Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Napadla mě jedna taková kravinka - chci reguloval u kotle (dřevo, uhlí) přívod vzduchu, aby:
1) se uvnitř udržoval mírnej podtlak
2) se pomocí pokojovýho termostatu při překročení teploty poněkud přiškrtil

Tak ňák to vymyšlený mám, jen mi chybí vhodný snímání rozdílu mezi tlakem vnějším a tím tlaku uvnitř kotle - aby se z kotle vlivem přetlaku uvnitř něj nekouřilo, ale aby zároveň dostatečně fajroval, musí se uvnitř něj udržovat lehkej podtlak. To chci spáchat elektromotoricky, kdy motor bude tahat za lanko se spodníma dvířkama na druhým konci.
Proto potřebuju vhodnej snímač podtlaku s velmi nízkou hysterezí, pokud možno analogovej, s napěťovým výstupem (stačí pár voltů), aby se dala míra podtlaku nastavit elektronicky.
Ví někdo o něčem vhodným? Můžou bejt dva tlakoměry s absolutní hodnotou, použije se stejnak komparátor.
Ď

P. S.: Chtěl jsem k tomuhle účelu "znásilnit" mechanickej presostat, ale hystereze bude u něj nepříjemně vysoká.
Taky jsem uvažoval o snímání průtoku vzduchu dvojicí stejnejch termistorů (jeden v luftě, druhej mimo), ale ten má docela setrvačnost.

Zkus diferenční senzor od Motoroly (Freescale).

O jakém rozdílu tlaků se bavíme?

Nejaký difer. tlakomer ? by nestačil?
lacnejší dif.
ale asi bez zosilňovača

Mám postavený diferenční měřák tlaku se senzorem MPX4250DP. Pro seřizování reduktoru LPG na autě. Je to sice už 2,5bar snímač, ale je to tak citlivé, že to reaguje i na zmáčknutí hadičky. Napájení je 5V, výstup je při tlaku (rozdílovém) 0bar cca 0,25V. S každým dalším kPa přibude nebo ubude 20mV. Senzory s menším rozsahem jsou ještě citlivější. Pročti si datasheety.

Johó, to je ono, díky!

Ondra2: Čím menší, tím lepší.
Jo a asi budu za lanko tahat elektromagnetem, bude rychlejší.

Mám z vzduchotechniky/rekuperace. Zadarmo:-)) Podrobnosti ti mohu zjistit, ale asi posílají data nebo odpor, nebo mA

Ó! Jako pokud z toho nepolezou data, tak mi nevadí ani napětí, ani odpor, ani proud, ani PWM, hlavně, aby to mělo 2 díry (nemusej bejt trubičky na hadičku) na přetlak/podtlak

Tak jsem se šel podívat. Tenhle má přepínací kontakt 230V a rozsah 20-300Pa. Možná by se dal sehnat i jiný, s nějakým senzorem. Musím odjet, vyfotím ti ho odpolko. Je na hadičky.

Na turbo kotlech se používají diferenciální tlakový spínače, kde je jeden vlez před větrákem a druhý za ním. Podobnou "věc", dokonce i s nastavitelným kolečkem jsem viděl v jedné klimatizaci, co hlídala výparníkový ventilátory

Svojho casu sme robili regulacny system na nejaky kondenzacny kotol a mali sme k dispozicii inu riadiacu jednotku..snimac podtlaku bol spraveny tak, ze na doske plosnych spojov boli dva termistory v zakryte (male perlickove) za sebou, a zakryte boli tak, ze si predstav vecsiu mosadzny sesthrannuaticu do ktorej zboku vyrobis otvor a tadiaľ su tam strcene tie termistory. Na "maticu" je ku otvoru pripojena hadicka, ktora snima podtlak/pretlak, teda vytvara prudenie vzduchu a ofukuje tie termistory. Termistory su zapojene ako horna cast mostika, spodne dva odpory su konst a rovnake. Prúd mostikom je nastaveny tak, aby sa termistory prechodom prudu nahriali az na taku teplotu, ze prstom ich takmer nechytis. Podtlak/pretlak vytvori prievan, a kedze su v zakryte jeden z nich je ochladzovany viac ako ten druhy a to rozvazi mostik. Rozvazenie mostika snimas OZ.. Je to velmi citlive..

Vono právě mechanický řešení s kontaktama, obávám se, bude problematický v kočírování pohonu dvířek.
Řekněme, že dvířka budou skoro zavřený a v kotli bude poměrně velkej podtlak, kontakt tlakovýho spínače bude rozepnutej (a při téměř vyrovnaným tlaku sepne) - mechanismus začne tahat za lanko, úroveň podtlaku se začne snižovat, tlak se téměř vyrovná, až sepne kontakt. V tu chvíli začne mechanismus až do rozepnutí dvířka naopak zavírat. Kontakt rozepne a zase se budou dvířka otevírat. A takhle to bude furt cyklovat - v rámci hystereze a různejch latencí a setrvačností . A tak by to bylo s pomalým zpřevodovaným elektromotorem, s elektromagnetem by ty dvířka klapaly jak huba Štefana Margity.
Proto chci analogovej signál, kterej bude s dvířkama kvedlat jen podle změn rozdílu tlaků, za ideálních podmínek s nima kvedlat nebude vůbec

Podle mě si moc v kotli na tuhý paliva moc zařádit nedá. Podle mě by nestálo na škodu pro regulaci hoření se inspirovat u již hotových výrobků, protože:
Pokud máš nějaký topeniště, tak mu stejně musíš dopřát nějaký minimální průtok vzduchu, aby mohlo porbíhat nějaký minimální hoření. Temostatem mu jen pomocí klapky otevřeš větší přívod vzduchu, aby se mohl oheň víc rozhořet. Popřípadě pouštět vzduch pod rošt- nad rošt u uzavřených topenišť. Pokud má komín dobrej tah, tak v principu budeš mít ve spalovacím prostoru podtlak vždy (ne moc velkej). I sám roztopený otevřený krb provozovaný v místnosti se chová jako digestoř.
Každý topeniště je tak nějak vyprojektovaný na "módy hoření" a toho je se třeba držet. Jinak budeš mít zvýšenou kouřivost a pod.

Jde mi o to, aby tenhle starej DOR-22 při roztápění fajroval co nejvíc, jak jen umí, jenže tomu brání ta skutečnost, že komín je studenej a houno táhne, navíc je v tý době velká náchylnost například na změny tlaku větrem. Takže zatopíš, dvířka uzavřeš tak, aby se z kotle nekouřilo, odejdeš, vítr změní směr nebo intenzitu a kotelna je plná kouře. No a když dvířka necháš přivřený víc, tomuhle se sice tak ňák vyvaruješ, ale než se ohřeje voda...
No a termostatický řízení (klidně s nulovou hysterezí, protože radiátory jsou sice už plechový, ale furt ty žebrovaný, do kterejch se vejde mrtě vody, maj velkou tepelnou setrvačnost, takže místo termostatu se může použít i termistor) by právě bylo kvůli tomu, aby, až se rozfajruje, nefajroval zbytečně moc, aby v baráku nebylo namísto žádoucích 20°C tropickejch 25°C. A taky kvůli úspoře paliva a snížení frekvence přikládání, samozřejmě.

Tady ho máš v plné kráse