnout nebezpečné hodnoty. Třeba v umývárnách apod je pak minimálně nebezpečí úleku a sekundárního úrazu.
Vyzkoušel jsem osobně při měření s QU130, kdy špatně provedené pospojování v umývárně zavleklo napětí snad na všechno v dosahu...

Děkuji za odpovědi !

U nás se je elektroinstalace v hliníku (TN-C) (dokonce jsem dvakrát vytrhl zásuvku z krabice). Tak jsem chtěl něco čím by se daly zásuvky v bytě občas "zrevidovat" jestli není někde povolený šroubek nebo přetrhlý dotýkající se vodič.

V bytě se to zavlečení uhlídá.

Ještě bych se zeptal to, že třeba povolený šroubek se pozná při zatížení až velkým proudem (odporem RU 10 - 50 Ω) je proto že při malém proudu by byla výchylka ručičky příliš malá nebo že dojde k zvýšení tepla a tím k většímu nárůstu odporu v tomto místě ?

Zas tomu velkému proudu věřím víc, než nějakému pulzu pár mA a výpočtu procerem u všech moderních měřáků.

Větší proud se používá hlavně kvůli přesnosti, protože měřená impedance se pohybuje v malých hodnotách.
U přístrojů jako PU130 se měří úbytek napětí na normálovém odporu (zde RU10), proto musí mít měřící proud dostatečnou velikost. Měření se má provádět pokud možno na nezatížené síti a případně víckrát opakovat.

Některé závadové stavy se zpočátku ani nemusí projevit změnou impedance. Často víc odhalí důkladná vizuální prohlídka všech částí instalace, která se nakonec má při každé revizi dělat.

Jo, když jsme měřili impedanci VO a poslední stožár při zkratu nevyhodil jištění, ale normálně tam teklo tak málo, že pojistky nevypadly. Nebo stožár bez PEN, který svítil jen přes zem. Ale dotykové napětí bylo jen do 30V.-))

QU130 neměří zase tak velkým proudem, aby odhalil každou závadu. Nějakých 5 A není nijak velký proud, aby každý špatný spoj přepálil, už se mi stalo, že ho na nějakou dobu připekl a ještě asi měsíc to bylo v pořádku, než se odpor spoje zvětšil znovu.
Takový ABB M5010 měří v tuším 6 periodách síťového kmitočtu, z toho v lichých nezatěžuje, uloží si jen hodnotu napětí. V sudých periodách obvod zatíží a opět zaznamená naměřené napětí. Oba údaje se integrují na jakousi průměrnou hodnotu a z rozdílu těchto dvou hodnot pak procesor jen dopočítá impedanci smyčky.
Zeropan od Metrawattu měřil podobně, ale proudem 10 A jen v jedné periodě.
Revitester 100 měl měřicí proud také 10 A a také měřil jen impulsem.
A nové přístroje také proudem nešetří, jen časem samotného měřicího procesu (nepočítám čas revizního technika, ten, než se dočká, až takový Eurotest řady M3100 zobrazí naměřenou hodnotu, stihne si ještě skočit pro svačinu).
Ovšem nové přístroje už toho umí daleko víc, takže:
Když soupravu QU130, tak pro rychlé orientační měření. Když je třeba měřit přesně, nezbývá, než použít přesnější měřidlo.

Děkuji za odpovědi !

Ještě bych se zeptal na tabulku 2 v návodu (str. 27). Je zde uvedena max. impedance ochranné smyčky podle pojistky (jističe).

Např. pro jištěný proud (pojistný jistič) 10 A u pojistky rychlé 8,7 Ω, u pojistky pomalé proškrtnuto a pro tepelné jištění jističů 6,3 Ω.

Co se má brát za hodnotu pro běžný jistič (u nás ještě staré bakelitové) ?

Mě tam mate to tepelné jištění, myslím že zde by mělo jít o jištění zkratu.

Minimální požadovaná impedance je daná fázovým napětím a vypínacím proudem předřazeného jistícího prvku: Z=Uf/Iv
Vypínacím proudem se rozumí proud, který zajistí odpojení chráněného zařízení v požadovaném čase.

Ty staré tabulky v návodu QU130 (nemám k dispozici) dnes nebudou aspoň zčásti platit, protože hodnoty a stanovené vypínací proudy odpovídaly tehdejší ČSN 34 10 10. Současně platí ČSN 33 2000-4-41/2000, aspoň nevím o změně - něco k objasnění je zde. Hodnoty je potřeba stanovit podle konkrétního případu a charakteristiky jištění.
Staré jističe IJV, ITV (V - jistič vedení) by měly přibližně odpovídat charakteristice "B." "Tepelné jištění" je zřejmě nadproudová spoušť jističe (bimetal) - u jističů IJ, IT byly nastaveny na 1,25 násobek jmenovitého proudu.

Děkuji za odpověď !

V odkazu je dokonce příklad pro výpočet u té desítky.

Ještě jeden dotaz. Používal se nějaký podobný přístroj pro stejné měření u světelných okruhů ?

Vypínací smyčka je uzavřená cesta poruchového proudu přes zdroj, vedení a jistící prvek. Čili je jedno, jestli jde o světla, zásuvky, motor, nebo třeba hlavní přívod - princip je stejný. Impedanci lze měřit jakýmkoliv vhodným přístrojem, určeným pro danou napěťovou soustavu.